Česko loni získalo z EU o 85,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika loni obdržela z unijního rozpočtu 145,9 miliardy korun a odvedla do něj 60,2 miliardy korun. Získala tak o 85,7 miliardy korun více, než zaplatila, což je druhý nejlepší výsledek od vstupu republiky do EU v roce 2004, informovalo ministerstvo financí. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

„Naše členství v Evropské unii dává jednoznačně smysl, a to nejen z finančního hlediska. Evropské peníze pomáhají financovat projekty, ze kterých naši občané benefitují každý den. Ať už se jedná o oblast dopravy, životního prostředí nebo inovací a vzdělávání,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Jednou z hlavních priorit vlády v čerpání evropských peněz je nyní podle ní předložení Národního plánu obnovy, který má pomoci ekonomice po koronavirové krizi.

„Evropské peníze chceme čerpat na digitální a zelenou transformaci, na podporu podnikání, infrastruktury, vědy, výzkumu, inovací a rozvoje vzdělávání,“ uvedla ministryně. Česko může podle ní pro roky 2021 až 2026 získat 182 miliard korun. Plán by měl být předložen Evropské komisi nejpozději 30. dubna.

Loni bylo největším přispěvatelem Německo

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 Česko do konce roku 2020 zaplatilo do rozpočtu EU 677 miliard a získalo z něj 1,57 bilionu korun. Od vstupu do EU tak celková čistá pozice činí 896,4 miliardy korun.

Takzvaná čistá pozice Česka (v miliardách Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2019 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u zemí EU jako Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.

V roce 2019 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14,3 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o dvanáct miliard eur víc (zhruba 312 miliard korun), než do něj odvedlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 7 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 8 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
14. 4. 2026

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...