Čtyřhodinový hovor. Havlíček se Zemanem jednali o rozšíření Dukovan

Nahrávám video
Události: Havlíček jednal v Lánech hlavně o energetice
Zdroj: ČT24

Rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech bylo jedno z hlavních témat, o kterých jednal v sobotu v Lánech ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Na schůzce řešili také útlum těžby uhlí, koncepci obnovitelných zdrojů nebo investice.

Havlíček označil diskusi o „jízdním řádu výstavby pátého bloku“ za nejdůležitější část jednání s prezidentem, které trvalo přes čtyři hodiny. Jednání se mimo jiné zúčastnili také generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš nebo guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Havlíček Zemana ujistil, že platí plánované termíny v souvislosti se stavbou nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Zopakoval, že do konce tohoto roku by měla být vyřešena smlouva mezi vládou a ČEZ. Stavba bloku by podle ministra mohla začít zhruba v roce 2030, mezi lety 2035 až 2040 by mohl být postaven.

Nové jaderné bloky v jaderné elektrárně Dukovany získaly kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA). Vydalo ho ministerstvo životního prostředí (MŽP), které o tom informovalo koncem srpna. Stavba nového jaderného zdroje o výkonu do 2400 megawattů bude mít podle ministerstva přijatelné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Záměr na stavbu jednoho až dvou nových bloků nechala úřadu posoudit firma ČEZ.

Nový zdroj bude postupnou náhradou nynějších čtyř bloků Dukovan. Většina dotčených obcí se záměrem výstavby souhlasí, uvedlo MŽP. Dukovanská elektrárna je v provozu od roku 1985, pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Česko je podle stanoviska ministerstva průmyslu o krok blíž k výstavbě nových jaderných zdrojů, přispějí k naplňování cílů nízkoemisní energetiky a zvýší energetickou bezpečnost i soběstačnost země.

Další témata schůzky

Při sobotní schůzce se mluvilo například také o prognózách dalšího vývoje automobilového průmyslu, roli elektromobility a vodíku. Diskuse se podle ministra věnovala i technickému vzdělání, které se hodně dotýká českého hospodářství, mistrovským zkouškám či nedávno zavedenému předmětu Technika. 

Ministerstvo školství chce do tvorby nového předmětu Technika v současnému školním roce zapojit i učitele a ředitele škol. Koncepce předmětu je sice připravená, ale jeho konečnou podobu chce úřad přizpůsobit podmínkám v praxi.

Do ověřování se od září zapojilo asi třicet škol, později jich má být ještě o čtyřicet víc. V ideálním případě by podle úřadu mohla být Technika povinná od roku 2022 ve všech ročnících druhého stupně základních škol, a to jednu hodinu týdně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Konflikt na Blízkém východě zvedá ceny letenek, zdražit mohou i letní dovolené

Nejen do cen letenek, ale i letních dovolených se může promítnout dražší letecké palivo, za nímž stojí konflikt na Blízkém východě. Cestovní kanceláře zatím plošně nezdražují, růst cen zhruba o desetinu je ale do budoucna možný. Dálkové lety jsou už nyní dražší i o tisíce korun.
před 2 hhodinami

Neudržitelné, tratíme miliony. Zemědělci si stěžují na nízké výkupní ceny mléka

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.
před 12 hhodinami

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 17 hhodinami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 19 hhodinami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
12. 4. 2026Aktualizováno12. 4. 2026
Načítání...