Francie zdaní americké digitální obry jako Google či Facebook. Trump zvažuje odvetu

Francouzský Senát schválil ve čtvrtek zavedení daně pro velké technologické firmy. Jak píše agentura Reuters, může to být začátkem další obchodní roztržky mezi USA a EU.

Už ve středu oznámil americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer, že prezident Donald Trump nařídil vyšetřit, zda francouzská daň namířená proti internetovým gigantům nediskriminuje americké firmy. Úřady prověří i to, zda má Paříž k zavedení tříprocentní digitální daně důvod. Pokud Washington usoudí, že jsou americké firmy nespravedlivě daněny, může přijít s odvetnými kroky, například v podobě cel.

Paříž se hájí, že daň je v souladu s mezinárodními úmluvami. „Státy jsou v daňových otázkách suverénní. Takže z našeho hlediska je nemístné použít obchodní nástroj k útoku na suverénní stát,“ uvedlo podle agentury Reuters francouzské ministerstvo financí.

Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii se podle Reuters týká firem, které mají v této zemi příjmy nad 25 milionů eur (640 milionů korun) a celosvětově nad 750 milionů eur (19,2 miliardy korun). Platí zpětně od začátku letošního roku.

Digitální daň má do státní pokladny přinést peníze od velkých internetových firem, jež vydělávají i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích. „Daní se ve Francii,“ říká GAFA podle začátečních písmen čtyř zásadních zamýšlených plátců: Google, Amazon, Facebook a Apple.

„(Prezident Trump) nařídil, abychom prošetřili důsledky tohoto zákona a zjistili, zda není diskriminační či neodůvodněný a zda nezatěžuje či neomezuje obchod Spojených států,“ uvedl Lighthizer v prohlášení, z něhož cituje stanice BBC.

Spojené státy už několikrát podobné vyšetřování provedly v souvislosti s obchodními praktikami Číny nebo Evropské unie, vůči nimž Trump uplatňuje tvrdé vyjednávání. Pokud byl podle Trumpa zjištěný přístup nespravedlivý, nařídil zavést cla.

Trumpův krok vůči Francii vítají zástupci obou amerických politických stran

Prezidentův krok vůči Francii vítají zástupci obou amerických politických stran v senátním finančním výboru, republikán Chuck Grassley a demokrat Ron Wyden. Podle jejich společného prohlášení je „daň z digitálních služeb, kterou chce zavést Francie a další evropské země, jasně protekcionistická a nespravedlivě cílí na americké firmy způsobem, který Spojené státy připraví o pracovní místa a poškodí americké zaměstnance.“

Francie přišla s daní GAFA, když se na společném zdanění internetových firem nedokázaly shodnout unijní země. Má jít o dočasné opatření do chvíle, než se v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podaří dojednat mezinárodní dohodu o digitální dani.

Zavádění odvodů pro internetové firmy navrhují také další země včetně České republiky, kde je teď v připomínkovém řízení návrh na sedmiprocentní digitální daň pro velké firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 35 mminutami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 20 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...