Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 2,4 procenta, upřesnili statistici

Hospodářství České republiky v prvním letošním čtvrtletí meziročně kleslo o 2,4 procenta. Jde o zpřesněný údaj, který oznámil Český statistický úřad. Původně uváděl pokles hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. I přes zhoršení je pokles nejmírnější za poslední čtyři čtvrtletí, ale výraznější než v prvním čtvrtletí loni. Mezičtvrtletní snížení zůstává na 0,3 procenta.

Míra úspor domácností v prvním čtvrtletí podle statistiků dál dosahovala nadprůměrných hodnot. Činila 23,7 procenta. V časové řadě od roku 2005 byla vyšší pouze v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy činila 25 procent.

„Domácnostem v prvním čtvrtletí vzrostly celkové příjmy meziročně o 3,5 procenta. Naopak jejich spotřební výdaje poklesly o 3,4 procenta, a to zejména v souvislosti s pokračující uzávěrou části ekonomiky,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletně ale příjmy domácností klesly o 2,9 procenta. Výraznější mezičtvrtletní pokles byl patrný naposledy v prvním čtvrtletí 2013.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v prvním čtvrtletí 36 212 korun a proti předchozímu čtvrtletí klesl reálně o 3,8 procenta, meziročně o 1,7 procenta. Do poklesu příjmů ze zaměstnání se promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven kvůli pandemii koronaviru. Statistici upozornili na to, že peníze vyplacené zaměstnancům v programu Antivirus nepředstavují podle jejich metodiky mzdy.

Reálná spotřeba na obyvatele se mezičtvrtletně mírně zvýšila o 0,2 procenta a míra úspor klesla o 1,3 procentního bodu. Míra investic nefinančních podniků se snížila proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 procentního bodu.

Nefinančním podnikům v prvním čtvrtletí stoupla míra zisku, ale klesla míra investic. Míra zisku dosáhla 46,4 procenta, což je o 0,7 procentního bodu více než v posledním čtvrtletí loni a o 3,4 bodu více než před rokem. Míru zisku ovlivnily přijaté dotace. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků klesly meziročně o půl procenta. Míra investic proti předchozímu čtvrtletí klesla o 0,1 procentního bodu a dosáhla 26,7 procenta. Meziročně klesla o 1,1 bodu.

Lze očekávat nárůst spotřeby domácností, míní analytici

Do dalších čtvrtletí, včetně letošního druhého, lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat další pokles míry úspor domácností s tím, jak se se znovuotevřením služeb a maloobchodu rozšířila škála příležitostí pro realizaci spotřeby a tedy pro výraznější utrácení. A zároveň vývoj příjmů dává domácnostem prostor k navýšení spotřebních výdajů z úrovní, jež byly v souvislosti s pandemií hodně nízké, podotkl.

Pobobný názor zastává také ekonom Komerční banky Martin Gürtler, druhé čtvrtletí totiž pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky, s ohledem na rychlé uvolnění protiepidemických restrikcí a lze tak očekávat zejména nárůst spotřeby domácností. „V té se zřejmě promítne i odložená poptávka odrážející se ve zmíněném nárůstu úspor, kterou nebylo možné z důvodu uzavřených obchodů a služeb v předchozích měsících realizovat,“ konstatuje. 

Dodal, že pokračující očkování navíc snižuje riziko zavedení další plošné uzávěry a v růstu by tak měly pokračovat i soukromé investice. Vyšší domácí poptávka, která je z velké části uspokojována dovozy ze zahraničí, by se však měla zároveň odrazit v nižších přebytcích zahraničního obchodu. „V podobném duchu by se hospodářství mělo vyvíjet také v druhé polovině roku,“ doplnil.

Za celý rok 2021 očekávají tak analytici Komerční banky růst tuzemského HDP o 3,4 procenta, rychlé uvolnění restrikcí však podle nich dává naději na ještě mírně lepší výsledek. „Nese však zároveň s sebou také riziko, že na podzim dojde opět k zavedení protiepidemických omezení, ať už plošných, nebo jen dílčích. I loni jsme totiž během léta pozorovali dechberoucí oživení ekonomiky, zatímco podzim už byl opět ve znamení hospodářského poklesu,“ uvedl Gürlter.

Rizikem jsou podle analytiků také přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu spojené s nedostatkem vybraných výrobních komponent.

Směrem nahoru by se měla vydat podle Jáče také míra investic nefinančních podniků. „Tento obrat se sice nemusí nezbytně dostavit hned v letošním druhém čtvrtletí, nicméně lze předpokládat, že k němu v průběhu letošního roku dojde s tím, jak ukončení pandemických omezení a s ním spojené oživení ekonomiky dodají podnikům impuls pro navyšování jejich výrobních kapacit,“ uvedl Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 23 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...