Česko loni v zahraničním obchodu uspělo, platební bilance skončila v přebytku 180 miliard

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni rekordním přebytkem 180,473 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka. Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera byl přebytek tažen do velké míry odloženými výplatami dividend.

V roce 2019 vykázala bilance podle dat ČNB schodek 16,9 miliardy, předtím byla pět let v přebytku. Loni skončila bilance ve schodku jen v dubnu a prosinci, jinak vždy vykázala přebytek.

Až do roku 2013 byla platební bilance ČR schodková. V roce 2014 byl poprvé zaznamenán přebytek, a to 7,9 miliardy korun. Dosavadní rekordní přebytek byl z roku 2016 s 85 miliardami korun.

Podle Seidlera dosáhl loňský přebytek 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). „V letošním roce zůstane přebytek patrně nadále výrazný přes dvě procenta HDP, což bude působit ve směru silnější koruny,“ odhaduje. Předpokládá, že výplata dividend do zahraničí zůstane částečně omezená.

Příznivý vývoj bude pokračovat

Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je vývoj běžného účtu příznivý díky rostoucím exportům zboží, nízkým importům a slabému odlivu dividend. „Tento vývoj bude mít pravděpodobně setrvačnost i v letošním roce. Nicméně s dalším zlepšením obchodní bilance již letos nepočítáme,“ dodal.

Se zotavením ekonomiky by se podle něj ve druhé polovině letošního roku již mohla navyšovat investiční činnost a s tím i dovozy. Přebytek běžného účtu by tak bylo možné překonat jen při ještě slabším odlivu dividend.

Bilance se proti roku 2019 zlepšila o 197 miliard korun. Zlepšila se zejména bilance prvotních důchodů, která loni skončila schodkem 172,2 miliardy korun, zatímco v roce 2019 schodek činil více než 324 miliard korun. To do velké míry souvisí s odloženou výplatou dividend, poznamenal Seidler. Čtvrtina zlepšení jde na bilanci zboží, která se zlepšila o 58 miliard korun. Loni skončila v přebytku 398 miliard korun, o rok dříve přebytek činil 340,5 miliardy korun.

Kapitálový účet vykázal loni přebytek 79,4 miliardy korun, meziročně byl vyšší o 49 miliard.

Kurzu koruny zprávy o loňském vývoji platební bilance impuls nedodaly. Obchoduje se za 25,74 koruny za euro a je o haléř slabší než při pátečním závěru. Podle Brožky je koruna aktuálně ve vleku spekulací na letošní zvyšování úrokových sazeb, je ale brzděná relativně špatným pandemickým vývojem.

Údaje ČNB o platební bilanci jsou předběžné. Další zpřesnění lze čekat se čtvrtletními daty, která centrální banka zveřejní 16. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...