Hrubý domácí produkt (HDP) Česka v letošním roce klesne o půl procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. V jarní prognóze to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Oproti svým dřívějším odhadům změnil i prognózu letošního růstu globálního HDP z 2,9 na 2,8 procenta.
Prognóza je v souladu s listopadovým závěrem pravidelné mise MMF v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že tuzemské hospodářství v letošním roce vzroste o 1,5 procenta.
Výsledek za loňský rok fond mírně zhoršil. V lednu předpokládal, že HDP se za rok 2022 zvýšil o 2,5 procenta. Zhoršil se i výhled na příští rok, kdy měla podle lednového odhadu ekonomika vzrůst o 2,5 procenta.
Inflace má letos zpomalit na 11,8 procenta z loňských 15,1 procenta. V příštím roce by měla činit 5,8 procenta. Zůstane tak vysoko nad cílovou úrovní České národní banky (ČNB), která činí dvě procenta. Výhled je výrazně horší než v lednu, kdy fond čekal v roce 2024 snížení inflace na 2,5 procenta. MMF již dříve Česku doporučil další zvyšování úrokových sazeb.
MMF očekává v letošním roce zvýšení míry nezaměstnanosti v tuzemsku na 3,5 procenta z loňských 2,3 procenta. Příští rok se má nezaměstnanost opět snížit, a to na 2,5 procenta. Z nejnovějších odhadů fondu vyplývá, že Česko si letos povede nejhůře ve srovnání s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky. V Maďarsku se má podle aktuální prognózy HDP zvýšit o 0,5 procenta, na Slovensku o 1,3 procenta a v Polsku o 0,3 procenta.
České ministerstvo financí čeká letos rovněž pokles HDP o 0,5 procenta, ČNB jen o 0,3 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na konci minulého měsíce odhadla, že česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta.
Globální situace
MMF v úterý zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 2,8 procenta z lednových 2,9 procenta. Nejisté náznaky z počátku letošního roku, že by světová ekonomika mohla dosáhnout měkkého přistání s pomalejší inflací a stabilním růstem, ustoupily kvůli trvale vysoké inflaci a nedávným otřesům ve finančním sektoru, uvedl MMF. Letošní tempo růstu zpomalí z loňských 3,4 procenta. V příštím roce počítá fond se zrychlením růstu na tři procenta.
Výhled na příští rok však MMF mírně zhoršil, v lednu čekal růst 3,1 procenta. V příštích pěti letech by se měl ustálit v průměru na pěti procentech, což je nejslabší střednědobá prognóza za několik desetiletí. MMF v úterý také předpověděl, že celosvětová inflace v letošním roce klesne na sedm procent z loňských 8,7 procenta díky nižším cenám komodit.
MMF upozornil, že inflace sice zpomalila, protože centrální banky zvýšily úrokové sazby a ceny potravin a energií se snížily, základní cenové tlaky ale přetrvávají a trhy práce jsou v řadě ekonomik napjaté. Začínají se také projevovat vedlejší účinky zvyšování úrokových sazeb, do popředí se dostala zranitelnost bankovního sektoru a vzrostly obavy v širším finančním sektoru. Současně se zdá, že budou pokračovat hlavní síly, které formovaly světovou ekonomiku loni. Míra zadluženosti zůstává vysoká, ceny komodit se sice zmírnily, ale válka pokračuje a geopolitické napětí je vysoké.
MMF také varoval, že vzhledem k současným rizikům se výhled může zhoršit a šance na tvrdé přistání prudce vzrostla. Napětí ve finančním sektoru by mohlo zesílit a případné šíření nákazy by oslabilo reálnou ekonomiku, protože by se zhoršily podmínky financování. Válka na Ukrajině by také mohla zintenzivnit, což by způsobilo vyšší růst cen potravin a energií.
V případě alternativního scénáře s dalším napětím ve finančním sektoru by se globální růst mohl letos snížit až na 2,5 procenta. Byl by tak nejnižší od globálního poklesu v roce 2001, s výjimkou počáteční krize spojené s pandemií nemoci covid-19 v roce 2020 a globální finanční krize v roce 2009.
Výrazné zpomalení růstu čeká letos rozvinuté ekonomiky, a to na 1,3 procenta z 2,7 procenta v loňském roce. V případě alternativního scénáře by se růst vyspělých ekonomik snížil pod jedno procento. Růst ekonomiky Spojených států se letos podle aktuálního výhledu sníží na 1,6 procenta z loňských 2,1 procenta a eurozóny na 0,8 procenta z 3,5 procenta.
Ukrajinská ekonomika má podle MMF letos klesnout o tři procenta, loni se propadla o 30,3 procenta. Výhled na příští rok však MMF v případě Ukrajiny neposkytl. HDP Ruska se letos zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 2,1 procenta a příští rok zrychlí na 1,3 procenta.
