Tuzemská přenosová soustava je robustní a silná, jedna z nejlepších v Evropě, sousední země nám ji závidí, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Problémem je však výstavba jejích nových větví k obnovitelným zdrojům, které se teprve budou stavět. Jejich lokality totiž ještě nejsou přesně známy. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani pak v pořadu hovořil například o odstavování uhelných elektráren a ceně elektřiny.
Když vyjíždíme do okolních zemí, tak jako první slyšíme, „kdybychom tak měli vaši energetickou soustavu, nebo typologii vaší soustavy, byli bychom pak daleko dál“, nastínil Durčák. „Naše soustava je velmi robustní a silná,“ dodal.
Za problém však považuje výstavbu nových větví. To znamená rozšiřování energetické soustavy směrem k budoucím obnovitelným zdrojům, tedy například ke go-to zónám (území vhodná pro rozvoj obnovitelných zdrojů) a k větrným parkům. Výstavba sítě a linky trvá podle Durčáka až dvanáct let. A s takovým časovým předstihem není možné říci, kde – v jaké lokalitě – budou zmíněné nové zdroje umístěny.
Přitom všechny kapacity „s vyvedením výkonu nad sto megawattů se budou připojovat k nám“, doplnil. Do kontrastu pak položil právě dlouhou výstavbu nových větví a to, že větrný park se dá postavit do dvou tří let. Koordinace obou typů výstavby je tím velmi obtížná.
ČEZ má situaci v porovnání s ostatními firmami jednodušší, protože disponuje energetickými lokalitami, kde vyráběly nebo dosud vyrábí uhelné elektrárny. „Všechny tyto lokality chceme překlopit na nové technologie,“ dodal Cyrani s tím, že tato situace je jednodušší i pro ČEPS.
Samotná rychlost rozvoje go-to zón pak bude podle něho záviset na legislativě a povolení od ministerstva životního prostředí.
Co ovlivní ceny elektřiny v budoucnosti
Hovořil i o tom, co může mít vliv na cenu elektřiny v budoucnosti. Rozhodovat o tom prý bude výše cen elektřiny z budoucích jaderných bloků a dále rychlost, se kterou bude docházet k odstavování uhelných elektráren a jejich náhradě plynovými zdroji, tedy jaké budou podmínky pro jejich výstavbu. Svou roli by měla hrát i zahraniční politika u elektřiny a plynu, to znamená dostávat sem „levné přetoky ze zahraničí“.
Na otázku, jak rychle dokáže ČEZ postavit plynovou elektrárnu, odpověděl, že když jsou k dispozici všechna povolení a je uzavřená smlouva s dodavatelem, tak fyzicky za dva a půl až tři roky. Výběr dodavatele a dohoda s ním a získání všech povolení může trvat v řádu dnů, ale i mnoho let. „Tam je velká nejistota,“ dodal Cyrani. Zmínil, že ČEZ připravuje plynové elektrárny například v Dětmarovicích, Trmicích či Mělníku.
Jaké jsou šance a rizika energetiky
Durčák také uvedl, že investice do přenosové a distribuční soustavy stoupnou ze současných zhruba 29 miliard o dalších deset. Zdůraznil, že v Evropě funguje přenosová soustava jako celek. Neplatí proto představa, že když se zlepší přeshraniční spojení se sousedy Česka, hned se vše zlepší a zlevní. Konkrétně zmínil, že největší potíže jsou na území Belgie a Nizozemska. Navíc i Němci mají podle něho zpoždění až čtyř let ve výstavbě tří linek z Baltského moře do Bavorska. Až k tomu však dojde, tak lze čekat prostřednictvím „levných přetoků“ příznivý vliv na ceny elektřiny.
Samotné zvýšení investic o zmíněných deset miliard podle Durčáka nezaplatíme hned, ale v průběhu dvaceti let. Odpisy by se pak prý měly projevit na fakturách u průměrné domácnosti zvýšením ceny o třicet korun ročně.
Cyrani také uvedl, že blackout není něco, čeho bychom se měli bát. „Ve skutečnost bychom se měli bát, nebo na čem bychom měli pracovat, je, abychom měli konkurenceschopnou cenu elektřiny zhruba na úrovni Německa.“ A to podle něho bez výstavby nových zdrojů, sítí a nové legislativy mít nebudeme.
