Daňová sleva na manželku či manžela by měla být jen u pečujících o dítě nebo seniora, navrhuje Maláčová

Daňová sleva na nepracující manželku či manžela by měla být jen na ty, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Úpravu navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle šéfky resortu práce by stát díky změně získal dvě miliardy korun ročně, z nichž by se část dala využít na zálohované výživné.

„Nechci slevu na nepracující manželku či manžela zrušit obecně, měla by zůstat pro lidi na rodičovské, pro osoby, které pečují o seniora nebo zdravotně postiženého. Těch, kdo nemohou pracovat, protože pečují, by se tedy změna netýkala,“ uvedla ministryně.

Slevu na dani je teď možné mít na manžela či manželku, kteří nemají vlastní příjem vyšší než 68 tisíc korun ročně. Uplatňuje se za celý rok. Celkem za rok 2018 činí 24 tisíc korun.

Bohatí by oklikou podpořili zálohované výživné, věří Maláčová

Podle Maláčové by při navrhované změně pravidel nemělo na toto zvýhodnění nárok 76 tisíc lidí. „Pravděpodobně nepracují, protože si to mohou dovolit. Myslím si, že bychom je neměli dotovat těmi 25 tisíc korunami ročně na daňových slevách,“ uvedla Maláčová.

Podle ní by tak rozpočet ročně získal dvě miliardy korun. Část těchto peněz by se podle ministryně dala využít na zálohované výživné. Podle resortu by alimenty za neplatiče a neplatičky vyšly stát asi na 800 milionů korun ročně.

„Pokud je argument proti zálohovanému výživnému ten, že na to nejsou peníze, tak říkám: pojďme pomoci dětem, které mají v životě smůlu,“ zdůvodnila svůj návrh Maláčová.

Spor v koalici o bankovní daň

Sociální demokraté tlačí na změny daní. Vedle progresivního zdanění prosazují bankovní daň. S koaličním partnerem, hnutím ANO, se na jejím zavedení ale neshodli. Vznikne místo toho Národní rozvojový fond, do něhož banky vloží sedm miliard korun. Má sloužit k financování investičních projektů. Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank o tom v září podepsali memorandum.

Maláčová míní, že pokud koalice na bankovní dani dál shodu nenajde, měla by sociální demokracie návrh na její zavedení předložit sama. „Jsem zastánkyní bankovní daně. Potřebujeme mít udržitelný systém daní. Národní rozvojový fond není řešení toho, že se velké nadnárodní korporace nepodílejí solidárním způsobem na udržitelnosti veřejných financí v České republice,“ řekla ministryně. Tato daň by podle ČSSD mohla do rozpočtu přinést až 14 miliard.

Bankovní daň navržená ČSSD
Zdroj: ČT24

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš plán Maláčové odmítl. „To by znamenalo dost zásadní porušení koaliční smlouvy a potom zůstávat v takové koalici, se musíme zamyslet, jestli to má smysl.“ Babiš upozorňuje, že banky by tuto daň přenesly na lidi, což by znamenalo méně dostupné peníze pro živnostníky a pro firmy i zdražení hypoték. 

Ve sněmovně podporují návrh sociální demokracie komunisté. A ochotní jsou o něm jednat za určitých podmínek i Piráti. SPD je proti, protože by to způsobilo zvýšení bankovních poplatků a úroků.

Vládní strany budou svůj spor o bankovní daň řešit na středečním zasedání koaliční rady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...