Francie zdaní americké digitální obry jako Google či Facebook. Trump zvažuje odvetu

Francouzský Senát schválil ve čtvrtek zavedení daně pro velké technologické firmy. Jak píše agentura Reuters, může to být začátkem další obchodní roztržky mezi USA a EU.

Už ve středu oznámil americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer, že prezident Donald Trump nařídil vyšetřit, zda francouzská daň namířená proti internetovým gigantům nediskriminuje americké firmy. Úřady prověří i to, zda má Paříž k zavedení tříprocentní digitální daně důvod. Pokud Washington usoudí, že jsou americké firmy nespravedlivě daněny, může přijít s odvetnými kroky, například v podobě cel.

Paříž se hájí, že daň je v souladu s mezinárodními úmluvami. „Státy jsou v daňových otázkách suverénní. Takže z našeho hlediska je nemístné použít obchodní nástroj k útoku na suverénní stát,“ uvedlo podle agentury Reuters francouzské ministerstvo financí.

Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii se podle Reuters týká firem, které mají v této zemi příjmy nad 25 milionů eur (640 milionů korun) a celosvětově nad 750 milionů eur (19,2 miliardy korun). Platí zpětně od začátku letošního roku.

Digitální daň má do státní pokladny přinést peníze od velkých internetových firem, jež vydělávají i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích. „Daní se ve Francii,“ říká GAFA podle začátečních písmen čtyř zásadních zamýšlených plátců: Google, Amazon, Facebook a Apple.

„(Prezident Trump) nařídil, abychom prošetřili důsledky tohoto zákona a zjistili, zda není diskriminační či neodůvodněný a zda nezatěžuje či neomezuje obchod Spojených států,“ uvedl Lighthizer v prohlášení, z něhož cituje stanice BBC.

Spojené státy už několikrát podobné vyšetřování provedly v souvislosti s obchodními praktikami Číny nebo Evropské unie, vůči nimž Trump uplatňuje tvrdé vyjednávání. Pokud byl podle Trumpa zjištěný přístup nespravedlivý, nařídil zavést cla.

Trumpův krok vůči Francii vítají zástupci obou amerických politických stran

Prezidentův krok vůči Francii vítají zástupci obou amerických politických stran v senátním finančním výboru, republikán Chuck Grassley a demokrat Ron Wyden. Podle jejich společného prohlášení je „daň z digitálních služeb, kterou chce zavést Francie a další evropské země, jasně protekcionistická a nespravedlivě cílí na americké firmy způsobem, který Spojené státy připraví o pracovní místa a poškodí americké zaměstnance.“

Francie přišla s daní GAFA, když se na společném zdanění internetových firem nedokázaly shodnout unijní země. Má jít o dočasné opatření do chvíle, než se v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podaří dojednat mezinárodní dohodu o digitální dani.

Zavádění odvodů pro internetové firmy navrhují také další země včetně České republiky, kde je teď v připomínkovém řízení návrh na sedmiprocentní digitální daň pro velké firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...