Vláda chce zavést sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google. Dohodla se na tom koalice ANO a ČSSD. Podle odhadu ministerstva financí by nová daň mohla do státního rozpočtu ročně přinést pět miliard korun.
Česko zavede sedmiprocentní digitální daň pro internetové giganty. Sazby v cizině jsou poloviční, varují kritici
„Digitální daň se bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče a reaguje na dosavadní neúspěch jednání o řešení na úrovni EU a pomalý postup v případě globálního řešení v OECD. Diskuse není o tom, zda toto zdanění zavádět, ale od kdy, v jaké podobě a v jaké výši,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Daň by se měla dotknout internetových firem s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,2 miliardy korun).
Události: Vláda chce novou daň (zdroj: ČT24)
Ministerstvo upřesnilo, že daň bude směřovat na tržby internetových firem, a nepůjde tak o daň ze zisku. „Plátce bude mít povinnost určit si v České republice tzv. daňového zástupce, který bude zodpovědný za náležitosti související s plněním tuzemských daňových povinností,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Firmy tak v Česku nebudou muset mít klasickou stálou provozovnu.
Podle ministerstva financí jde o tzv. DST model digitální daně, který kromě zdanění cílené reklamy počítá také mimo jiné se zdaněním prodeje dat shromážděných o uživatelích.
„V současnosti návrh dokončujeme, jeho součástí bude také stanovení minimálního obratu těchto společností na území České republiky, aby se daň vztahovala skutečně na ty giganty, kteří na českém trhu aktivně působí,“ uvedl mluvčí ministerstva.
Francie zřejmě zavede tříprocentní digitální daň
O digitální dani se vyjednává i na úrovni Evropské unie, jednání se ale táhnou. Některé státy tak už přistoupily k zavedení vlastní digitální daně.
V dubnu zavedení schválilo francouzské Národní shromáždění. Tříprocentní daní zatíží příjmy velkých mezinárodních internetových firem. Výnos z ní by měl pomoci financovat nouzová ekonomická a sociální opatření avizovaná vládou prezidenta Emmanuela Macrona v prosinci, kdy vrcholily protesty hnutí žlutých vest. Ve francouzském modelu se daň dotkne třicítky koncernů, jimž digitální aktivity ročně vynášejí více než 750 milionů eur (19 miliard korun) globálně a více než 25 milionů eur ve Francii. Tři procenta budou platit mimo jiné z internetových reklamních zisků.
Počátkem dubna rakouská vláda zvýšila chystané zdanění technologických společností na pět procent jejich příjmů z reklamy z původně plánovaných tří procent. Vídeň předpokládá, že tato opatření přinesou do státní pokladny ročně více než 200 milionů eur (přes pět miliard korun). Plán zahrnuje pětiprocentní daň z příjmů z online reklamy pro společnosti, jejichž celosvětové roční příjmy činí nejméně 750 milionů eur, z toho minimálně 25 milionů v Rakousku.
Británie, která má opustit EU, loni oznámila, že od dubna 2020 zavede svou vlastní verzi daně z digitálních služeb. Bude činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky vytvoří v Británii. Měla by se týkat jen ziskových firem s globálními tržbami nejméně 500 milionů liber za rok.
Když nebude celoevropská daň, mohly by se firmy placení vyhýbat, varují Piráti
Piráti podporují zavedení digitální daně na úrovni Evropské unie, blokují to podle nich ale země jako Irsko či Lucembursko. Již dříve řekl lídr pirátské kandidátky pro květnové volby do Evropského parlamentu Marcel Kolaja, že by se v případě zavedení daně jen v Česku digitální společnosti mohly vyhýbat placení daně například tím, že by prodávaly reklamu přes prostředníky. „Tím by nenaplnily podmínku pro výši celosvětových příjmů, aby digitální daň platily,“ uvedl tehdy.
„My jsme připraveni diskutovat o zavedení digitální daně za předpokladu, že současně s tím se nějaká jiná daň nebo povinné pojistné sníží, aby to bylo alespoň fiskálně neutrální. Kdyby to mělo být jenom záplatování státního rozpočtu, tak si opravdu nemyslíme, že to je odpovědná daňová politika,“ řekl Miroslav Kalousek z TOP 09. Snížit by se podle něj mohla například daň z příjmu fyzických osob nebo daň z nabídky nemovitostí.
„Smysl by nám nedávalo podpořit vládu v tom, aby z roku na rok doháněla svoji neodpovědnou výdajovou politiku, protože co bude dělat zase příští rok?“ doplnil šéf poslanců TOP 09 Kalousek.
Digitální daň
Podle místopředsedkyně Starostů a nezávislých Věry Kovářové je sedmiprocentní sazba v mezinárodním srovnání poměrně vysoká a je otázkou, zda je realistická. „Sazby v zahraničí se pohybují od tří do pěti procent,“ napsala. Zavedení daně by podle ní mělo vést k narovnání podnikatelského prostředí a posílení férovosti daňového systému. Také podle ní by bylo ideální evropské řešení.
„Nemůžu se ubránit dojmu, že u nás vláda tak trochu staví dům od střechy. Nejdřív si posvítila na ty nejmenší v podobě EET a až teď se vrhá na ty největší,“ uvedla. Otázkou podle ní zůstává, jak by byly výnosy daně použity. Vhodné by bylo peníze investovat například do rozvoje vysokorychlostního internetu či rozvoje digitálního sektoru ekonomiky obecně, míní. Podle Pirátů by výnosy měl stát investovat do oblastí, v nichž Česko dlouhodobě zaostává, například do školství.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda míní, že by se Česká republika mohla zavedením digitální daně dostat do mezinárodní obchodní pře. „Je totiž vysoce pravděpodobné, že internetové firmy se budou bránit právní cestou,“ uvedl. Argumentovat mohou například dvojím zdaněním nebo tím, že daň je diskriminační, protože cílí jen na „velké hráče“. Odvolávat se mohou například i na mezinárodní úmluvy a celou věc mohou předat vládě své země, nejčastěji tedy USA.
„Vláda nyní musí zvážit všechny tyto aspekty. A zejména to, zda inkaso digitální daně v odhadované výši pěti miliard korun ročně stojí za uvedená rizika mezinárodních sporů, arbitráží, případně dokonce zhoršení vztahů se Spojenými státy,“ dodal Kovanda.
Ředitel on-line marketingové agentury Optimio Jan Bindr považuje sedmiprocentní daň za poměrně vysokou proti tříprocentnímu evropskému průměru. „Vzhledem k tomu, že například Facebook v současnosti bojuje s omezeným reklamním prostorem a nárůstem inzerentů, čímž reklamy přirozeně zdražují, je pravděpodobné, že další zatížení v podobě takto vysoké sazby se může negativně promítnout na fakturách všech inzerujících subjektů v podobě zvýšení cen reklam,“ sdělil.