Valná hromada ČEZ v pátek rozhodne o výši dividendy z loňského zisku. Ekonomové a analytici oslovení redakcí webu ČT24 většinou očekávají, že bude schválena dividenda 33 korun na akcii, jak navrhuje představenstvo ČEZu. Zásadní totiž je, že se tato varianta zamlouvá také ministerstvu financí, které zastupuje stát jako majoritního akcionáře. Někteří potom očekávají dílčí personální změny ve společnosti, ale své místo by měl mít jisté současný šéf Daniel Beneš.
„Předpokládám, že navrhovaná dividenda ve výši 33 korun na akcii bude valnou hromadou schválena,“ uvedl analytik společnosti Patria Tomáš Sýkora. „Ministerstvo financí nepodalo proti návrhu managementu na dividendu 33 korun žádný protinávrh, takže očekávám, že bude schválen,“ dodal vedoucí akciový analytik České spořitelny Petr Bártek. „Vyšší dividenda by pro nás byla mírným pozitivním překvapením,“ poznamenal analytik Komerční banky Miroslav Frayer.
- Návrh představenstva ČEZ a ministerstva financí se liší v tom, zda vyplatit odměny představenstvu a dozorčí radě společnosti. Podle představenstva by mělo být mezi členy vedení ČEZ rozděleno z loňského zisku 21 milionů korun. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že návrh nepodpoří.
Sýkora připomněl také informaci Hospodářských novin, že menšinoví akcionáři ČEZ sdruženi kolem Michala Šnobra a finanční skupiny J&T podali protinávrh na dividendu ve výši 35 korun na akcii. Návrh na 35 korun na akcii sice podle analytika Next Finance Jiřího Cihláře nemá mnoho nadějí na úspěch, ale navýšení dividendy by podpořilo akcie ČEZu. Přesto i on soudí, že „karty jsou jasně rozdané“.
Proti obecnému očekávání vystupuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, podle nějž lze očekávat, že valná hromada rozhodne o výplatě nižší dividendy než před rokem. „Výše dividendy se zřejmě dostane pod úroveň 30 korun na akcii,“ uvedl. „V loňském roce klesl provozní zisk Skupiny ČEZ, což bylo způsobeno poklesem realizačních cen vyrobené elektřiny,“ podotkl.
Pokud bude schválena dividenda 33 korun na akcii, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 17,8 miliardy korun. Pro stát by to znamenalo, že získá 13 miliard korun. Dividendu ve výši 33 korun vyplácela firma i v roce 2016. Čtyři předchozí roky vyplatila firma akcionářům pokaždé dividendu 40 korun na akcii.
Benešova silná pozice
Přeskupení politických sil po loňských podzimních volbách do Poslanecké sněmovny by mohlo také zamíchat s obsazením některých pozic v ČEZu. Změny by se ale podle analytiků neměly dotknout generálního ředitele společnosti ČEZ. „Beneš za dobu šéfování ČEZ neudělal výrazně kontroverzní kroky a není tak pro nikoho nepřijatelný,“ tvrdí Bártek.
„Nepředpokládám, že v dohledné době o své místo Daniel Beneš přijde,“ souhlasí Sýkora. „V současnosti je pozice Beneše ve vedení ČEZu silná,“ podotkl Křeček.
Dílčí změny v dozorčí radě ČEZ ale jak Sýkora, tak Křeček připouští. „Očekávám například, že zástupce KDU-ČSL vystřídá zástupce ANO či KSČM. Spekuluje se i o změně role či odvolání Václava Pačese z čela dozorčí rady,“ přiblížil analytik společnosti Patria.
Případné personální změny jsou podle Cihlářova mínění spíše politická než ekonomická otázka, která by neměla zahýbat s kurzem akcií ČEZu.
- Dozorčí rada ČEZ má 12 členů. Stát má osm členů, zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Rada má kontrolní pravomoci vůči vedení firmy, dohlíží na výkon působnosti představenstva.
Analytik J&T Banky Bohumil Trampota nedokázal odhadnout, jestli dojde k personálním změnám v energetické firmě už na páteční valné hromadě. Je možné, že zatím ne, podotkl. Podle něj bude víc záležet na tom, až bude nová vláda s důvěrou parlamentu.
Ještě dva dny před valnou hromadou nicméně ministerstvo financí zveřejnilo, že navrhuje do dozorčí rady ČEZ nově zvolit Lubomíra Lízala, který byl do loňského roku členem bankovní rady České národní banky, a Karla Tylla, který je šéfem sekce státního rozpočtu na ministerstvu financí.
Otázkou zůstává, které současné členy rady by Lízal s Tyllem nahradili. Podle informací MF Dnes by o místo měl přijít Robert Šťastný, považovaný právě za nominanta KDU-ČSL, a také Petr Polák, který podle listu v době svého nástupu do dozorčí rady platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Nejasná budoucnost s jádrem
ČEZ je také v centru pozornosti v souvislosti s plánem dostavby jaderných zdrojů. Státní energetická koncepce počítá s výstavbou až dvou bloků v Dukovanech i v Temelíně. Nejasnosti ale panují ohledně způsobu financování. Uvažuje se kvůli tomu také o rozdělení firmy ČEZ. Analytici se však neshodnou, jak pravděpodobné to je.
Rozdělení společnosti očekává Trampota, vidí však dvě varianty. „První je rozdělení na klasický ČEZ a nový ČEZ s tím, že klasický by ze 100 procent vlastnil stát. V takové firmě si může stát dělat, co chce, ta by realizovala dostavbu nového jádra. Druhá je, že nové jaderné bloky postaví ČEZ, ale s nějakou zárukou, například s garantovanou cenou výkupu elektřiny z těchto nových bloků. Možností je určitě více, ale tyto dvě mi připadají jako nejpravděpodobnější,“ popsal.
První scénář předpokládá i Sýkora. „Dříve či (spíše) později k nějaké formě rozdělení či ‚transformace' společnosti nakonec dojde, tak aby stát ovládl některou její část ze 100 procent a mohl rozhodnout o realizaci dostavby jaderného zdroje,“ míní.
„Očekávám transformaci společnosti, která bude důležitou součástí financování nového jaderného bloku,“ uvedl Frayer. Podle něj je právě garance výkupních cen elektřiny bez této změny výrazně méně možná.
„Pravděpodobnost vyčlenění jaderného projektu do samostatné entity vidím nad 50 procenty,“ řekl Bártek s tím, že variantu transformace s vytvořením dceřiné společnosti podle ředitele ČEZ podporuje i pracovní skupina pro strategii financování ministerstva financí.
V Next Finance naopak sází na to, že stát nakonec nebude chtít experimentovat a jeho záměrem bude udržet v rukou jednu velkou energetickou společnost. „Přitom by dávalo smysl rozdělení ČEZu na jednu společnost sázející na tradiční zdroje a druhou zabývající se novými možnostmi výroby elektřiny,“ dodal Cihlář.
Křeček pak vychází z toho, že výstavba nových jaderných zdrojů se jeví jako ekonomicky nevýhodné řešení s významnými politickými riziky. „Z těchto důvodů lze očekávat, že nakonec nebudou budovány nové jaderné bloky a společnost ČEZ nebude nutné dělit na více částí,“ tvrdí. „Společnosti ČEZ by z dlouhodobého pohledu prospělo, kdyby se zaměřila na ekonomicky efektivnější zdroje energie, než je jádro,“ doplnil.
Sám Beneš ve středu uvedl, že o transformaci energetické společnosti bude její vedení teprve jednat s politiky. Podle něj se ČEZ rozdělovat nemá.
Jasněji by mělo být každopádně ještě letos. V květnu ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) poznamenal, že konkrétní investorský model výstavby nového jaderného zdroje by měla vláda dostat do konce listopadu a v prosinci by o něm měla rozhodnout.
- ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Loni jí vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.
