Česko loni získalo z EU o 85,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika loni obdržela z unijního rozpočtu 145,9 miliardy korun a odvedla do něj 60,2 miliardy korun. Získala tak o 85,7 miliardy korun více, než zaplatila, což je druhý nejlepší výsledek od vstupu republiky do EU v roce 2004, informovalo ministerstvo financí. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

„Naše členství v Evropské unii dává jednoznačně smysl, a to nejen z finančního hlediska. Evropské peníze pomáhají financovat projekty, ze kterých naši občané benefitují každý den. Ať už se jedná o oblast dopravy, životního prostředí nebo inovací a vzdělávání,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Jednou z hlavních priorit vlády v čerpání evropských peněz je nyní podle ní předložení Národního plánu obnovy, který má pomoci ekonomice po koronavirové krizi.

„Evropské peníze chceme čerpat na digitální a zelenou transformaci, na podporu podnikání, infrastruktury, vědy, výzkumu, inovací a rozvoje vzdělávání,“ uvedla ministryně. Česko může podle ní pro roky 2021 až 2026 získat 182 miliard korun. Plán by měl být předložen Evropské komisi nejpozději 30. dubna.

Loni bylo největším přispěvatelem Německo

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 Česko do konce roku 2020 zaplatilo do rozpočtu EU 677 miliard a získalo z něj 1,57 bilionu korun. Od vstupu do EU tak celková čistá pozice činí 896,4 miliardy korun.

Takzvaná čistá pozice Česka (v miliardách Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2019 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u zemí EU jako Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.

V roce 2019 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14,3 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o dvanáct miliard eur víc (zhruba 312 miliard korun), než do něj odvedlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...