Český Avast převezme nizozemského rivala AVG. Zaplatí téměř 32 miliard korun

3 minuty
Firma Avast kupuje konkurenční AVG
Zdroj: ČT24

Česká antivirová společnost Avast Software převezme svého nizozemského rivala AVG Technologies. Bude ho to stát 1,3 miliardy dolarů (téměř 32 miliard korun). Jde o jednu z nejvýznamnějších investic na českém IT trhu.

Avast zaplatí za každou akcii AVG 25 dolarů v hotovosti. Kupní cena je tak o třetinu vyšší než středeční závěrečná hodnota akcií AVG na burze. Obě firmy mají české kořeny, podařil se jim průnik do zahraničí, kde dnes převážně působí. 

„Jedná se o významnou transakci nejen v oblasti IT, ale i z pohledu celého českého trhu. Avast kupuje svého největšího přímého konkurenta a výsledkem bude zhruba 35procentní podíl na světovém trhu v oblasti IT bezpečnostních řešení. Avast má v tuto chvíli přibližně 20procentní podíl na trhu,“ zdůraznil partner TPA Horwath Igor Mesenský.  

Podle analytické firmy IDC se Avast zařadí mezi pět největších světových hráčů v oboru. „Obě firmy byly silné v regionu střední a východní Evropy, ale kombinace technologií a rozšíření na trhu vytváří výzvu pro zbytek trhu, kde historicky dominují firmy z USA nebo středo- a východoevropského regionu,“ uvedl Alexej Proskura z IDC.

Mesenský zároveň uvedl, že je to jedna z největších akvizic realizovaných českou společností v zahraničí. Větší akvizice realizovaly snad pouze skupiny PPF a EPH. 

„Je to ale zviditelnění obecnějšího trendu – české firmy v posledních několika letech čím dál více vyhledávají akvizice v zahraničí,“ dodal Mesenský.  

Jak Avast, tak AVG mají těžiště svých vývojových center umístěna právě v České republice – v Praze a Brně. Nejdůležitějším odbytištěm pro obě firmy jsou však Spojené státy americké, a tak tomu zůstane i po jejich spojení.
Z prohlášení firmy Avast

 „Věříme, že spojení sil s Avastem, soukromou firmou se značnými zdroji, plně podpoří naše růstové cíle a je v nejlepším zájmu našich akcionářů,“ uvedl generální ředitel AVG Gary Kovacs. 

2 minuty
Globální působení firem Avast a AVG
Zdroj: ČT24

Avast v prohlášení uvedl, že dohoda má umožnit další rozvoj – jak technologický, tak zeměpisný (na rozvíjejících se trzích) – v internetové bezpečnosti. Avast a AVG by se chtěly v tomto byznysu stát významnou konkurencí globálním lídrům. Dohromady mají přes 400 milionů uživatelů. Avast očekává, že transakce bude uzavřena do 15. října.

Klikatý vývoj akcií

S cennými papíry AVG Technologies se od roku 2012 obchoduje na newyorské burzy NYSE-Euronext. Cena za akcii se tehdy pohybovala kolem 13,1 dolaru. Před dvěma lety pak byla těsně pod 20 dolary. Od října 2014 začala růst až k téměř 29 dolarům v říjnu loňského roku. Od té doby však akcie klesaly, letos v únoru činila cena 16,5 dolaru. Ve středu byla 18,79 dolaru.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík uvedl, že o spojení se spekulovalo již koncem loňského roku. Investoři žádali, aby AVG našlo další prostor k růstu a akcie mohly opět začít růst.

Velká operace úctyhodných firem

Koupi AVG ze strany Avastu považuje Menčík za největší technologickou investici české společnosti. Upozornil, že firmy působí v poměrně „roztříštěném“ oboru cyber security. Jejich spojení jim umožní například propojit know-how i zákazníky, snížit náklady a lépe tak čelit velkým hráčům typu firem Dell, Cisco či Symantec.

Připomněl, že Avast i AVG jsou technologicky nejúspěšnější firmy, které vyrostly z českých poměrů. Dnes již působí převážně v zahraničí a mají zahraniční investory.

Rovněž šéf fúzí a akvizic společnost EY Česká republika Petr Kříž považuje oznámenou transakci za velmi významnou. A to nejen z pohledu velikosti, která je srovnatelná s loňskou největší českou transakcí (prodej gumárenské skupiny ČGS Švédům), ale také proto, že obě firmy mají již dlouho významnou pozici i na globálním trhu. 

„Navíc se v obou případech jedná o firmy založené v České republice, které ovšem nevznikly jako výsledek privatizace dříve státního podniku. Jedná se o jedny z nejhodnotnějších neprivatizovaných českých firem vůbec,“ podtrhl Kříž. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 19 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...