Česko vyčerpalo jen polovinu peněz z EU, řada programů je riziková

Praha - Domácí příjemci dotací z evropských fondů v současném programovém období 2007 až 2013 dosud získali 407,9 miliardy korun, tedy zhruba polovinu z celkové částky, kterou má Česko k dispozici. Náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun ale upozornil na to, že díky pravidlu N+2 bude prostředky možné čerpat až do roku 2015. Některé operační programy ale považuje za rizikové. Využít celou částku se podle něj nemusí podařit v programech Životní prostředí, Severozápad nebo Vzdělávání.

Během pěti let se podařilo vyčerpat 52 procent disponibilní částky. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve své monitorovací zprávě za prosinec. Braun to považuje za úspěch. „Česká republika dokázala zlepšit systém čerpání a odblokovat platby z Evropské komise. Žádný z programů v roce 2012 nepřišel o přidělené prostředky,“ podotkl náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. V roce 2011 byly kvůli problémům na české straně pozastaveny platby u operačních programů Doprava a Životní prostředí a u Regionálního operačního programu Severozápad.

Ministerstvo financí chce navíc po Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji, aby zaplatily 160 milionů korun kvůli chybám zjištěným v evropských projektech. Pokud kraje nezaplatí, Regionálnímu operačnímu programu Severovýchod nebude obnovena takzvaná certifikace. To by znamenalo zastavení evropských peněz pro další projekty, které by měly dotace čerpat v příštím roce.

Problémy byly zejména v oblasti zakázek

Za tím, že se nepodařilo vyčerpat zatím větší částku, stojí více faktorů. „V některých programech se objevily problémy a chyby, zejména v oblasti zakázek, což ukázaly audity. Musely se dělat finanční opravy, což znamenalo vyšší náklady,“ upozornil Braun. Úspěšnému čerpání předcházelo podle něj sestavení stabilních týmů s kvalitními lidmi. Tato podmínka zjevně nebyla všude splněna. 

V auditech eurodotací je na tom Česko tragicky. Evropský účetní dvůr (EÚD) přišel v listopadu loňského roku se znepokojivou informací, že kontrolní zprávy, které posílalo ministerstvo financí jako auditní orgán Evropské komisi, byly nedůvěryhodné. Zpráva EÚD byla představena v kontrolním výboru Poslanecké sněmovny. Člen Evropského účetního dvora Jan Kinšt uvedl, že účetní dvůr označil auditní orgán za „neúčinný“. V jednom z případů čeští auditoři vyčíslili při auditu chybovost 4 procenta, zatímco ve skutečnosti byla 71 procent.

Nahrávám video
Telefonát Daniela Brauna
Zdroj: ČT24

Celých 48 procent částky tak stále zbývá vyčerpat. Podle Brauna ovšem čerpání poběží až do roku 2015, a to díky pravidlu N+2. „Nějaký čas tam ještě je,“ poznamenal náměstek s tím, že některé operační programy jsou ale letos „dost rizikové“. Kromě programu Životní prostředí a Vzdělávání hrozí problémy u regionálního programu Severozápad. „Uvidíme, jak rychle se tento problém podaří vyřešit,“ podotkl Braun. U dalších asi pěti programů jsou podle něj rizika řešitelná, ale rovněž poměrně závažná. 

Ministr financí Miroslav Kalousek:

„ČR je dlouhodobě čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU a od svého vstupu obdržela o čtvrt bilionu korun více, než zaplatila.“

V letech 2014 až 2020 počet programů radikálně klesne

V příštím programovém období 2014 až 2020 dojde ke zjednodušení systému operačních programů. Jejich počet se sníží z čísla 26 na osm. „Navrhli jsme strategii, která je štíhlejší nejen počtem programů, ale i šíří toho, co se bude ze strukturálních fondů podporovat. Jsme přesvědčeni, že spolu s připravovanou revizí a sjednocením pravidel toto umožní efektivnější využívání evropských zdrojů,“ míní Braun. 

České bankovky
Zdroj: ČT24/ČNB

Náměstek rovněž upozornil na skutečnost, že výhodou čerpání evropských zdrojů není jen fiskální efekt a čistá pozice. „Vytvořilo se zároveň víc než 60 tisíc pracovních míst, revitalizovaly se stovky hektarů zanedbaných území. Do příštího období chceme ještě více zacílit na konkurenceschopnost a zlepšení podmínek pro občany,“ dodal Braun.

V období 2007 až 2013 může Česko z Bruselu podle aktuálního kurzu získat 784,7 miliardy korun. Z celkové dosud vyplacené částky požádalo ministerstvo financí Evropskou komisi (EK) o zpětné proplacení 233,9 miliardy korun, tedy 29,8 procenta celkové alokované částky. Právě tuto sumu považují úřady za skutečně vyčerpané dotace.

Za poslední čtvrtletí loňského roku na účtech úspěšných žadatelů o dotaci přibylo 38,5 miliardy korun.    

Úřady dosud rozhodly o poskytnutí evropských peněz na 40 149 projektů za celkem 642,7 miliardy korun. To je 81,9 procenta peněz připravených pro aktuální programové období.    

Žádostí o podporu v rámci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU realizované na území ČR evidují úřady od začátku programového období 92 083. Celková požadovaná částka dosahuje 1343,2 miliardy korun, tedy 171,2 procenta celkové alokace.

Jen loni dosáhly příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 81,3 miliardy korun, a tvořily tak přes 70 procent celkových příjmů ČR z rozpočtu EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 1 hhodinou

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 12 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026
Načítání...