Evropská komise vyměřila několika automobilkám za kartel pokutu 875 milionů eur

Evropská komise (EK) uložila čtyřem německým automobilkám pokutu 875 milionů eur (22,6 miliardy korun). Firmy Daimler, BMW, Volkswagen, Audi a Porsche podle komise vytvořily kartel, aby omezily vývoj a zavádění systémů kontroly emisí u osobních aut s naftovým motorem. Daimler se ale pokutě vyhnul, protože na existenci nezákonné spolupráce upozornil, uvedla komise. Volkswagen zvažuje, že se odvolá.

Místopředsedkyně EK a komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová uvedla, že ačkoliv měly automobilky k dispozici technologie pro snížení škodlivých emisí pod zákonné limity, vyhýbaly se soutěži a upíraly spotřebitelům možnost koupit si auto, které méně znečišťuje životní prostředí.

„Dnešní rozhodnutí je tedy o tom, jak se legitimní technická spolupráce pokazila. A my netolerujeme, když se společnosti tajně domlouvají,“ uvedla Vestagerová.

Volkswagen zvažuje odvolání

Volkswagen zvažuje, zda proti pokutě nyní podnikne právní kroky. Tvrdí, že sankce kvůli technickým jednáním o emisních technologiích s jinými výrobci automobilů představuje diskutabilní precedens.

„Komise vstupuje na nové území justice, protože poprvé považuje technickou spolupráci za porušení antimonopolních pravidel,“ uvedla skupina Volkswagen, na kterou dohromady připadá pokuta 502 milionů eur. „Navíc (komise) ukládá pokuty, ačkoli obsah jednání se nikdy neuskutečnil a žádní zákazníci v důsledku toho neutrpěli újmu,“ dodal Volkswagen. Automobilky Audi a Porsche jsou jeho součástí.

Případ nesouvisel přímo se skandálem označovaným dieselgate, který je z roku 2015. Volkswagen tehdy v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že asi do 11 milionů naftových aut nainstaloval po celém světě software, který umožňoval manipulovat s testy emisí.

Skandál dieselgate automobilku dosud vyšel zhruba na 32 miliard eur (826 miliard korun). Peníze byly využity například na svolávání a úpravu automobilů, na odškodné zákazníkům a na různé pokuty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...