Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí. Jejich cílem zůstává udržet kurz poblíž hodnoty 27 korun za euro. Končící guvernér ČNB Miroslav Singer ve čtvrtek potvrdil květnové stanovisko rady, že k ukončení intervencí dojde pravděpodobně v polovině roku 2017. Zároveň rada nechala i úrokové sazby na historických minimech.
ČNB je zároveň připravena ještě více oslabit korunu, pokud by klesla inflační očekávání, což by se projevilo například ve vývoji mezd, řekl Singer.
Důvodem prohlášení bankovní rady je vývoj inflace, která je stále pod dvouprocentním cílem a letos ve třetím čtvrtletí se bude podle očekávání ČNB pohybovat v blízkosti nuly. Poté by měla začít růst.
Bankovní rada také zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.
Co může tlumit růst cen
Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera mírně protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří vývoj cen průmyslových výrobců v eurozóně a promítnutí dlouhodobě nízké inflace do vývoje nominálních veličin, zejména mezd. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit dosavadní vývoj mezd a zaměstnanosti.
„Osobně předpokládám, že ČNB svůj kurzový závazek opustí až v průběhu prvního pololetí roku 2018. Zároveň se domnívám, že i nadále nejsme v situaci, jež by volala po oslabení úrovně kurzového závazku ze stávajících 27 korun za euro,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Čtvrteční jednání rady bylo podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera v souladu s očekáváním. Příští měnové jednání 4. srpna již bude pod vedením nového guvernéra Jiřího Rusnoka a s novými členy bankovní rady. Zároveň bude k dispozici nová prognóza. „Srpnové rozhodnutí bankovní rady a její navazující rétorika tak budou poměrně důležité, protože by mohly naznačit preference nové bankovní rady a její (ne)ochotu kurzový závazek dále prodlužovat,“ upozornil Seidler.
Dopady na dovozce a vývozce
Vyrovnat se s náhle slabším kurzem koruny bylo náročné hlavně pro dovozce. Například firmě Olympia Delikatesy a vína, která dováží speciality přímo z Řecka, se tehdy - v listopadu 2013 - nákupy začaly prodražovat „každý den, každých 14 dnů o pět, o deset tisíc korun“. Dnes firma pokračuje v provozu, většinu specialit zdražila o pět procent oproti době před intervenci.
Majitelka firmy Martina Hanušová tvrdí, že ztráta z dopadu intervencí byla minimálně 500 tisíc korun za rok. To prý firmě značně snížilo možnost dalšího rozvoje.
Intervence naopak uvítala exportní firma Grund, která vyváží textil a další vybavení do koupelen ve 40 zemích. Už po roce působení intervencí majitel očekával, že slabší koruna firmě ročně zvýší obrat až o 10 milionů. Ředitel firmy Jiří Grund uvedl, že „kurz slabší koruny nám zvýší tržby v korunách o pět procent“. Z peněz získaných vývozem, dostali zaměstnanci firmy o deset procent vyšší mzdy.
Singer naposledy
Čtvrteční zasedání bylo poslední, kterého se zúčastnil guvernér Miroslav Singer. Končí mu druhý šestiletý mandát a ve funkci jej od pátku nahradí současný člen bankovní rady Jiří Rusnok.
Nejistotou v dalším ekonomickém vývoji jsou podle Singera dopady pravděpodobného budoucího odchodu Velké Británie z EU. V souvislosti s brexitem ekonomové již dříve uvedli, že vystoupení Británie z EU může způsobit posunutí konce devizových intervencí nejméně do konce roku 2017.
Singer v této souvislosti uvedl, že krátkodobě lze pozorovat v souvislosti s brexitem nejistotu na finančních trzích a zhoršený sentiment. Dlouhodobé dopady nelze nyní podle něj dost dobře předpovědět.
Singer zároveň dodal, že bankovní rada ve čtvrtek nedebatovala o záporných úrokových sazbách.
ČNB bere závazek kurzu koruny za jednostranný
Bankovní rada také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 koruny za euro“.
Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 koruny za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur.
Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce dubna intervenovala za zhruba 530 miliard korun.
Čtvrtečního zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyli viceguvernér Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Pavel Řežábek.
