Daňová sleva na manželku či manžela by měla být jen u pečujících o dítě nebo seniora, navrhuje Maláčová

Daňová sleva na nepracující manželku či manžela by měla být jen na ty, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Úpravu navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle šéfky resortu práce by stát díky změně získal dvě miliardy korun ročně, z nichž by se část dala využít na zálohované výživné.

„Nechci slevu na nepracující manželku či manžela zrušit obecně, měla by zůstat pro lidi na rodičovské, pro osoby, které pečují o seniora nebo zdravotně postiženého. Těch, kdo nemohou pracovat, protože pečují, by se tedy změna netýkala,“ uvedla ministryně.

Slevu na dani je teď možné mít na manžela či manželku, kteří nemají vlastní příjem vyšší než 68 tisíc korun ročně. Uplatňuje se za celý rok. Celkem za rok 2018 činí 24 tisíc korun.

Bohatí by oklikou podpořili zálohované výživné, věří Maláčová

Podle Maláčové by při navrhované změně pravidel nemělo na toto zvýhodnění nárok 76 tisíc lidí. „Pravděpodobně nepracují, protože si to mohou dovolit. Myslím si, že bychom je neměli dotovat těmi 25 tisíc korunami ročně na daňových slevách,“ uvedla Maláčová.

Podle ní by tak rozpočet ročně získal dvě miliardy korun. Část těchto peněz by se podle ministryně dala využít na zálohované výživné. Podle resortu by alimenty za neplatiče a neplatičky vyšly stát asi na 800 milionů korun ročně.

„Pokud je argument proti zálohovanému výživnému ten, že na to nejsou peníze, tak říkám: pojďme pomoci dětem, které mají v životě smůlu,“ zdůvodnila svůj návrh Maláčová.

Spor v koalici o bankovní daň

Sociální demokraté tlačí na změny daní. Vedle progresivního zdanění prosazují bankovní daň. S koaličním partnerem, hnutím ANO, se na jejím zavedení ale neshodli. Vznikne místo toho Národní rozvojový fond, do něhož banky vloží sedm miliard korun. Má sloužit k financování investičních projektů. Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank o tom v září podepsali memorandum.

Maláčová míní, že pokud koalice na bankovní dani dál shodu nenajde, měla by sociální demokracie návrh na její zavedení předložit sama. „Jsem zastánkyní bankovní daně. Potřebujeme mít udržitelný systém daní. Národní rozvojový fond není řešení toho, že se velké nadnárodní korporace nepodílejí solidárním způsobem na udržitelnosti veřejných financí v České republice,“ řekla ministryně. Tato daň by podle ČSSD mohla do rozpočtu přinést až 14 miliard.

Bankovní daň navržená ČSSD
Zdroj: ČT24

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš plán Maláčové odmítl. „To by znamenalo dost zásadní porušení koaliční smlouvy a potom zůstávat v takové koalici, se musíme zamyslet, jestli to má smysl.“ Babiš upozorňuje, že banky by tuto daň přenesly na lidi, což by znamenalo méně dostupné peníze pro živnostníky a pro firmy i zdražení hypoték. 

Ve sněmovně podporují návrh sociální demokracie komunisté. A ochotní jsou o něm jednat za určitých podmínek i Piráti. SPD je proti, protože by to způsobilo zvýšení bankovních poplatků a úroků.

Vládní strany budou svůj spor o bankovní daň řešit na středečním zasedání koaliční rady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 4 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 5 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 6 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 12 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
včera v 12:13

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:05

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55
Načítání...