Čistý zisk společnosti ČEZ překvapil. Stoupl o třicet procent na 10 miliard korun

Nejvýznamnější česká energetická firma ČEZ dosáhla v prvním čtvrtletí čistého zisku 10 miliard korun, což bylo meziročně o 32 procent více. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně vzrostl o 5 procent na 20 miliard korun. Výsledky překonaly očekávání trhu. Celoroční výhled ale firma nezměnila.

Růstu se Skupině ČEZ podařilo dosáhnout navzdory dalšímu poklesu velkoobchodních cen elektřiny. Analytici dotázaní agenturou ČTK před zveřejněním výsledků v průměru odhadovali, že firmě klesne čistý zisk o dvě procenta na 7,4 miliardy korun.  

Zvýšení provozního zisku o 0,9 miliardy korun přičítá vedení společnosti zejména úspěšné obchodní strategii.

Na velkoobchodním trhu se nám na tradingových aktivitách podařilo vydělat o 1,1 miliardy korun více než v loňském roce a dařilo se nám též v oblasti prodeje koncovým zákazníkům. Pozitivně působilo i obnovení přídělu zelených certifikátů pro rumunské větrné farmy Fântânele Vest a Cogealac.
Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ

Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš vyzdvihl také to, že se společnosti podařilo „více než kompenzovat další pokles velkoobchodních cen elektřiny a navíc i nižší objem výroby v prvním čtvrtletí“.

Pomohla i turecká lira

Nad rámec růstu EBITDA působily vysoce pozitivně kurzové vlivy. Posílení kurzu turecké liry vůči americkému dolaru vylepšilo hospodaření Skupiny ČEZ meziročně o 1,3 miliard korun, uvedla firma ve zprávě zveřejněné před úterním zahájením obchodování na pražské burze, kde je spolu s varšavským trhem kotována. 

Místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák uvedl, že skupina ČEZ dokázala v prvním čtvrtletí 2016 vygenerovat 15,1 miliardy korun provozního cash flow a snížit čistý dluh o 7,9 miliardy korun na 123,3 miliardy.

Tržby klesly o čtyři procenta na téměř 52 miliard korun. „Důvod poklesu tržeb je jednoznačný, a to je pokles cen elektřiny mezi roky 2015 a 2016,“ řekl Novák.

Odhad celoročního zisku se nemění

S ohledem na snížení očekávaného objemu výroby a na pokračující nepříznivé podmínky pro podnikání v evropské energetice ponechala Skupina ČEZ očekávaný provozní zisk před odpisy (EBITDA) za celý rok 2016 na úrovni 60 miliard korun a očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na úrovni 18 miliard korun.

Analytik J&T Banky Bohumil Trampota považuje tyto projekce za konzervativní s možností zvýšení během roku. Zdůvodnil to tím, že „reportované hodnoty tvoří 33,4 procenta celoročního cíle EBITDA a dokonce 55,3 procenta cíle na čistý zisk“. 

Lepší, než se čekalo

„První čtvrtletí bylo až nečekaně dobré, uvědomíme-li si, že ČEZ nehrálo do karet teplejší počasí, meziroční pokles prodejních cen elektřiny a pokračující odstávky v Jaderné elektrárně Dukovany,“ řekl agentuře ČTK po zveřejnění výsledků analytik Petr Hlinomaz. 

Upozornil, že objemy odstávek v jaderných elektrárnách byly ale během čtvrtletí asi o třetinu nižší, než byl výhled společnosti na přelomu loňského a letošního roku. „To mohl být jeden z pozitivních faktorů, který nakonec pomohl,“ podotkl. Ve výsledcích se podle něho projevuje též pokles investic.

Analytik Fio banky Jan Raška připomněl, že ČEZ svými výsledky překonal všeobecná očekávání. „Výnosy ve výši 51,9 miliardy korun sice byly téměř v souladu s našimi odhady, nicméně ziskovost překonala očekávání,“ dodal. Ocenil i relativně vysoký výdělek z aktivit na velkoobchodním trhu.  

Kolik vyplatí valná hromada?

ČEZ již dříve oznámil, že na červnové valné hromadě navrhne vyplatit členům představenstva a dozorčí rady 23 milionů korun. V loňském roce výplatu tantiém odmítlo ministerstvo financí, přes které vlastní majoritní podíl ve firmě český stát. Nebyly tak vyplaceny poprvé od roku 2001. 

Na červnové valné hromadě se nebudou řešit jenom tantiémy pro vedení, ale také výnosy pro akcionáře. Představenstvo ČEZ navrhuje podobně jako v předcházejících třech letech dividendu z loňského zisku ve výši 40 korun za akcii před zdaněním. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře podobně jako v loňském roce rozděleno celkem 21,5 miliardy korun, stát jako majoritní akcionář získá 15 miliard korun.

Odvrácená strana

Vývoj akcií ČEZ však jinak investorům radost nedělá. Zatímco loni v květnu stály akcie 644 korun, v pondělí jejich cena uzavírala na hodnotě 427 korun. ČEZ je kotován na pražské a varšavské burze. Po oznámení výsledků akcie společnosti vzrostly o více než dvě procenta. Odpoledne se růst pohyboval kolem 1,7 procenta.

Akciový analytik Komerční banky Josef Němý uvedl, že cena akcií firmy je momentálně více než 20 procent nad svým únorovým dnem a „přesáhla již naši cílovou cenu.“ Celkový očekávaný výnos (včetně dividendy) se tak značně zmenšil, a proto bychom mohli snížit naše doporučení („koupit“ ze 12. února), uvedl analytik. K případné aktualizaci však dojde nejdříve na začátku června, kdy bude zveřejněna nová prognóza Société Générale pro ceny německé elektřiny. Za hlavní rizika proti současnému doporučení Němý považuje nižší než očekávané ceny elektřiny, vyšší než očekávané investice a méně štědrou dividendovou politiku. 

Trable v Dukovanech

Vedení ČEZ také muselo řešit situaci v Jaderné elektrárně Dukovany.  Koncern musel loni vyřadit z provozu několik bloků elektrárny kvůli problémům se svary. V úterý Beneš uvedl, že ČEZ už v této souvislosti nikoho dalšího z funkce odvolávat nebude a generálním ředitelem zůstává Miloš Štěpanovský. Na konci dubna ČEZ bez bližších podrobností uvedl, že odvolal z funkcí některé pracovníky, kteří byli za problémy svarů zodpovědní. Ostatním odpovědným zaměstnancům firma významně snížila mzdu. 

V pondělí pak bylo oznámeno, že se odstávka čtvrtého bloku Dukovan opět protáhne z důvodu oprav. Blok stojí od 5. února, proud měl začít dodávat do sítě minulý pátek. Energetici nejprve opravovali netěsnost na armatuře. V neděli našli další závadu na skříních pojišťovacích ventilů. Termín ukončení odstávky zatím nebyl stanoven. V Dukovanech nyní vyrábí elektřinu dva ze čtyř jaderných bloků. 

  • Energetická společnost ČEZ je největší českou energetickou firmou. Hlavní předmět podnikání koncernu tvoří výroba, distribuce, obchod a prodej v oblasti elektřiny a tepla, obchod a prodej v oblasti zemního plynu a těžba uhlí. Skupina ČEZ zaměstnává 26 tisíc zaměstnanců.
  • Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Akcie jsou obchodovány na pražské a varšavské burze cenných papírů. 
  • Skupina ČEZ vlastní nebo spoluvlastní výrobní či distribuční aktiva v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, na Slovensku a v Turecku. 
  • Zdroj: ČEZ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 12 hhodinami

Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
před 13 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat ruskou ropu. Evropa nesouhlasí

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 14 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 19 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 22 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...