Česko loni získalo z EU o 85,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika loni obdržela z unijního rozpočtu 145,9 miliardy korun a odvedla do něj 60,2 miliardy korun. Získala tak o 85,7 miliardy korun více, než zaplatila, což je druhý nejlepší výsledek od vstupu republiky do EU v roce 2004, informovalo ministerstvo financí. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

„Naše členství v Evropské unii dává jednoznačně smysl, a to nejen z finančního hlediska. Evropské peníze pomáhají financovat projekty, ze kterých naši občané benefitují každý den. Ať už se jedná o oblast dopravy, životního prostředí nebo inovací a vzdělávání,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Jednou z hlavních priorit vlády v čerpání evropských peněz je nyní podle ní předložení Národního plánu obnovy, který má pomoci ekonomice po koronavirové krizi.

„Evropské peníze chceme čerpat na digitální a zelenou transformaci, na podporu podnikání, infrastruktury, vědy, výzkumu, inovací a rozvoje vzdělávání,“ uvedla ministryně. Česko může podle ní pro roky 2021 až 2026 získat 182 miliard korun. Plán by měl být předložen Evropské komisi nejpozději 30. dubna.

Loni bylo největším přispěvatelem Německo

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 Česko do konce roku 2020 zaplatilo do rozpočtu EU 677 miliard a získalo z něj 1,57 bilionu korun. Od vstupu do EU tak celková čistá pozice činí 896,4 miliardy korun.

Takzvaná čistá pozice Česka (v miliardách Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2019 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u zemí EU jako Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.

V roce 2019 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14,3 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o dvanáct miliard eur víc (zhruba 312 miliard korun), než do něj odvedlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel bude jednat se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel bude na Pražském hradě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve uvedl, že rozpočet vetovat nebude.
před 12 mminutami

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 6 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 10 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 10 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cirkulární ekonomiku

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky diskutovali o tématu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Firmy ji čím dál častěji vnímají nejen jako pouhé ekologické gesto, ale spíš konkurenční výhodu. Pro mladší generace je to zase otázka životního stylu. Diskuse se zúčastnili ambasadorka udržitelnosti na NEWTON University Ludmila Hruban a konzultant Institutu cirkulární ekonomiky Petr Novotný. Ten míní, že je cirkulární ekonomika pro Česko zásadní. „Česká ekonomika je závislá na importu strategických surovin. Díky cirkulární ekonomice se můžeme částečně osvobodit od dovozu těchto surovin a zajistit tak náš ekonomický růst,“ řekl. Podle Hruban se české firmy na udržitelnost soustředí. „Investoři se dívají na různé ukazatele udržitelnosti, proto je pro firmy zásadní, co budou vykazovat, aby pak mohly získat levnější peníze,“ uvedla. Debatu moderovala Nina Ortová.
před 18 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
14. 3. 2026
Načítání...