Dráhy vydaly dluhopisy za 13 miliard korun s úrokem 1,5 procenta

České dráhy vydaly sedmileté dluhopisy za půl miliardy eur, v přepočtu téměř 13 miliard korun. Investoři jim půjčí výrazně levněji než dosud, dráhy budou platit úrok jen 1,5 procenta ročně. Oproti stávajícím dluhopisům tak výrazně ušetří, protože končící emise dluhopisů v objemu 300 milionů eur byla úročena 4,125 %. Podle společnosti jde o jedny z nejlevnějších dluhopisů, které kdy český emitent vydal. Poptávka po dluhopisech převýšila plánovanou emisi osmkrát. Dluhopisy budou obchodované na lucemburské burze.

Získané peníze dráhy použijí ke splacení předchozí emise dluhopisů za 300 milionů eur z roku 2012, která je splatná letos v červenci. Za další část peněz dráhy koupí nové vozy. Dráhy chtějí v příštích pěti letech podle dřívějších informací investovat do vozidel zhruba 40 miliard korun. V posledních letech omladily vozový park, loni šly největší investice například do rekonstrukce pendolin či nasazení osobních vlaků do regionální dopravy na Plzeňsku.

„Výsledná hodnota kuponu dluhopisů se sedmiletou splatností činí 1,5 procenta ročně, což je v aktuálních podmínkách očekávaného zvyšování úrokových sazeb vynikající výsledek a představuje každoroční úsporu na nákladech spojených s obsluhou dluhu,“ uvedl náměstek generálního ředitele ČD pro obchod a ekonomiku Radek Dvořák. Předchozí dluhopisy z roku 2012 měly úročení 4,125 procenta ročně. Předpokládané datum formálního ukončení transakce je 23. května.

České dráhy představily dluhopisy v tomto týdnu zahraničním investorům. O emisi projevilo zájem více než 300 společností z Evropy a Asie. Silná poptávka byla především od investorů z Německa a Rakouska, dále z Británie, Česka a Švýcarska. Šlo především o správce aktiv, tzv. asset manažery, dále banky, pojišťovny a penzijní fondy.

České dráhy jsou národním dopravcem, na objednávku státu a krajů zajišťují základní dopravní obslužnost v Česku. Loni přepravily přes 179 milionů zákazníků. V loňském roce vykázaly čistý zisk téměř 1,2 miliardy korun, což bylo o 200 milionů více než v roce 2017. K výsledku přispěla především nákladní doprava se ziskem 663 milionů korun, osobní přeprava skončila ve ztrátě 230 milionů. Zisk za loňský rok vykázali i konkurenční dopravci RegioJet a Leo Express.

Skupina loni snížila své hrubé zadlužení o 3,5 miliardy korun na 31,4 miliardy korun. Letos budou dráhy splácet 300 milionů eur (cca 7,7 miliardy korun). Podnik je chce refinancovat právě vydáním nových dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 11 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled