Evropská komise vyměřila několika automobilkám za kartel pokutu 875 milionů eur

Evropská komise (EK) uložila čtyřem německým automobilkám pokutu 875 milionů eur (22,6 miliardy korun). Firmy Daimler, BMW, Volkswagen, Audi a Porsche podle komise vytvořily kartel, aby omezily vývoj a zavádění systémů kontroly emisí u osobních aut s naftovým motorem. Daimler se ale pokutě vyhnul, protože na existenci nezákonné spolupráce upozornil, uvedla komise. Volkswagen zvažuje, že se odvolá.

Místopředsedkyně EK a komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová uvedla, že ačkoliv měly automobilky k dispozici technologie pro snížení škodlivých emisí pod zákonné limity, vyhýbaly se soutěži a upíraly spotřebitelům možnost koupit si auto, které méně znečišťuje životní prostředí.

„Dnešní rozhodnutí je tedy o tom, jak se legitimní technická spolupráce pokazila. A my netolerujeme, když se společnosti tajně domlouvají,“ uvedla Vestagerová.

Volkswagen zvažuje odvolání

Volkswagen zvažuje, zda proti pokutě nyní podnikne právní kroky. Tvrdí, že sankce kvůli technickým jednáním o emisních technologiích s jinými výrobci automobilů představuje diskutabilní precedens.

„Komise vstupuje na nové území justice, protože poprvé považuje technickou spolupráci za porušení antimonopolních pravidel,“ uvedla skupina Volkswagen, na kterou dohromady připadá pokuta 502 milionů eur. „Navíc (komise) ukládá pokuty, ačkoli obsah jednání se nikdy neuskutečnil a žádní zákazníci v důsledku toho neutrpěli újmu,“ dodal Volkswagen. Automobilky Audi a Porsche jsou jeho součástí.

Případ nesouvisel přímo se skandálem označovaným dieselgate, který je z roku 2015. Volkswagen tehdy v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že asi do 11 milionů naftových aut nainstaloval po celém světě software, který umožňoval manipulovat s testy emisí.

Skandál dieselgate automobilku dosud vyšel zhruba na 32 miliard eur (826 miliard korun). Peníze byly využity například na svolávání a úpravu automobilů, na odškodné zákazníkům a na různé pokuty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 21 mminutami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 10 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 21 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánovčera v 16:23

Malé modulární reaktory nejsou malé. A zatím ani moc vyzkoušené

Nové modulární reaktory přinášejí naději na bezpečný a stabilní zdroj elektrické energie s možností snadné výstavby. Nezávislé analýzy ale upozorňují, že nejde o zcela bezproblémová řešení.
včera v 15:12

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.