Dodávky plynu Nord Streamem 1 se na tři dny zastaví. Jde o údržbu, tvrdí Gazprom

Dodávky plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml.

Ruský podnik sdělil, že s ním na „rutinní údržbě“ kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Německé ministerstvo hospodářství agentuře AP sdělilo, že páteční informaci o plánovaném přerušení provozu plynovodu zaznamenalo. „Situaci monitorujeme,“ uvedl resort. „Dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 jsou nyní beze změny na 20 procentech.“

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie (viz mapa). Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Záminka, zní z Evropské unie

Gazprom omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickými problémy, mimo jiné chybějící turbínou ve stanici Portovaja. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů a k energetickému vyhladovění sedmadvacítky.

V reakci na opětovné uzavření Nord Streamu 1 v pátek cena plynu pro evropský trh opět pokořila dosavadní rekord. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku zvýšila téměř o sedm procent nad 257 eur (6333 korun) za megawatthodinu. Před rokem se pohybovala pod 30 eury za megawatthodinu.

„Oznámení Gazpromu z pátečního večera zřejmě bude podporovat ceny plynu také v pondělí, kdy se obchodování obnoví,“ uvedl podle agentury Bloomberg analytik plynárenského sektoru Tom Marzec-Manser ze společnosti ICIS. „Budou panovat obavy, že plynovod neobnoví provoz včas, nebo vůbec,“ upozornil.

Podobné obavy panovaly také při červencové údržbě plynovodu Nord Stream 1, která nakonec trvala plánovaných deset dnů.

Rusko dodává méně plynu od poloviny června

Gazprom už 14. června oznámil, že nutnost oprav omezil kapacitu plynovodu zhruba o čtyřicet procent na sto milionů krychlových metrů denně. Gazprom opatření zdůvodnil zpožděným návratem kompresorových turbín německé společnosti Siemens Energy ze servisu v Kanadě v důsledku sankcí, které na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu uvalily západní země.

Kanadský ministr přírodních zdrojů následně uvedl, že Ottawa udělí výjimku ze sankcí, aby mohla do Německa opravenou ruskou turbínu vrátit. Gazprom poté uvedl, že z důvodu zásahu vyšší moci nemůže plnit své závazky. Firma následně oznámila údržbu plynovodu a snížení dodávek plynu až na dvacet procent původní kapacity. 

Později ruská společnost uvedla, že zařízení na plynovodu Nord Stream 1 má další závady. Návrat turbíny do Ruska je podle ní kvůli sankcím nemožný. Dle německého kancléře Olafa Scholze je ale připravena k odeslání za předpokladu, že ji Moskva bude ochotná převzít. Na začátku srpna pak Gazprom uvedl, že plynovod Nord Stream 1 v současnosti funguje pouze s jednou turbínou místo šesti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...