Čeští veterináři budou kontrolovat chovy, do kterých se přesouvá drůbež ze Slovenska. Kvůli ptačí chřipce

Veterináři rozšířili po výskytu ptačí chřipky na Slovensku mimořádné kontroly i na drůbež z tohoto státu. Mimořádné kontroly zahájili ve středu, zaměřené byly na chovy s drůbeží z Polska, kde se nemoc také vyskytuje. Státní veterinární správa (SVS) rovněž vyzvala české chovatele, aby nechali drůbež zavřenou, případně aby chov zasíťovali kvůli omezení možnému kontaktu s volně žijícími ptáky, kteří chorobu přenášejí.

„Zvýšenou opatrnost je třeba věnovat v případě osob a vozidel jedoucích do hospodářství ze zemí s výskytem ptačí chřipky. O vývoji nákazové situace a důležitosti dodržovat preventivní opatření budou ještě dnes (v pátek) opět informovány zainteresované chovatelské instituce,“ uvedl za SVS Petr Majer.

Podle údajů, které veterináři v pátek poskytli, se ze Slovenska dovezlo do českých chovů loni 2,35 milionu kusů živé drůbeže, na jatka jí pak putovalo 1,7 milionu kusů. Letos v lednu pak šlo o 57 tsíc kusů do chovu a zhruba 22 tisíc kusů na jatka. Násadová vejce se do ČR loni ani letos ze Slovenska nedovážela. Drůbežího masa se loni ze Slovenska dovezlo 6392 tun a vajec více než 19,5 milionu kusů.

Slovenští veterináři uvedli, že u tamní choroby jde o silně patogenní subtyp H5N8, který na konci loňského a na začátku letošního roku odhalily u drůbeže i úřady v Polsku. Nemoc byla zjištěna v malochovu u Nitry. Chovatel nahlásil úhyn tří kusů z celkového počtu 22 kusů drůbeže. Národní laboratoř prostřednictvím testů potvrdila nákazu ve čtvrtek. Předběžné výsledky vyšetřování ukázaly, že drůbež, která byla chována v otevřeném prostoru, se nakazila volně žijícím ptactvem.

V Polsku, které je největším producentem drůbeže v Evropské unii, se nákaza ptačí chřipkou naposledy objevila nejméně na pěti farmách.

České komerční chovy mají ze zákona povinnost hlásit pokles příjmu potravy a vody o více než 20 procent, nižší produkci vajec o více než pět procent po dobu delší než dva dny a zvýšenou úmrtnost vyšší než tři procenta týdně.

Ptačí chřipka se v Česku objevila po deseti letech v roce 2017 a tehdy zasáhla i další evropské země. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže. Ptáci měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos na člověka. V českých chovech bylo kvůli nemoci tehdy vybito 98 tisíc ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
před 1 hhodinou

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
09:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
včera v 06:31

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026
Načítání...