Dráhy vydaly dluhopisy za 13 miliard korun s úrokem 1,5 procenta

České dráhy vydaly sedmileté dluhopisy za půl miliardy eur, v přepočtu téměř 13 miliard korun. Investoři jim půjčí výrazně levněji než dosud, dráhy budou platit úrok jen 1,5 procenta ročně. Oproti stávajícím dluhopisům tak výrazně ušetří, protože končící emise dluhopisů v objemu 300 milionů eur byla úročena 4,125 %. Podle společnosti jde o jedny z nejlevnějších dluhopisů, které kdy český emitent vydal. Poptávka po dluhopisech převýšila plánovanou emisi osmkrát. Dluhopisy budou obchodované na lucemburské burze.

Získané peníze dráhy použijí ke splacení předchozí emise dluhopisů za 300 milionů eur z roku 2012, která je splatná letos v červenci. Za další část peněz dráhy koupí nové vozy. Dráhy chtějí v příštích pěti letech podle dřívějších informací investovat do vozidel zhruba 40 miliard korun. V posledních letech omladily vozový park, loni šly největší investice například do rekonstrukce pendolin či nasazení osobních vlaků do regionální dopravy na Plzeňsku.

„Výsledná hodnota kuponu dluhopisů se sedmiletou splatností činí 1,5 procenta ročně, což je v aktuálních podmínkách očekávaného zvyšování úrokových sazeb vynikající výsledek a představuje každoroční úsporu na nákladech spojených s obsluhou dluhu,“ uvedl náměstek generálního ředitele ČD pro obchod a ekonomiku Radek Dvořák. Předchozí dluhopisy z roku 2012 měly úročení 4,125 procenta ročně. Předpokládané datum formálního ukončení transakce je 23. května.

České dráhy představily dluhopisy v tomto týdnu zahraničním investorům. O emisi projevilo zájem více než 300 společností z Evropy a Asie. Silná poptávka byla především od investorů z Německa a Rakouska, dále z Británie, Česka a Švýcarska. Šlo především o správce aktiv, tzv. asset manažery, dále banky, pojišťovny a penzijní fondy.

České dráhy jsou národním dopravcem, na objednávku státu a krajů zajišťují základní dopravní obslužnost v Česku. Loni přepravily přes 179 milionů zákazníků. V loňském roce vykázaly čistý zisk téměř 1,2 miliardy korun, což bylo o 200 milionů více než v roce 2017. K výsledku přispěla především nákladní doprava se ziskem 663 milionů korun, osobní přeprava skončila ve ztrátě 230 milionů. Zisk za loňský rok vykázali i konkurenční dopravci RegioJet a Leo Express.

Skupina loni snížila své hrubé zadlužení o 3,5 miliardy korun na 31,4 miliardy korun. Letos budou dráhy splácet 300 milionů eur (cca 7,7 miliardy korun). Podnik je chce refinancovat právě vydáním nových dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 34 mminutami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...