Firma Vítkovice Power Engineering chce jít do konkurzu. Zaměstnává 800 lidí

Firma Vítkovice Power Enginering (VPE) na sebe podala návrh na konkurz. Do poloviny srpna měla přitom vytvořit reorganizační plán. Podle redaktorky České televize Pavly Daňkové jsou za krokem firmy nejspíš pohledávky mateřské společnosti Vítkovice a. s.

Zástupci VPE uvedli podle zprávy, kterou má k dispozici Česká televize, že se bez finanční a faktické podpory investora, kterou měla být mateřská firma Vítkovice a. s., stalo zcela nepřijatelným pokračování a provozování podniku. Právě Vítkovice a.s. se ale proti takovému zdůvodnění ohradila.

Není pravdou, že by Vítkovice nepodporovaly reorganizaci VPE. Naopak. V závěru minulého týdne mimo jiné informovaly mateřské Vítkovice správce insolvenční podstaty VPE o tom, že nechtějí po VPE ihned uhradit částku za energie odebírané během insolvence. Vítkovice nabízí dohodu o dílčí úhradě 10 milionů korun a je připravena jednat o dalších splátkách za energie, které VPE odebírá během procesu insolvence a potřebuje je k výrobě.
Eva Kijonková
mluvčí, Vítkovice a.s.

Konkurz na VPE navrhuje také insolvenční správce David Vandrovec. Firma zaměstnává na 800 lidí. Podle Pavly Daňkové jsou jejich pracovní místa ohrožena.

Ve své zprávě zveřejněné tento týden v insolvenčním rejstříku Vandrovec uvedl, že mateřská společnost, která původně deklarovala podporu reorganizace VPE mimo jiné i odložením splatnosti koncernových pohledávek, se nyní pod pohrůžkou přerušení dodávek energií domáhá zaplacení mnohamilionové částky, již VPE nemají. Správce uvedl, že tak má pochybnosti o schopnostech a vůli mateřské společnosti podpořit reorganizaci. „Zvláště pak v situaci, kdy sama mateřská společnost neplní své závazky vůči dlužníku a je ve zpoždění s úhradou závazků ve výši několika milionů korun,“ uvedl Vandrovec.

VPE podle něj vykazují ztrátové hospodaření v řádu několika desítek milionů korun měsíčně, čímž se snižuje hodnota majetkové podstaty a narůstají pohledávky za majetkovou podstatou. Vandrovec uvedl, že co nejrychlejšího ukončení této situace je možné dosáhnout pouze prodejem nebo pachtem podniku či jeho části.

„V opačném případě, tj. pokud dlužník reorganizační plán nepředloží, navrhuje insolvenční správce, aby soud co nejrychleji rozhodl o přeměně v konkurz, což by umožnilo co nejrychleji a co nejtransparentněji prodat dlužníkův závod či jeho část a ukončit tím narůstající ztráty dříve, než se z důvodu pokračování nevyhovujícího stavu provoz dlužníkova závodu zastaví docela,“ uvedl Vandrovec.

Reorganizace společnosti se zadrhla už koncem července. Věřitelé společnosti Vítkovice Power Engineering (VPE), která je od loňského srpna v úpadku, totiž tehdy na schůzi u Krajského soudu v Ostravě neschválili znalecký posudek oceňující majetkovou podstatu firmy. Odhadci z Mazars Consulting v něm hodnotu majetkové podstaty vyčíslili na 1,233 miliardy korun.

Problémová turecká elektrárna

VPE dostala do potíží problémová stavba hnědouhelné elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya v Turecku. Podle Vítkovic je ale důvodem špatného stavu VPE také situace na trzích v energetice nebo odložené investice hlavních zákazníků. Věřitelé přihlásili u soudu pohledávky za více než 71 miliard korun a povolili firmě reorganizaci.

Mluvčí Vítkovic Eva Kijonková v červenci řekla, že firma má dostatek zakázek. Za poslední tři měsíce společnost opustilo zhruba 70 zaměstnanců, takže nyní má necelých 800 lidí. Ke konci roku 2015 měl podnik téměř 1500 zaměstnanců. Pracovníky některých profesí ale firma zároveň shání, hlavně svářeče. VPE mají také v úmyslu prodat provoz VPE Hard v Jeseníku, kde pracuje zhruba 150 lidí. Celkem má firmu v dohledné době opustit až 300 lidí.

VPE se zabývají hlavně výstavbou a dodávkami elektráren a patřily k nejdůležitějším firmám skupiny. Patří do strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group ostravského podnikatele Jana Světlíka.

Skupina má na 4000 zaměstnanců

Jádro původní struktury holdingu tvoří Vítkovice, a. s. Celá skupina, jejímž hlavním vlastníkem je ostravský podnikatel Jan Světlík, zahrnuje více než 20 firem, které mají dohromady téměř 4000 zaměstnanců.

Strojírenské Vítkovice vytvořily v loňském roce konsolidovanou ztrátu přibližně 5,3 miliardy korun. Způsobily ji hlavně insolvence firem ze skupiny, oprávky a kroky, které s insolvencemi souvisejí. Skupina loni dosáhla tržeb ve výši zhruba 8,5 miliardy korun, což bylo asi o 2,3 miliardy méně než v předchozím roce.

Kromě Vítkovice Envi a VPE se z této skupiny dostaly do insolvence ještě společnosti Vítkovice Gearworks a Vítkovice Revmont, které projdou reorganizací. Z holdingu se letos vyčlenila společnost Hutní montáže, kterou Vítkovice prodaly společnosti E-Invest podnikatele Martina Ulčáka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...