Ekonomika Evropské unie zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní propad, za kterým jsou zejména opatření proti šíření nového koronaviru. Hrubý domácí produkt (HDP) se proti předchozím třem měsícům snížil o 11,9 procenta, v meziročním srovnání pak o 14,4 procenta, ukázal rychlý odhad, který zveřejnil statistický úřad Eurostat. Evropa tak při použití srovnatelné metodiky výpočtu ve čtvrtletí zažila hlubší hospodářský propad než Spojené státy.
Ekonomika EU v druhém čtvrtletí klesla o 11,9 procenta. Evropa po přepočtu zažila hlubší propad než USA
Výsledek je zhruba v souladu s odhady analytiků. Ekonomika eurozóny klesla proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně pak o 15 procent.
„Jsou to zdaleka nejvýraznější propady, které jsme zaznamenali od začátku těchto měření v roce 1995,“ uvedl Eurostat. Připomněl, že druhé čtvrtletí ještě bylo ve většině členských zemí ovlivněno opatřeními proti šíření nemoci covid-19.
Covidový propad (meziroční změny HDP ve 2. čtvrtletí 2020, v %)
Z významných zemí EU klesla německá ekonomika proti předchozím třem měsícům o 10,1 procenta, francouzská o 13,8 procenta, italská o 12,4 a španělská o 18,5 procenta.
„Nejenže patří španělská ekonomika v eurozóně k zemím nejvíce zasaženým pandemií, zdá se také, že se zotaví mnohem méně než její sousedé,“ poznamenali analytici společnosti Capital Economics. Na slabý výkon španělské ekonomiky má podle nich značný vliv také turistická sezona, jejíž začátek je kvůli dopadům koronaviru spíše zklamáním.
Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí pokles proti předchozím třem měsícům o 8,4 procenta. Ještě lépe si vedlo Lotyšsko, kde propad HDP činil ve srovnání s předchozím čtvrtletím 7,5 procenta, a Litva, kde ekonomika klesla o 5,1 procenta.
Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesala tempem 32,9 procenta, což je také rekord. Američané ale vývoj HDP sledují jinak, používají přepočet na celý rok, zatímco EU vyjadřuje změnu HDP proti předchozímu čtvrtletí a proti stejnému období předchozího roku. Při použití této metodiky americká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 9,5 procenta, upozornila agentura Bloomberg.
V prvním čtvrtletí ekonomika EU klesla proti předchozím třem měsícům o 3,2 procenta, v zemích eurozóny se HDP snížil o 3,6 procenta. Státy začaly opatření proti šíření koronaviru zavádět na jaře, většinou v březnu. První čtvrtletí tak bylo pandemií ovlivněno jen okrajově.
První rychlý odhad je založen na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Příští zprávu o vývoji HDP za druhé čtvrtletí, která bude předběžná, Eurostat zveřejní 14. srpna.
Růst cen v eurozóně v červenci nečekaně zrychlil
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 0,4 z červnových 0,3 procenta, uvedl také ve svém rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Inflace překonala očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali na 0,2 procenta. Zůstala však hluboko pod cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB).
Cílem ECB je držet meziroční růst cen těsně pod dvěma procenty. Banka už v letošním roce podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady koronavirové krize. Tento měsíc ale na svém zasedání nechala měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny.
Eurostat ve své aktuální zprávě také upozornil, že v červenci pokračovalo postupné uvolňování opatření proti šíření koronaviru, která omezila ekonomickou aktivitu. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se v červenci meziročně zvýšily o dvě procenta. Ceny energií se naopak o 8,3 procenta propadly.