Deutsche Bank se pokusí prošetřit k prosperitě. Trhy jsou rozpačité, akcie se propadly

Deutsche Bank oznámila jednu z největších restrukturalizací od propuknutí světové ekonomické krize z roku 2008. Banka hodlá propustit až 18 tisíc zaměstnanců a mimořádné náklady do roku 2022 by se měly vyšplhat na astronomických 7,4 miliardy euro (189 miliard korun). Českých bank by se však tento poslední vývoj dotknout neměl. Trhy krok nejprve nadchnul, posléze se však akcie německé banky propadly o více než deset procent.

Trhy přijaly restrukturalizační plán rozporuplně. V pondělí krátce po otevření burzy vzrostly akcie Deutsche Bank (DB) o 5,5 procenta. Investory totiž plán nejprve potěšil.

„Finanční instituce by zrušením této divize mohla získat prostředky na restrukturalizaci bez nutnosti navyšovat kapitál,“ říká analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler. Právě scénář, že by si Deutsche Bank šla na burzu pro další finance, představuje totiž podle něho pro investory noční můru. „Navýšení kapitálu by bylo spojené s naředěním podílů stávajících akcionářů, což by se projevilo dalším propadem cen akcií,“ vysvětluje.

Nicméně po krátkodobé, ani ne hodinové euforii, přišlo rychlé vystřízlivění. Včerejší den tak nakonec uzavřely akcie DB na burze ve Frankfurtu nad Mohanem ve ztrátě 6,4 procenta. A v úterý pokles pokračuje.

„Investoři si začali uvědomovat, že zrealizovat restrukturalizační plán nebude jednoduché. Půjde o běh na dlouhou trať s velmi nejistým výsledkem. Proto se akcie německého peněžního ústavu dostaly pod prodejní tlak. Od včerejšího otevření do dnešního poledne odepsaly dalších jedenáct procent,“ konstatuje Pfeiler.

Akcie Deutsche Bank po oznámení restrukturalizace
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

Obchodníkům se podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka nelíbí, že Deutsche Bank hodlá výrazně omezit oddělení investic včetně obchodování s akciemi. „Místo toho, aby vedení banky nabíralo zkušené tradery a pokusilo se o tvorbu nadstandardních zisků, tak rozpouští obchodní oddělení. Seniorní tradeři i s částí klientů odejdou ke konkurenci, a banka se tak pokusí prošetřit k prosperitě. Není divu, že tato strategie na trzích neuspěla a vede k hlubokému propadu hodnoty Deutsche Bank,“ vysvětluje Křeček.

V rámci restrukturalizace se totiž banka plánuje zbavit svých globálních operací s akciemi a zmenšit své investiční bankovnictví. Omezí také operace s cennými papíry s pevným výnosem a vytvoří novou divizi, do které přesune nepotřebná aktiva. V letošním a příštím roce také nevyplatí dividendu. Banka však neplánuje zvýšit kapitál, aby získala další peníze na restrukturalizaci.

Krok managementu banky – zcela uzavřít divizi zaměřenou na akciové obchody – je podle Pfeilera sice poměrně radikální, nicméně zapadá do širší strategie německého finančního domu opustit oblast investičního bankovnictví a věnovat se naplno korporátnímu a retailovému bankovnictví. „Tedy primárně poskytování půjček fyzickým osobám a firemní klientele. Dále plánuje zůstat aktivní v asset managementu, neboli správě aktiv pro institucionální a privátní klienty, případně obhospodařování investičních fondů,“ vysvětluje Pfeiler.

Samotná Deutsche Bank neuvedla, jakých oblastí se snižování počtu pracovních míst dotkne, podle agentury Reuters se ale očekává, že nejvíce zasáhnou Evropu a Spojené státy. V pondělí už banka nicméně začala snižovat stavy v Sydney, Hongkongu a jinde v oblasti Asie a Tichomoří a podle několika zdrojů ztrácejí práci celé týmy v oblasti prodeje a obchodování. Zaměstnanci propuštění v Sydney agentuře sdělili, že byl zrušen tým pro kapitálové trhy, zůstala ale většina týmu pro fúze a akvizice.

V obchodování na kapitálových trzích se DB v regionu podle údajů společnosti Refinitiv v minulosti pohybovala v oblasti Asie a Tichomoří mezi deseti největšími bankami, loni ale byla až 17. a letos je na 18. pozici. Ve fúzích a akvizicích jí náleží osmé místo.

Výprodej portfolia banky může být zajímavou investiční příležitostí

Českých bank se poslední vývoj situace kolem DB nicméně podle Pfeilera nedotkne. „Problémy německého finančního domu jsou dlouhodobé, souvisí s nezřízenou předkrizovou expanzí a fatálně negativním vlivem postkrizové regulace. Restrukturalizaci Deutsche Bank tak můžeme považovat za korporátní událost, která nemá systémový dopad,“ míní.

Nicméně určitý dopad to pro Česko mít může, a to proto, že Deutsche bank byla vzhledem ke svým objemům obchodů významným hráčem na trhu. „Ve chvíli, kdy přestane obchodovat, tak bude na burze těžší spárovat obchody mezi nakupujícími a prodávajícími. Na trhu se sníží likvidita, takže prodej většího objemu aktiv snáze zacloumá s výslednou cenou,“ vysvětluje Křeček.

Z dlouhodobého pohledu lze očekávat, že díru po Deutsche bank zaplní jiní obchodníci, tedy jiné banky nebo obchodníci s cennými papíry. „Ti budou vypořádávat pokyny místo Deutsche bank a tím vrátí na trh likviditu. Lze totiž očekávat, že klienti, kteří jsou zvyklí obchodovat přes Deutsche bank, budou obchodovat i v budoucnu, pouze chvíli potrvá, než si najdou jiného zprostředkovatele obchodů,“ říká Křeček.

A podle něho také DB bude pravděpodobně vyprodávat svá portfolia, což může trh dostat pod tlak a některé akcie mohou krátkodobě oslabovat. „To může vytvořit zajímavé investiční příležitosti, kdy půjde některé akcie koupit pod cenou,“ dodává. České banky tak mohou nastalou situaci brát jako příležitost poprat se o část trhu, z kterého Deutsche bank odchází.

„Obchody, které české banky s DB provádí a nově již nebudou moci, půjde zprostředkovat přes jiné instituce. Proto nelze očekávat, že by plánovaná restrukturalizace nějak výrazně zasáhla chod českých bank,“ souhlasí Křeček.

Deutsche Bank má podle svého webu v hlavních regionálních pobočkách v Sydney, Tokiu, Hongkongu a Singapuru přibližně 4700 zaměstnanců. Někteří zaměstnanci banky v New Yorku v pondělí podle agentury Bloomberg přišli do práce s taškou, aby si mohli odnést osobní věci. Jiní pak budovu opouštěli s tlustou bílou obálkou, do jakých se dávají dokumenty o podmínkách propuštění.

Jeden bývalý zaměstnanec plakal, někteří mířili do okolních barů. Podobný obrázek se podle Bloombergu předtím naskytl i v ulicích Londýna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.