Evropská komise vyměřila několika automobilkám za kartel pokutu 875 milionů eur

Evropská komise (EK) uložila čtyřem německým automobilkám pokutu 875 milionů eur (22,6 miliardy korun). Firmy Daimler, BMW, Volkswagen, Audi a Porsche podle komise vytvořily kartel, aby omezily vývoj a zavádění systémů kontroly emisí u osobních aut s naftovým motorem. Daimler se ale pokutě vyhnul, protože na existenci nezákonné spolupráce upozornil, uvedla komise. Volkswagen zvažuje, že se odvolá.

Místopředsedkyně EK a komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová uvedla, že ačkoliv měly automobilky k dispozici technologie pro snížení škodlivých emisí pod zákonné limity, vyhýbaly se soutěži a upíraly spotřebitelům možnost koupit si auto, které méně znečišťuje životní prostředí.

„Dnešní rozhodnutí je tedy o tom, jak se legitimní technická spolupráce pokazila. A my netolerujeme, když se společnosti tajně domlouvají,“ uvedla Vestagerová.

Volkswagen zvažuje odvolání

Volkswagen zvažuje, zda proti pokutě nyní podnikne právní kroky. Tvrdí, že sankce kvůli technickým jednáním o emisních technologiích s jinými výrobci automobilů představuje diskutabilní precedens.

„Komise vstupuje na nové území justice, protože poprvé považuje technickou spolupráci za porušení antimonopolních pravidel,“ uvedla skupina Volkswagen, na kterou dohromady připadá pokuta 502 milionů eur. „Navíc (komise) ukládá pokuty, ačkoli obsah jednání se nikdy neuskutečnil a žádní zákazníci v důsledku toho neutrpěli újmu,“ dodal Volkswagen. Automobilky Audi a Porsche jsou jeho součástí.

Případ nesouvisel přímo se skandálem označovaným dieselgate, který je z roku 2015. Volkswagen tehdy v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že asi do 11 milionů naftových aut nainstaloval po celém světě software, který umožňoval manipulovat s testy emisí.

Skandál dieselgate automobilku dosud vyšel zhruba na 32 miliard eur (826 miliard korun). Peníze byly využity například na svolávání a úpravu automobilů, na odškodné zákazníkům a na různé pokuty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 38 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 19 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 19 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...