Dodávky plynu Nord Streamem 1 se na tři dny zastaví. Jde o údržbu, tvrdí Gazprom

Dodávky plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml.

Ruský podnik sdělil, že s ním na „rutinní údržbě“ kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Německé ministerstvo hospodářství agentuře AP sdělilo, že páteční informaci o plánovaném přerušení provozu plynovodu zaznamenalo. „Situaci monitorujeme,“ uvedl resort. „Dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 jsou nyní beze změny na 20 procentech.“

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie (viz mapa). Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Záminka, zní z Evropské unie

Gazprom omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickými problémy, mimo jiné chybějící turbínou ve stanici Portovaja. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů a k energetickému vyhladovění sedmadvacítky.

V reakci na opětovné uzavření Nord Streamu 1 v pátek cena plynu pro evropský trh opět pokořila dosavadní rekord. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku zvýšila téměř o sedm procent nad 257 eur (6333 korun) za megawatthodinu. Před rokem se pohybovala pod 30 eury za megawatthodinu.

„Oznámení Gazpromu z pátečního večera zřejmě bude podporovat ceny plynu také v pondělí, kdy se obchodování obnoví,“ uvedl podle agentury Bloomberg analytik plynárenského sektoru Tom Marzec-Manser ze společnosti ICIS. „Budou panovat obavy, že plynovod neobnoví provoz včas, nebo vůbec,“ upozornil.

Podobné obavy panovaly také při červencové údržbě plynovodu Nord Stream 1, která nakonec trvala plánovaných deset dnů.

Rusko dodává méně plynu od poloviny června

Gazprom už 14. června oznámil, že nutnost oprav omezil kapacitu plynovodu zhruba o čtyřicet procent na sto milionů krychlových metrů denně. Gazprom opatření zdůvodnil zpožděným návratem kompresorových turbín německé společnosti Siemens Energy ze servisu v Kanadě v důsledku sankcí, které na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu uvalily západní země.

Kanadský ministr přírodních zdrojů následně uvedl, že Ottawa udělí výjimku ze sankcí, aby mohla do Německa opravenou ruskou turbínu vrátit. Gazprom poté uvedl, že z důvodu zásahu vyšší moci nemůže plnit své závazky. Firma následně oznámila údržbu plynovodu a snížení dodávek plynu až na dvacet procent původní kapacity. 

Později ruská společnost uvedla, že zařízení na plynovodu Nord Stream 1 má další závady. Návrat turbíny do Ruska je podle ní kvůli sankcím nemožný. Dle německého kancléře Olafa Scholze je ale připravena k odeslání za předpokladu, že ji Moskva bude ochotná převzít. Na začátku srpna pak Gazprom uvedl, že plynovod Nord Stream 1 v současnosti funguje pouze s jednou turbínou místo šesti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 21 mminutami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 15 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026
Načítání...