Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 2,4 procenta, upřesnili statistici

Hospodářství České republiky v prvním letošním čtvrtletí meziročně kleslo o 2,4 procenta. Jde o zpřesněný údaj, který oznámil Český statistický úřad. Původně uváděl pokles hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. I přes zhoršení je pokles nejmírnější za poslední čtyři čtvrtletí, ale výraznější než v prvním čtvrtletí loni. Mezičtvrtletní snížení zůstává na 0,3 procenta.

Míra úspor domácností v prvním čtvrtletí podle statistiků dál dosahovala nadprůměrných hodnot. Činila 23,7 procenta. V časové řadě od roku 2005 byla vyšší pouze v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy činila 25 procent.

„Domácnostem v prvním čtvrtletí vzrostly celkové příjmy meziročně o 3,5 procenta. Naopak jejich spotřební výdaje poklesly o 3,4 procenta, a to zejména v souvislosti s pokračující uzávěrou části ekonomiky,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletně ale příjmy domácností klesly o 2,9 procenta. Výraznější mezičtvrtletní pokles byl patrný naposledy v prvním čtvrtletí 2013.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v prvním čtvrtletí 36 212 korun a proti předchozímu čtvrtletí klesl reálně o 3,8 procenta, meziročně o 1,7 procenta. Do poklesu příjmů ze zaměstnání se promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven kvůli pandemii koronaviru. Statistici upozornili na to, že peníze vyplacené zaměstnancům v programu Antivirus nepředstavují podle jejich metodiky mzdy.

Reálná spotřeba na obyvatele se mezičtvrtletně mírně zvýšila o 0,2 procenta a míra úspor klesla o 1,3 procentního bodu. Míra investic nefinančních podniků se snížila proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 procentního bodu.

Nefinančním podnikům v prvním čtvrtletí stoupla míra zisku, ale klesla míra investic. Míra zisku dosáhla 46,4 procenta, což je o 0,7 procentního bodu více než v posledním čtvrtletí loni a o 3,4 bodu více než před rokem. Míru zisku ovlivnily přijaté dotace. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků klesly meziročně o půl procenta. Míra investic proti předchozímu čtvrtletí klesla o 0,1 procentního bodu a dosáhla 26,7 procenta. Meziročně klesla o 1,1 bodu.

Lze očekávat nárůst spotřeby domácností, míní analytici

Do dalších čtvrtletí, včetně letošního druhého, lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat další pokles míry úspor domácností s tím, jak se se znovuotevřením služeb a maloobchodu rozšířila škála příležitostí pro realizaci spotřeby a tedy pro výraznější utrácení. A zároveň vývoj příjmů dává domácnostem prostor k navýšení spotřebních výdajů z úrovní, jež byly v souvislosti s pandemií hodně nízké, podotkl.

Pobobný názor zastává také ekonom Komerční banky Martin Gürtler, druhé čtvrtletí totiž pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky, s ohledem na rychlé uvolnění protiepidemických restrikcí a lze tak očekávat zejména nárůst spotřeby domácností. „V té se zřejmě promítne i odložená poptávka odrážející se ve zmíněném nárůstu úspor, kterou nebylo možné z důvodu uzavřených obchodů a služeb v předchozích měsících realizovat,“ konstatuje. 

Dodal, že pokračující očkování navíc snižuje riziko zavedení další plošné uzávěry a v růstu by tak měly pokračovat i soukromé investice. Vyšší domácí poptávka, která je z velké části uspokojována dovozy ze zahraničí, by se však měla zároveň odrazit v nižších přebytcích zahraničního obchodu. „V podobném duchu by se hospodářství mělo vyvíjet také v druhé polovině roku,“ doplnil.

Za celý rok 2021 očekávají tak analytici Komerční banky růst tuzemského HDP o 3,4 procenta, rychlé uvolnění restrikcí však podle nich dává naději na ještě mírně lepší výsledek. „Nese však zároveň s sebou také riziko, že na podzim dojde opět k zavedení protiepidemických omezení, ať už plošných, nebo jen dílčích. I loni jsme totiž během léta pozorovali dechberoucí oživení ekonomiky, zatímco podzim už byl opět ve znamení hospodářského poklesu,“ uvedl Gürlter.

Rizikem jsou podle analytiků také přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu spojené s nedostatkem vybraných výrobních komponent.

Směrem nahoru by se měla vydat podle Jáče také míra investic nefinančních podniků. „Tento obrat se sice nemusí nezbytně dostavit hned v letošním druhém čtvrtletí, nicméně lze předpokládat, že k němu v průběhu letošního roku dojde s tím, jak ukončení pandemických omezení a s ním spojené oživení ekonomiky dodají podnikům impuls pro navyšování jejich výrobních kapacit,“ uvedl Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 3 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 3 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 19 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 19 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...