Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 2,4 procenta, upřesnili statistici

Hospodářství České republiky v prvním letošním čtvrtletí meziročně kleslo o 2,4 procenta. Jde o zpřesněný údaj, který oznámil Český statistický úřad. Původně uváděl pokles hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. I přes zhoršení je pokles nejmírnější za poslední čtyři čtvrtletí, ale výraznější než v prvním čtvrtletí loni. Mezičtvrtletní snížení zůstává na 0,3 procenta.

Míra úspor domácností v prvním čtvrtletí podle statistiků dál dosahovala nadprůměrných hodnot. Činila 23,7 procenta. V časové řadě od roku 2005 byla vyšší pouze v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy činila 25 procent.

„Domácnostem v prvním čtvrtletí vzrostly celkové příjmy meziročně o 3,5 procenta. Naopak jejich spotřební výdaje poklesly o 3,4 procenta, a to zejména v souvislosti s pokračující uzávěrou části ekonomiky,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletně ale příjmy domácností klesly o 2,9 procenta. Výraznější mezičtvrtletní pokles byl patrný naposledy v prvním čtvrtletí 2013.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v prvním čtvrtletí 36 212 korun a proti předchozímu čtvrtletí klesl reálně o 3,8 procenta, meziročně o 1,7 procenta. Do poklesu příjmů ze zaměstnání se promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven kvůli pandemii koronaviru. Statistici upozornili na to, že peníze vyplacené zaměstnancům v programu Antivirus nepředstavují podle jejich metodiky mzdy.

Reálná spotřeba na obyvatele se mezičtvrtletně mírně zvýšila o 0,2 procenta a míra úspor klesla o 1,3 procentního bodu. Míra investic nefinančních podniků se snížila proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 procentního bodu.

Nefinančním podnikům v prvním čtvrtletí stoupla míra zisku, ale klesla míra investic. Míra zisku dosáhla 46,4 procenta, což je o 0,7 procentního bodu více než v posledním čtvrtletí loni a o 3,4 bodu více než před rokem. Míru zisku ovlivnily přijaté dotace. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků klesly meziročně o půl procenta. Míra investic proti předchozímu čtvrtletí klesla o 0,1 procentního bodu a dosáhla 26,7 procenta. Meziročně klesla o 1,1 bodu.

Lze očekávat nárůst spotřeby domácností, míní analytici

Do dalších čtvrtletí, včetně letošního druhého, lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat další pokles míry úspor domácností s tím, jak se se znovuotevřením služeb a maloobchodu rozšířila škála příležitostí pro realizaci spotřeby a tedy pro výraznější utrácení. A zároveň vývoj příjmů dává domácnostem prostor k navýšení spotřebních výdajů z úrovní, jež byly v souvislosti s pandemií hodně nízké, podotkl.

Pobobný názor zastává také ekonom Komerční banky Martin Gürtler, druhé čtvrtletí totiž pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky, s ohledem na rychlé uvolnění protiepidemických restrikcí a lze tak očekávat zejména nárůst spotřeby domácností. „V té se zřejmě promítne i odložená poptávka odrážející se ve zmíněném nárůstu úspor, kterou nebylo možné z důvodu uzavřených obchodů a služeb v předchozích měsících realizovat,“ konstatuje. 

Dodal, že pokračující očkování navíc snižuje riziko zavedení další plošné uzávěry a v růstu by tak měly pokračovat i soukromé investice. Vyšší domácí poptávka, která je z velké části uspokojována dovozy ze zahraničí, by se však měla zároveň odrazit v nižších přebytcích zahraničního obchodu. „V podobném duchu by se hospodářství mělo vyvíjet také v druhé polovině roku,“ doplnil.

Za celý rok 2021 očekávají tak analytici Komerční banky růst tuzemského HDP o 3,4 procenta, rychlé uvolnění restrikcí však podle nich dává naději na ještě mírně lepší výsledek. „Nese však zároveň s sebou také riziko, že na podzim dojde opět k zavedení protiepidemických omezení, ať už plošných, nebo jen dílčích. I loni jsme totiž během léta pozorovali dechberoucí oživení ekonomiky, zatímco podzim už byl opět ve znamení hospodářského poklesu,“ uvedl Gürlter.

Rizikem jsou podle analytiků také přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu spojené s nedostatkem vybraných výrobních komponent.

Směrem nahoru by se měla vydat podle Jáče také míra investic nefinančních podniků. „Tento obrat se sice nemusí nezbytně dostavit hned v letošním druhém čtvrtletí, nicméně lze předpokládat, že k němu v průběhu letošního roku dojde s tím, jak ukončení pandemických omezení a s ním spojené oživení ekonomiky dodají podnikům impuls pro navyšování jejich výrobních kapacit,“ uvedl Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 13 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...