Evropská komise schválila záchranný balík německé vlády pro Lufthansu

Evropská komise (EK) ve čtvrtek definitivně schválila záchranný balík, který německá vláda připravila pro vlajkového leteckého dopravce Lufthansa. Firma, na kterou těžce dopadla krize způsobená koronavirem, ale musí splnit některé podmínky, aby státní podpora nevedla k narušení konkurenčního prostředí – mimo jiné se bude muset vzdát části startovacích a přistávacích práv. Celková výše vládního balíku, který vpodvečer schválila valná hromada firmy, je devět miliard eur (240 miliard korun).

Kvůli dramatickému propadu příjmů, který leteckému průmyslu přinesla celosvětová pandemie nemoci covid-19, musí Lufthansa přijmout několik mimořádných opatření. Firma již uvedla, že se chystá propustit asi 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá zhruba 16 procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc také německou vládu.

Komise jako jednu z podmínek schválení záměru požaduje, aby se Lufthansa vzdala některých práv pro vzlety a přístání na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, které jsou jejími hlavními základnami. Konkurenčním aerolinkám to umožní si na těchto vzdušných přístavech vybudovat širší základnu.

Pětinový podíl pro spolkovou republiku

Plán německé vlády počítá s tím, že stát v letecké společnosti získá dvacetiprocentní podíl a dvě místa v dozorčí radě. Německý fond pro hospodářskou stabilizaci WSF navíc do Lufthansy investuje 5,7 miliardy eur prostřednictvím tiché účasti, což znamená, že získá kapitál bez hlasovacích práv. Firmě také stát spolu se soukromými bankami poskytne syndikovaný úvěr až tři miliardy eur (80 miliard korun). Na ten se toto čtvrteční rozhodnutí EK nevztahuje.

Mimořádná valná hromada Lufthansy ve čtvrtek plány na záchranu schválila. Největší letecká společnost v Evropě se tak vyhnula riziku bankrotu, který by jí jinak v důsledku koronavirové krize hrozil. Ještě do středy přitom nebylo jisté, jestli státní pomoc nezablokuje jeden z velkých akcionářů firmy.

„Stabilizační balík je klíčový pro naši budoucnost,“ vzkázal ve čtvrtek šéf Lufthansy Carsten Spohr akcionářům, kteří ho kvůli pandemii sledovali jen na dálku. „Prosíme vás o souhlas s opatřeními, a tím vás neprosíme o nic menšího než o souhlas se záchranou německé Lufthansy,“ poznamenal také třiapadesátiletý manažer.

Podle Spohra jde o historický okamžik pro tradiční leteckou společnost. Pro plán se nakonec vpodvečer vyslovilo 98 procent hlasujících akcionářů, jak firma uvedla na Twitteru. „Jsme rádi, že nám stát dává perspektivu budoucnosti,“ prohlásil Spohr, který počítá s tím, že Lufthansa státu šest miliard eur i s úroky co nejrychleji splatí.

Na německé politické scéně panovala na záchranném balíku poměrně široká shoda. „Na stole leží dobrý návrh, akcionáři Lufthansy by ho měli přijmout,“ řekl ještě před hlasováním ministr financí Olaf Scholz. Vyjádřil také přesvědčení, že balík chrání i oprávněné zájmy daňových poplatníků.

Ryanair právně napadne rozhodnutí EK

Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair chtějí právně napadnout rozhodnutí EK. Firma podle nich nepotřebuje pomoc pro přežití koronavirové krize, ale aby poškodila konkurenci. Ve čtvrtek to uvedl vedoucí právního oddělení irské společnosti Juliusz Gomorek.

„Lufthansa to potřebuje jako válečnou zbraň, aby vytlačila konkurenci,“ uvedl Gomorek, podle nějž jde záchranný balík německé vlády schválený EK proti evropským pravidlům hospodářské soutěže. Největší evropskou leteckou společnost totiž prý posílí na úkor aerolinek z menších členských států.

„Je to ukázkový příklad, kdy bohatý členský stát EU ignoruje evropské dohody ve prospěch svého národního průmyslu a ke škodě chudších zemí,“ řekl v Dublinu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Komisi vyzval, aby byla férová a dodržovala principy. „Pokud ne, tak se společný trh, který EU vybudovala, zhroutí a evropští spotřebitelé a plátci daní za to zaplatí,“ dodal.

Ryanair, pro nějž Německo představuje jeden z nejdůležitějších trhů, už u soudu napadl i jiné případy státní pomoci pro další evropské aerolinky - Air France a skandinávské SAS. Uvedl, že připravuje také žalobu na pomoc pro finskou leteckou společnost Finair.

  • Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard korun) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus.
  • Italská vláda v březnu oznámila, že převezme plnou kontrolu nad aerolinkami Alitalia, které jsou od května 2017 pod zvláštní správou. Podle italského ministra průmyslu Stefana Patuanelliho by letecká společnost jinak kvůli koronavirové krizi zkrachovala.
  • Nizozemská část skupiny Air France-KLM, aerolinky KLM, obdrží od vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.
  • Nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air Shuttle si u norské vlády zajistila státní garance za úvěry v objemu tří miliard norských korun (7,5 miliardy korun). Pomoc je součástí plánu restrukturalizace, který má firmě pomoci přežít krizi způsobenou koronavirem. Leteckou společnost tak převzali její věřitelé, mezi nimiž je i banka, nad kterou má kontrolu čínská vláda.
  • Rakouská vláda se minulý týden dohodla, že aerolinkám Austrian Airlines, které jsou rakouskou divizí německé letecké společnosti Lufthansa, poskytne státní pomoc v hodnotě 450 milionů eur (12 miliard korun). Dalších 150 milionů eur aerolinky v rámci dohody obdrží od Lufthansy.
  • Skandinávské aerolinky SAS ve Švédsku by měly podle plánu, který na konci dubna schválila Evropská komise, dostat pomoc v podobě garancí v celkové hodnotě 137 milionů eur (3,6 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...