Česko vyčerpalo jen polovinu peněz z EU, řada programů je riziková

Praha - Domácí příjemci dotací z evropských fondů v současném programovém období 2007 až 2013 dosud získali 407,9 miliardy korun, tedy zhruba polovinu z celkové částky, kterou má Česko k dispozici. Náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun ale upozornil na to, že díky pravidlu N+2 bude prostředky možné čerpat až do roku 2015. Některé operační programy ale považuje za rizikové. Využít celou částku se podle něj nemusí podařit v programech Životní prostředí, Severozápad nebo Vzdělávání.

Během pěti let se podařilo vyčerpat 52 procent disponibilní částky. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve své monitorovací zprávě za prosinec. Braun to považuje za úspěch. „Česká republika dokázala zlepšit systém čerpání a odblokovat platby z Evropské komise. Žádný z programů v roce 2012 nepřišel o přidělené prostředky,“ podotkl náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. V roce 2011 byly kvůli problémům na české straně pozastaveny platby u operačních programů Doprava a Životní prostředí a u Regionálního operačního programu Severozápad.

Ministerstvo financí chce navíc po Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji, aby zaplatily 160 milionů korun kvůli chybám zjištěným v evropských projektech. Pokud kraje nezaplatí, Regionálnímu operačnímu programu Severovýchod nebude obnovena takzvaná certifikace. To by znamenalo zastavení evropských peněz pro další projekty, které by měly dotace čerpat v příštím roce.

Problémy byly zejména v oblasti zakázek

Za tím, že se nepodařilo vyčerpat zatím větší částku, stojí více faktorů. „V některých programech se objevily problémy a chyby, zejména v oblasti zakázek, což ukázaly audity. Musely se dělat finanční opravy, což znamenalo vyšší náklady,“ upozornil Braun. Úspěšnému čerpání předcházelo podle něj sestavení stabilních týmů s kvalitními lidmi. Tato podmínka zjevně nebyla všude splněna. 

V auditech eurodotací je na tom Česko tragicky. Evropský účetní dvůr (EÚD) přišel v listopadu loňského roku se znepokojivou informací, že kontrolní zprávy, které posílalo ministerstvo financí jako auditní orgán Evropské komisi, byly nedůvěryhodné. Zpráva EÚD byla představena v kontrolním výboru Poslanecké sněmovny. Člen Evropského účetního dvora Jan Kinšt uvedl, že účetní dvůr označil auditní orgán za „neúčinný“. V jednom z případů čeští auditoři vyčíslili při auditu chybovost 4 procenta, zatímco ve skutečnosti byla 71 procent.

Nahrávám video
Telefonát Daniela Brauna
Zdroj: ČT24

Celých 48 procent částky tak stále zbývá vyčerpat. Podle Brauna ovšem čerpání poběží až do roku 2015, a to díky pravidlu N+2. „Nějaký čas tam ještě je,“ poznamenal náměstek s tím, že některé operační programy jsou ale letos „dost rizikové“. Kromě programu Životní prostředí a Vzdělávání hrozí problémy u regionálního programu Severozápad. „Uvidíme, jak rychle se tento problém podaří vyřešit,“ podotkl Braun. U dalších asi pěti programů jsou podle něj rizika řešitelná, ale rovněž poměrně závažná. 

Ministr financí Miroslav Kalousek:

„ČR je dlouhodobě čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU a od svého vstupu obdržela o čtvrt bilionu korun více, než zaplatila.“

V letech 2014 až 2020 počet programů radikálně klesne

V příštím programovém období 2014 až 2020 dojde ke zjednodušení systému operačních programů. Jejich počet se sníží z čísla 26 na osm. „Navrhli jsme strategii, která je štíhlejší nejen počtem programů, ale i šíří toho, co se bude ze strukturálních fondů podporovat. Jsme přesvědčeni, že spolu s připravovanou revizí a sjednocením pravidel toto umožní efektivnější využívání evropských zdrojů,“ míní Braun. 

České bankovky
Zdroj: ČT24/ČNB

Náměstek rovněž upozornil na skutečnost, že výhodou čerpání evropských zdrojů není jen fiskální efekt a čistá pozice. „Vytvořilo se zároveň víc než 60 tisíc pracovních míst, revitalizovaly se stovky hektarů zanedbaných území. Do příštího období chceme ještě více zacílit na konkurenceschopnost a zlepšení podmínek pro občany,“ dodal Braun.

V období 2007 až 2013 může Česko z Bruselu podle aktuálního kurzu získat 784,7 miliardy korun. Z celkové dosud vyplacené částky požádalo ministerstvo financí Evropskou komisi (EK) o zpětné proplacení 233,9 miliardy korun, tedy 29,8 procenta celkové alokované částky. Právě tuto sumu považují úřady za skutečně vyčerpané dotace.

Za poslední čtvrtletí loňského roku na účtech úspěšných žadatelů o dotaci přibylo 38,5 miliardy korun.    

Úřady dosud rozhodly o poskytnutí evropských peněz na 40 149 projektů za celkem 642,7 miliardy korun. To je 81,9 procenta peněz připravených pro aktuální programové období.    

Žádostí o podporu v rámci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU realizované na území ČR evidují úřady od začátku programového období 92 083. Celková požadovaná částka dosahuje 1343,2 miliardy korun, tedy 171,2 procenta celkové alokace.

Jen loni dosáhly příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 81,3 miliardy korun, a tvořily tak přes 70 procent celkových příjmů ČR z rozpočtu EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 4 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026
Načítání...