Evropská komise schválila záchranný balík německé vlády pro Lufthansu

Evropská komise (EK) ve čtvrtek definitivně schválila záchranný balík, který německá vláda připravila pro vlajkového leteckého dopravce Lufthansa. Firma, na kterou těžce dopadla krize způsobená koronavirem, ale musí splnit některé podmínky, aby státní podpora nevedla k narušení konkurenčního prostředí – mimo jiné se bude muset vzdát části startovacích a přistávacích práv. Celková výše vládního balíku, který vpodvečer schválila valná hromada firmy, je devět miliard eur (240 miliard korun).

Kvůli dramatickému propadu příjmů, který leteckému průmyslu přinesla celosvětová pandemie nemoci covid-19, musí Lufthansa přijmout několik mimořádných opatření. Firma již uvedla, že se chystá propustit asi 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá zhruba 16 procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc také německou vládu.

Komise jako jednu z podmínek schválení záměru požaduje, aby se Lufthansa vzdala některých práv pro vzlety a přístání na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, které jsou jejími hlavními základnami. Konkurenčním aerolinkám to umožní si na těchto vzdušných přístavech vybudovat širší základnu.

Pětinový podíl pro spolkovou republiku

Plán německé vlády počítá s tím, že stát v letecké společnosti získá dvacetiprocentní podíl a dvě místa v dozorčí radě. Německý fond pro hospodářskou stabilizaci WSF navíc do Lufthansy investuje 5,7 miliardy eur prostřednictvím tiché účasti, což znamená, že získá kapitál bez hlasovacích práv. Firmě také stát spolu se soukromými bankami poskytne syndikovaný úvěr až tři miliardy eur (80 miliard korun). Na ten se toto čtvrteční rozhodnutí EK nevztahuje.

Mimořádná valná hromada Lufthansy ve čtvrtek plány na záchranu schválila. Největší letecká společnost v Evropě se tak vyhnula riziku bankrotu, který by jí jinak v důsledku koronavirové krize hrozil. Ještě do středy přitom nebylo jisté, jestli státní pomoc nezablokuje jeden z velkých akcionářů firmy.

„Stabilizační balík je klíčový pro naši budoucnost,“ vzkázal ve čtvrtek šéf Lufthansy Carsten Spohr akcionářům, kteří ho kvůli pandemii sledovali jen na dálku. „Prosíme vás o souhlas s opatřeními, a tím vás neprosíme o nic menšího než o souhlas se záchranou německé Lufthansy,“ poznamenal také třiapadesátiletý manažer.

Podle Spohra jde o historický okamžik pro tradiční leteckou společnost. Pro plán se nakonec vpodvečer vyslovilo 98 procent hlasujících akcionářů, jak firma uvedla na Twitteru. „Jsme rádi, že nám stát dává perspektivu budoucnosti,“ prohlásil Spohr, který počítá s tím, že Lufthansa státu šest miliard eur i s úroky co nejrychleji splatí.

Na německé politické scéně panovala na záchranném balíku poměrně široká shoda. „Na stole leží dobrý návrh, akcionáři Lufthansy by ho měli přijmout,“ řekl ještě před hlasováním ministr financí Olaf Scholz. Vyjádřil také přesvědčení, že balík chrání i oprávněné zájmy daňových poplatníků.

Ryanair právně napadne rozhodnutí EK

Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair chtějí právně napadnout rozhodnutí EK. Firma podle nich nepotřebuje pomoc pro přežití koronavirové krize, ale aby poškodila konkurenci. Ve čtvrtek to uvedl vedoucí právního oddělení irské společnosti Juliusz Gomorek.

„Lufthansa to potřebuje jako válečnou zbraň, aby vytlačila konkurenci,“ uvedl Gomorek, podle nějž jde záchranný balík německé vlády schválený EK proti evropským pravidlům hospodářské soutěže. Největší evropskou leteckou společnost totiž prý posílí na úkor aerolinek z menších členských států.

„Je to ukázkový příklad, kdy bohatý členský stát EU ignoruje evropské dohody ve prospěch svého národního průmyslu a ke škodě chudších zemí,“ řekl v Dublinu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Komisi vyzval, aby byla férová a dodržovala principy. „Pokud ne, tak se společný trh, který EU vybudovala, zhroutí a evropští spotřebitelé a plátci daní za to zaplatí,“ dodal.

Ryanair, pro nějž Německo představuje jeden z nejdůležitějších trhů, už u soudu napadl i jiné případy státní pomoci pro další evropské aerolinky - Air France a skandinávské SAS. Uvedl, že připravuje také žalobu na pomoc pro finskou leteckou společnost Finair.

  • Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard korun) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus.
  • Italská vláda v březnu oznámila, že převezme plnou kontrolu nad aerolinkami Alitalia, které jsou od května 2017 pod zvláštní správou. Podle italského ministra průmyslu Stefana Patuanelliho by letecká společnost jinak kvůli koronavirové krizi zkrachovala.
  • Nizozemská část skupiny Air France-KLM, aerolinky KLM, obdrží od vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.
  • Nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air Shuttle si u norské vlády zajistila státní garance za úvěry v objemu tří miliard norských korun (7,5 miliardy korun). Pomoc je součástí plánu restrukturalizace, který má firmě pomoci přežít krizi způsobenou koronavirem. Leteckou společnost tak převzali její věřitelé, mezi nimiž je i banka, nad kterou má kontrolu čínská vláda.
  • Rakouská vláda se minulý týden dohodla, že aerolinkám Austrian Airlines, které jsou rakouskou divizí německé letecké společnosti Lufthansa, poskytne státní pomoc v hodnotě 450 milionů eur (12 miliard korun). Dalších 150 milionů eur aerolinky v rámci dohody obdrží od Lufthansy.
  • Skandinávské aerolinky SAS ve Švédsku by měly podle plánu, který na konci dubna schválila Evropská komise, dostat pomoc v podobě garancí v celkové hodnotě 137 milionů eur (3,6 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13:23Aktualizovánopřed 28 mminutami

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
před 1 hhodinou

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na několikatýdenní minimum

Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukazují data o lodní dopravě. Důvodem jsou obnovené útoky mezi Spojenými státy a Íránem a útoky na lodě v oblasti Blízkého východu, což zvyšuje obavy o bezpečnost, uvedla v pondělí agentura Reuters. Hormuzský průliv je klíčovou námořní trasou pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu.
před 1 hhodinou

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
10:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 18 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.