Drahá a nedostupná hnojiva jsou dalším následkem vysokých cen energií, především plynu, který je potřebný pro jejich výrobu. Vysoké náklady řadu producentů odradily. Sklady tuzemských dodavatelů jsou proto poloprázdné a zemědělci omezují hnojení.
Energetická krize se promítá do cen hnojiv. Chybějí dodavatelům i zemědělcům
Před rokem bylo ve skladu společnosti MJM agro patnáct tisíc tun hnojiv. Nyní by měly být zásobníky naplněné na maximum, chystají se totiž zásoby na další sezonu, ve skladu jsou ale jen tři tisíce tun.
„Výroba hnojiv byla v Evropě výrazně omezena v důsledku energetické krize, především vysoké ceny plynu, který je hlavní surovinou pro výrobu dusíkatých hnojiv,“ vysvětlil generální ředitel MJM agro Radomír Šmoldas. Potíže jsou i s dodávkami fosforečných a draselných látek. Velká část surovin pro jejich výrobu totiž pochází z Ruska a Běloruska.
Nejběžnější přípravek zdražil od loňska z pěti až na dvacet tisíc korun za tunu. Kvůli vysokým cenám a nedostatku proto zemědělci omezují hnojení. „Hnojíme sedmdesát procent ploch,“ podotkl hlavní agronom Zemědělského družstva Senice na Hané Stanislav Stejskal.
Podle zemědělců bude navíc klíčové jarní přihnojení, když začnou plodiny růst. Pokud nebude dostatečné, projeví se to například na výnosech kukuřice, řepky nebo pšenice.