Čistý zisk společnosti ČEZ překvapil. Stoupl o třicet procent na 10 miliard korun

Nejvýznamnější česká energetická firma ČEZ dosáhla v prvním čtvrtletí čistého zisku 10 miliard korun, což bylo meziročně o 32 procent více. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně vzrostl o 5 procent na 20 miliard korun. Výsledky překonaly očekávání trhu. Celoroční výhled ale firma nezměnila.

Růstu se Skupině ČEZ podařilo dosáhnout navzdory dalšímu poklesu velkoobchodních cen elektřiny. Analytici dotázaní agenturou ČTK před zveřejněním výsledků v průměru odhadovali, že firmě klesne čistý zisk o dvě procenta na 7,4 miliardy korun.  

Zvýšení provozního zisku o 0,9 miliardy korun přičítá vedení společnosti zejména úspěšné obchodní strategii.

Na velkoobchodním trhu se nám na tradingových aktivitách podařilo vydělat o 1,1 miliardy korun více než v loňském roce a dařilo se nám též v oblasti prodeje koncovým zákazníkům. Pozitivně působilo i obnovení přídělu zelených certifikátů pro rumunské větrné farmy Fântânele Vest a Cogealac.
Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ

Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš vyzdvihl také to, že se společnosti podařilo „více než kompenzovat další pokles velkoobchodních cen elektřiny a navíc i nižší objem výroby v prvním čtvrtletí“.

Pomohla i turecká lira

Nad rámec růstu EBITDA působily vysoce pozitivně kurzové vlivy. Posílení kurzu turecké liry vůči americkému dolaru vylepšilo hospodaření Skupiny ČEZ meziročně o 1,3 miliard korun, uvedla firma ve zprávě zveřejněné před úterním zahájením obchodování na pražské burze, kde je spolu s varšavským trhem kotována. 

Místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák uvedl, že skupina ČEZ dokázala v prvním čtvrtletí 2016 vygenerovat 15,1 miliardy korun provozního cash flow a snížit čistý dluh o 7,9 miliardy korun na 123,3 miliardy.

Tržby klesly o čtyři procenta na téměř 52 miliard korun. „Důvod poklesu tržeb je jednoznačný, a to je pokles cen elektřiny mezi roky 2015 a 2016,“ řekl Novák.

Odhad celoročního zisku se nemění

S ohledem na snížení očekávaného objemu výroby a na pokračující nepříznivé podmínky pro podnikání v evropské energetice ponechala Skupina ČEZ očekávaný provozní zisk před odpisy (EBITDA) za celý rok 2016 na úrovni 60 miliard korun a očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na úrovni 18 miliard korun.

Analytik J&T Banky Bohumil Trampota považuje tyto projekce za konzervativní s možností zvýšení během roku. Zdůvodnil to tím, že „reportované hodnoty tvoří 33,4 procenta celoročního cíle EBITDA a dokonce 55,3 procenta cíle na čistý zisk“. 

Lepší, než se čekalo

„První čtvrtletí bylo až nečekaně dobré, uvědomíme-li si, že ČEZ nehrálo do karet teplejší počasí, meziroční pokles prodejních cen elektřiny a pokračující odstávky v Jaderné elektrárně Dukovany,“ řekl agentuře ČTK po zveřejnění výsledků analytik Petr Hlinomaz. 

Upozornil, že objemy odstávek v jaderných elektrárnách byly ale během čtvrtletí asi o třetinu nižší, než byl výhled společnosti na přelomu loňského a letošního roku. „To mohl být jeden z pozitivních faktorů, který nakonec pomohl,“ podotkl. Ve výsledcích se podle něho projevuje též pokles investic.

Analytik Fio banky Jan Raška připomněl, že ČEZ svými výsledky překonal všeobecná očekávání. „Výnosy ve výši 51,9 miliardy korun sice byly téměř v souladu s našimi odhady, nicméně ziskovost překonala očekávání,“ dodal. Ocenil i relativně vysoký výdělek z aktivit na velkoobchodním trhu.  

Kolik vyplatí valná hromada?

ČEZ již dříve oznámil, že na červnové valné hromadě navrhne vyplatit členům představenstva a dozorčí rady 23 milionů korun. V loňském roce výplatu tantiém odmítlo ministerstvo financí, přes které vlastní majoritní podíl ve firmě český stát. Nebyly tak vyplaceny poprvé od roku 2001. 

Na červnové valné hromadě se nebudou řešit jenom tantiémy pro vedení, ale také výnosy pro akcionáře. Představenstvo ČEZ navrhuje podobně jako v předcházejících třech letech dividendu z loňského zisku ve výši 40 korun za akcii před zdaněním. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře podobně jako v loňském roce rozděleno celkem 21,5 miliardy korun, stát jako majoritní akcionář získá 15 miliard korun.

Odvrácená strana

Vývoj akcií ČEZ však jinak investorům radost nedělá. Zatímco loni v květnu stály akcie 644 korun, v pondělí jejich cena uzavírala na hodnotě 427 korun. ČEZ je kotován na pražské a varšavské burze. Po oznámení výsledků akcie společnosti vzrostly o více než dvě procenta. Odpoledne se růst pohyboval kolem 1,7 procenta.

Akciový analytik Komerční banky Josef Němý uvedl, že cena akcií firmy je momentálně více než 20 procent nad svým únorovým dnem a „přesáhla již naši cílovou cenu.“ Celkový očekávaný výnos (včetně dividendy) se tak značně zmenšil, a proto bychom mohli snížit naše doporučení („koupit“ ze 12. února), uvedl analytik. K případné aktualizaci však dojde nejdříve na začátku června, kdy bude zveřejněna nová prognóza Société Générale pro ceny německé elektřiny. Za hlavní rizika proti současnému doporučení Němý považuje nižší než očekávané ceny elektřiny, vyšší než očekávané investice a méně štědrou dividendovou politiku. 

Trable v Dukovanech

Vedení ČEZ také muselo řešit situaci v Jaderné elektrárně Dukovany.  Koncern musel loni vyřadit z provozu několik bloků elektrárny kvůli problémům se svary. V úterý Beneš uvedl, že ČEZ už v této souvislosti nikoho dalšího z funkce odvolávat nebude a generálním ředitelem zůstává Miloš Štěpanovský. Na konci dubna ČEZ bez bližších podrobností uvedl, že odvolal z funkcí některé pracovníky, kteří byli za problémy svarů zodpovědní. Ostatním odpovědným zaměstnancům firma významně snížila mzdu. 

V pondělí pak bylo oznámeno, že se odstávka čtvrtého bloku Dukovan opět protáhne z důvodu oprav. Blok stojí od 5. února, proud měl začít dodávat do sítě minulý pátek. Energetici nejprve opravovali netěsnost na armatuře. V neděli našli další závadu na skříních pojišťovacích ventilů. Termín ukončení odstávky zatím nebyl stanoven. V Dukovanech nyní vyrábí elektřinu dva ze čtyř jaderných bloků. 

  • Energetická společnost ČEZ je největší českou energetickou firmou. Hlavní předmět podnikání koncernu tvoří výroba, distribuce, obchod a prodej v oblasti elektřiny a tepla, obchod a prodej v oblasti zemního plynu a těžba uhlí. Skupina ČEZ zaměstnává 26 tisíc zaměstnanců.
  • Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Akcie jsou obchodovány na pražské a varšavské burze cenných papírů. 
  • Skupina ČEZ vlastní nebo spoluvlastní výrobní či distribuční aktiva v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, na Slovensku a v Turecku. 
  • Zdroj: ČEZ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 17 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 20 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...