Evropská komise schválila záchranný balík německé vlády pro Lufthansu

Evropská komise (EK) ve čtvrtek definitivně schválila záchranný balík, který německá vláda připravila pro vlajkového leteckého dopravce Lufthansa. Firma, na kterou těžce dopadla krize způsobená koronavirem, ale musí splnit některé podmínky, aby státní podpora nevedla k narušení konkurenčního prostředí – mimo jiné se bude muset vzdát části startovacích a přistávacích práv. Celková výše vládního balíku, který vpodvečer schválila valná hromada firmy, je devět miliard eur (240 miliard korun).

Kvůli dramatickému propadu příjmů, který leteckému průmyslu přinesla celosvětová pandemie nemoci covid-19, musí Lufthansa přijmout několik mimořádných opatření. Firma již uvedla, že se chystá propustit asi 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá zhruba 16 procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc také německou vládu.

Komise jako jednu z podmínek schválení záměru požaduje, aby se Lufthansa vzdala některých práv pro vzlety a přístání na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, které jsou jejími hlavními základnami. Konkurenčním aerolinkám to umožní si na těchto vzdušných přístavech vybudovat širší základnu.

Pětinový podíl pro spolkovou republiku

Plán německé vlády počítá s tím, že stát v letecké společnosti získá dvacetiprocentní podíl a dvě místa v dozorčí radě. Německý fond pro hospodářskou stabilizaci WSF navíc do Lufthansy investuje 5,7 miliardy eur prostřednictvím tiché účasti, což znamená, že získá kapitál bez hlasovacích práv. Firmě také stát spolu se soukromými bankami poskytne syndikovaný úvěr až tři miliardy eur (80 miliard korun). Na ten se toto čtvrteční rozhodnutí EK nevztahuje.

Mimořádná valná hromada Lufthansy ve čtvrtek plány na záchranu schválila. Největší letecká společnost v Evropě se tak vyhnula riziku bankrotu, který by jí jinak v důsledku koronavirové krize hrozil. Ještě do středy přitom nebylo jisté, jestli státní pomoc nezablokuje jeden z velkých akcionářů firmy.

„Stabilizační balík je klíčový pro naši budoucnost,“ vzkázal ve čtvrtek šéf Lufthansy Carsten Spohr akcionářům, kteří ho kvůli pandemii sledovali jen na dálku. „Prosíme vás o souhlas s opatřeními, a tím vás neprosíme o nic menšího než o souhlas se záchranou německé Lufthansy,“ poznamenal také třiapadesátiletý manažer.

Podle Spohra jde o historický okamžik pro tradiční leteckou společnost. Pro plán se nakonec vpodvečer vyslovilo 98 procent hlasujících akcionářů, jak firma uvedla na Twitteru. „Jsme rádi, že nám stát dává perspektivu budoucnosti,“ prohlásil Spohr, který počítá s tím, že Lufthansa státu šest miliard eur i s úroky co nejrychleji splatí.

Na německé politické scéně panovala na záchranném balíku poměrně široká shoda. „Na stole leží dobrý návrh, akcionáři Lufthansy by ho měli přijmout,“ řekl ještě před hlasováním ministr financí Olaf Scholz. Vyjádřil také přesvědčení, že balík chrání i oprávněné zájmy daňových poplatníků.

Ryanair právně napadne rozhodnutí EK

Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair chtějí právně napadnout rozhodnutí EK. Firma podle nich nepotřebuje pomoc pro přežití koronavirové krize, ale aby poškodila konkurenci. Ve čtvrtek to uvedl vedoucí právního oddělení irské společnosti Juliusz Gomorek.

„Lufthansa to potřebuje jako válečnou zbraň, aby vytlačila konkurenci,“ uvedl Gomorek, podle nějž jde záchranný balík německé vlády schválený EK proti evropským pravidlům hospodářské soutěže. Největší evropskou leteckou společnost totiž prý posílí na úkor aerolinek z menších členských států.

„Je to ukázkový příklad, kdy bohatý členský stát EU ignoruje evropské dohody ve prospěch svého národního průmyslu a ke škodě chudších zemí,“ řekl v Dublinu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Komisi vyzval, aby byla férová a dodržovala principy. „Pokud ne, tak se společný trh, který EU vybudovala, zhroutí a evropští spotřebitelé a plátci daní za to zaplatí,“ dodal.

Ryanair, pro nějž Německo představuje jeden z nejdůležitějších trhů, už u soudu napadl i jiné případy státní pomoci pro další evropské aerolinky - Air France a skandinávské SAS. Uvedl, že připravuje také žalobu na pomoc pro finskou leteckou společnost Finair.

  • Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard korun) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus.
  • Italská vláda v březnu oznámila, že převezme plnou kontrolu nad aerolinkami Alitalia, které jsou od května 2017 pod zvláštní správou. Podle italského ministra průmyslu Stefana Patuanelliho by letecká společnost jinak kvůli koronavirové krizi zkrachovala.
  • Nizozemská část skupiny Air France-KLM, aerolinky KLM, obdrží od vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.
  • Nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air Shuttle si u norské vlády zajistila státní garance za úvěry v objemu tří miliard norských korun (7,5 miliardy korun). Pomoc je součástí plánu restrukturalizace, který má firmě pomoci přežít krizi způsobenou koronavirem. Leteckou společnost tak převzali její věřitelé, mezi nimiž je i banka, nad kterou má kontrolu čínská vláda.
  • Rakouská vláda se minulý týden dohodla, že aerolinkám Austrian Airlines, které jsou rakouskou divizí německé letecké společnosti Lufthansa, poskytne státní pomoc v hodnotě 450 milionů eur (12 miliard korun). Dalších 150 milionů eur aerolinky v rámci dohody obdrží od Lufthansy.
  • Skandinávské aerolinky SAS ve Švédsku by měly podle plánu, který na konci dubna schválila Evropská komise, dostat pomoc v podobě garancí v celkové hodnotě 137 milionů eur (3,6 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...