Ekonomika je slabší, než se čekalo. ČNB zhoršila odhad růstu

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro příští rok na 2,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér Jiří Rusnok.

V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala pro letošní rok s růstem ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok o tři procenta. 

Zároveň banka očekává slabší kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nového odhadu 25,3 koruny za euro a příští rok koruna posílí na průměrných 24,70. V předchozí únorové prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25 korun za euro a příští rok 24,20. 

V případě inflace ČNB odhad pro druhé čtvrtletí příštího roku zvýšila na dvě procenta. V únoru počítala s 1,9 procenta. Pro třetí čtvrtletí 2020 ponechala banka predikci na dvou procentech.

Celkově inflační tlaky podle Rusnoka polevují. Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra zhruba vyrovnaná. Mezi rizika a nejistoty Rusnok zařadil výraznější a případně i dlouhodobější zpomalení růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny. Dalším rizikem jsou protekcionistická opatření ve světovém obchodě a vývoj kurzu koruny.

Nahrávám video
Události ČT: Schodek rozpočtu se zvýšil téměř na 30 miliard
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí v dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta z lednových 2,5 procenta. Důvodem je především zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí. Pro příští rok resort nechal výhled na 2,4 procenta. Česká bankovní asociace tento týden zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta z únorových 2,6 procenta.

Pro příští rok asociace očekává růst ekonomiky o 2,3 procenta. Mezinárodní měnový fond v jarním výhledu předpokládá pro Česko na letošek tempo růstu 2,9 procenta. Loni ekonomika stoupla o 2,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 8 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 8 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 18 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...