Největší švýcarská banka UBS převezme svého rivala Credit Suisse, jehož problémy začaly ohrožovat finanční systém. Na převzetí dá UBS zhruba tři miliardy franků (v přepočtu téměř 73 miliard korun) a zaplatí svými akciemi. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci švýcarské vlády, centrální banky a regulačních úřadů. Jde o jednu z největších transakcí v bankovním sektoru za desítky let.
Na posílení likvidity centrální banka poskytne až sto miliard franků (v přepočtu zhruba 2,4 bilionu korun). „Převzetím Credit Suisse bankou UBS jsme nalezli řešení, které zajistí finanční stabilitu a ochrání švýcarskou ekonomiku v této výjimečné situaci,“ uvedla centrální banka.
Managementu UBS se podle zdrojů listu Financial Times (FT) do převzetí Credit Suisse příliš nechtělo, vláda ale podle nich na tento způsob řešení tlačila. Po převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse bude podle zdrojů v ohrožení kolem deseti tisíc pracovních míst. UBS na dotaz uvedla, že je ohledně počtu zaměstanců zatím brzy spekulovat.
Švýcarský prezident Alain Berset řekl, že zachránit Credit Suisse tak, aby přežila bez pomoci jiné banky, už kvůli ztrátě důvěry nebylo možné. Podle ministerstva financí je zvolené řešení nejméně bolestivé pro Švýcarskou konfederaci i pro její daňové poplatníky, než by byla jiná varianta. „Nekontrolovaný pád Credit Suisse by vedl k nepředstavitelným následkům pro naši zemi i pro mezinárodní finanční systém,“ řekl švýcarský prezident.
Do problémů se Credit Suisse dostala kvůli chybným rozhodnutím z minulosti a zejména kvůli ztrátě důvěry, která vyvrcholila tento týden a která odstartovala masivní odliv klientských vkladů.
UBS jednala o zárukách
Jednání se vedly především o podmínkách, za kterých by byla UBS ochotna banku v problémech zachránit. Vláda měla zájem na tom, aby se krize důvěry nerozšířila do celého bankovního sektoru, na kterém je Švýcarsko závislé.
UBS podle médií žádala po vládě, aby se zaručila částkou zhruba šest miliard dolarů (135 miliard korun) za náklady, které banka v této souvislosti předpokládá. Jde hlavně o ukončení činnosti některých součástí Credit Suisse, UBS má ale také obavy z postoje regulačních orgánů a z právních sporů, které očekává.
Jednání během víkendu naráželo hlavně na potíže kolem investiční součásti Credit Suisse a její obchodní divize. Právě investiční součást je centrem skandálů, s nimiž se Credit Suisse v posledních letech potýkala. UBS podle zdrojů zkoumala rizika spojená s investicemi, při nichž se využívá úvěrového financování. O ně se regulační orgány podrobně zajímaly.
Snahu podpořit finanční stabilitu po oznámení o převzetí banky ocenila i britská centrální banka. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová uvedla, že ECB je připravena podpořit banky z eurozóny, ale po záchraně Credit Suisse předpokládá, že se trhy zklidní.
Obavy z pondělí
Švýcarské regulační orgány se snažily předložit řešení pro Credit Suisse dříve, než se v pondělí ráno začne obchodovat na burzách v Asii. Vyjádřily totiž obavy, že pokud by se záležitost nevyřešila ani do té doby, zavládne na trzích nervozita a hlavní akciové indexy prudce oslabí. To by znamenalo ekonomické ztráty pro jednotlivce, firmy i vlády.
Letité problémy Credit Suisse eskalují v době, kdy se do potíží dostaly některé banky ve Spojených státech. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla, že své vklady z amerických finančních ústavů Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank dostanou zpět všichni vkladatelé nad rámec zákonného pojištění. Rázně zakročit se rozhodla i švýcarská centrální banka, která dala finančnímu ústavu Credit Suisse k dispozici 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun) na okamžité posílení likvidity.
Credit Suisse patří k největším správcům majetku na světě a je považována za jednu z třiceti systémově důležitých bank v globální finanční architektuře. Z toho důvodu jednání ve Švýcarsku s napětím sledují také regulační orgány v Británii, Německu, Spojených státech a dalších velkých zemích.
