Evropa chystá tažení proti plýtvání potravinami, chce ho srazit na polovinu

Události: Plýtvání potravinami vs. potravinové banky (zdroj: ČT24)

Za jediný rok se v Evropě vyhodí 88 milionů tun potravin. Evropský parlament tento týden vyzval jednotlivé státy k tomu, aby do roku 2030 plýtvání o půlku omezily. Evropská komise by podle usnesení europoslanců měla upravit potřebné předpisy. Jedním z požadavků je například odpuštění daně z přidané hodnoty u těch potravin, které se darují potravinové bance. Zvýšit by se mělo i povědomí o tom, jak je skladovat, aby se zbytečně nevyhazovaly.

Ze 450 obědů, které uvaří ve školní jídelně VOŠZ a SZŠ v Praze, skončí v drtičce každý den až 150 kilogramů jídla. Přebytky vznikají i v obchodních řetězcích, které stahují z regálů potraviny, jež už by se nestačily včas prodat. 

Část těchto potravin pak zamíří do potravinových bank. Právě to považuje ministerstvo zemědělství za cestu, jak plýtvání omezit. A splnit evropský požadavek.

  • V Česku jich momentálně funguje 14.
  • V minulém roce přijaly dohromady 1300 tun potravin. 

„Někdy za rok, za dva bude čas vyhodnotit dopady, o kolik se díky tomu snížilo plýtvání v České republice,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Potravinové banky
Zdroj: ČT24

Co navrhují europoslanci z Česka

Podle českých europoslanců je to ale jen jedna z možností. Existence samotných potravinových bank nestačí. Podle Stanislava Polčáka (STAN) by měli občané České republiky omezit plýtvání už při svých nákupech.

Upozornil také, že za potravinový odpad může i Evropská unie a její standardizace, kvůli které se jinak nezávadné potraviny nemohou často jen z estetických důvodů dostat na pulty obchodů a musí do druhotné výroby.

„Je třeba odbourat daň z přidané hodnoty ve chvíli, kdy někomu darujete potravinu, kterou byste sám nevyužil,“ navrhuje europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Zároveň apeloval na Evropskou komisi, aby vytvořila konkrétní plán, který by řešil konkrétní věci, například domácí kompostování.

Kateřina Konečná (KSČM) označila podle agentury ČTK současný stav za „alarmující“, „neudržitelný“ a „skandální“. Vyzvala, aby cíl snížit plýtvání o polovinu do roku 2030 byl závazným. Nyní jde o cíl nezávazný. 

Podle Evropského parlamentu by vyhozeného jídla ubylo už jen tím, kdyby lidé správně četli údaje na obalech potravin. Konkrétně „minimální trvanlivost do“ a „spotřebujte do“. Po datu minimální trvanlivosti lze potravinu ještě sníst ‒ nemusí se tedy vyhazovat. Naopak po datu spotřeby už konzumace není bezpečná.

Potravinové banky1
Zdroj: ČT24
obrázek
Zdroj: ČT24

V Česku by měla od příštího roku začít platit novela zákona o potravinách.  Podle ní budou muset prodejny s velikostí nad 400 metrů čtverečních darovat vyřazené, ale nezávadné potraviny humanitárním organizacím. Pro ty ale nová situace znamená problém. Chybějí jim totiž sklady i peníze na jejich zajištění.

Kam s nimi?

Do pražské potravinové banky pravidelně zajíždějí auta téměř stovky charitativních organizací, azylových domů a domovů pro seniory. Zajišťuje tak zásoby pro zhruba 11 tisíc klientů. Mezi potravinovými bankami je nejstarší a loni přes ní prošlo téměř 700 tun potravin. Od ledna 2018 tu očekávají dvojnásobek.

To znamená rozšíření skladů. Právě kvůli tomu si už tady pronajali další budovu. V té budou především chladicí boxy, které umožní skladovat potraviny s prošlým datem minimální spotřeby. Zatím je musí obchodní řetězce likvidovat.

„Nicméně jsou nadále bezpečné, takže my je nově budeme moci darovat charitativním organizacím,“ uvedla tisková mluvčí Makro Romana Nýdrle. 

Potravinová banka
Zdroj: ČT24

Potravinová banka v Českých Budějovicích už patří k těm větším a lépe vybaveným. Ani tady ale nevěří, že by se současnou kapacitou mohli zvládnout větší přísun potravin. „V tuto chvíli máme jeden mrazicí box a jednu lednici. Tyhle dvoje prostory mohou pojmout půl palety chlazených výrobků. Půl palety, to je strašně málo,“ konstatuje ředitelka této potravinové banky Veronika Láchová. 

Dotace na administrativu

Příští rok budou potravinové banky muset vést například přesnou evidenci dodávaných potravin. Na administrativu tak budou muset přijmout nové lidi, což znamená i vyšší náklady. „Za současného stavu nevím, jak bychom dalšího člověka zaplatili,“ podotkla Láchová.

Možná jim pomůže speciální dotace. „Teď diskutujeme, jestli ze strany ministerstva zemědělství nebo ze strany ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl Jurečka. 

Nejasnosti kolem novely pravidelně řeší zástupci obchodních řetězců, charitativních organizací a ministerstva zemědělství. Na jejich vyřešení jim zbývá sedm měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny energií zřejmě budou letos dál klesat

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.
před 2 hhodinami

Nejdůležitějším tématem voleb bude ekonomika, shodli se politici

Volby vždycky vyhrává ekonomika, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Ekonomika bude zásadním tématem voleb také podle dalšího místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) i podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy a šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka.
před 15 hhodinami

Slevu na poplatníka vláda nakonec nezvýší

Vláda upustila od dalšího slibu. Nakonec neprosadí automatické zvyšování měsíční daňové slevy na poplatníka, kterou využívají miliony zaměstnanců a podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že v době vysokého rozpočtového schodku si stát nemůže dovolit plošné snižování daně z příjmu o miliardy ročně. Zároveň podle něj už na změny s ohledem na volby není dost času.
4. 1. 2025

Zahradní chatka za patnáct, luxusní byt za sto tisíc. Nájemné zdražilo

Nájemní bydlení zdražilo. Podle prvních odhadů cena za metr čtvereční vzrostla průměrně o sedmnáct procent. Nejvíce za nájem zaplatí lidé v Praze, nejméně pak v Ústeckém kraji.
4. 1. 2025

Dětí se v Česku rodí málo. A přibývá lidí, kteří je nechtějí mít vůbec

V Česku se rodí rekordně málo dětí. Od založení rodiny lidi odrazují vysoké ceny bydlení, jeho nedostupnost i nedostatek míst v mateřských školách. Klesá také průměrný počet dětí na ženu – statistika ukazuje, že v roce 1920 měly ženy v průměru skoro tři děti, nyní se toto číslo pohybuje pod hodnotou 1,5. Přibývá ale také mužů a žen, kteří děti nechtějí mít vůbec.
3. 1. 2025

„Nemocné“ Německo a špatná nálada jsou podle analytiků pro ekonomiku rizikem

Výzvou pro českou ekonomiku bude v tomto roce vývoj v Německu, ceny energií pro velké odběratele a nálada, již tvoří politici, uvedli analytici oslovení ČT24. Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 1,4 procenta. V porovnání s předchozím kvartálem byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o půl procenta, vyplývá ze zpřesněných čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ). U obou údajů statistici vylepšili svůj dřívější odhad o desetinu procentního bodu.
3. 1. 2025Aktualizováno3. 1. 2025

Krátce zdražil, pak cena spadla. Trhy reagují na konec tranzitu plynu přes Ukrajinu

Plyn ve čtvrtek na evropském trhu mírně zdražil. Obchodníci mohli poprvé reagovat na zastavení dodávek z Ruska přes Ukrajinu. Cena suroviny se krátce dostala na nejvyšší hodnoty skoro za dva roky, pak se ale vrátila k loňskému průměru. České zásoby jsou podle zmocněnce pro energetickou bezpečnost dostatečné a plošné zdražování plynu pro domácnosti analytici neočekávají. Menší část odběratelů ale cenový výkyv přesto zasáhnout může.
3. 1. 2025

Zástupci vládních stran a opozice mluvili o volebním roku, EU i válce na Ukrajině

Svět vkročil do roku 2025. Česko v něm čekají na podzim sněmovní volby, hned zkraje roku je například naplánována inaugurace Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA. Bude jím už podruhé. O domácích i zahraničních otázkách debatovali ve speciálním formátu Událostí, komentářů ve čtvrtek večer zástupci vládních stran i opozičních uskupení. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Matěj Ondřej Havel (TOP 09), Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Aleš Juchelka (ANO), David Smoljak (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti) a Radek Koten (SPD).
2. 1. 2025
Načítání...