Češi začínají šetřit. Omezují nákupy, někteří zvažují půjčky i levnější bydlení

Nahrávám video
Téma Událostí: Lidé začínají šetřit
Zdroj: ČT24

Každá čtvrtá domácnost v Česku zvažuje, že kvůli své současné ekonomické situaci začne šetřit. Většinou omezují to, co běžně nakupují. Deset procent rodin ale uvažuje i o tom, že si bude muset půjčit nebo si najít levnější bydlení, vyplývá z projektu Život během pandemie, který průběžně sleduje ekonomické dopady spojené s bojem proti koronaviru.

Omezovat výdaje už začalo patnáct procent rodin. Nejčastěji právě na spotřebních věcech a potravinách. Ještě v březnu přitom úspory zvažoval téměř dvojnásobný počet lidí. Zhruba šestnáct procent domácností si teď odpustí také návštěvy restaurací a kulturních akcí.

„Museli jsme zrušit plánovanou rekonstrukci na chalupě, to nebyla úplně nezbytná položka. A dovolenou jsme zrušili,“ konstatuje Jakub Charvát, který pracuje jako obchodní zástupce a dodává techniku do zdravotnických zařízení. Finanční situace jeho rodiny se v posledních měsících sice nezměnila, i tak se ale rozhodl šetřit.

„Peníze asi jsou, ale hodně hraje roli faktor strachu, takže pokud to není nezbytně nutná věc, tak si to člověk může odepřít,“ dodal.

Nejvíc šetří ti, kdo kvůli současné krizi přišli o práci a těch je podle průzkumu asi dvě stě tisíc. Zdaleka ne všichni se už přitom registrovali na úřadech práce.

„Zatím platí některá dočasná opatření jako například moratorium na odklad splátek, to ale vyprší v říjnu, koncem roku ochrana nájemného, takže tyhle věci se scházejí a budou situaci zhoršovat. Do toho pravděpodobně bude v příštích měsících docházet k růstu nezaměstnanosti a více lidí se ocitne bez příjmu, takže to hlavní nás asi ještě bohužel čeká,“ upozorňuje analytik společnosti Člověk v tísni David Borges.

Už teď se ale zájem o pomoc neziskových organizací zvyšuje. Třeba ve Člověku v tísni rozšířili služby dluhové help linky. Nově mohou lidé volat každý všední den.

Zásadní problémy má každý dvacátý

Zásadní finanční problémy má teď asi pět procent Čechů, čili asi čtyři sta tisíc lidí. Jde hlavně o dvě skupiny – zaměstnanci a podnikatelé z přímo zasažených odvětví jako je turistický ruch a ti, kdo měli finanční problémy už před epidemií.

Třeba Josef Pašek z Chebu měl tu smůlu, že spadá do obou zmíněných rizikových kategorií. Jako masér se živí už patnáct let. Kvůli zdravotním problémům se ale před rokem a půl ocitl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Už tak složitou situaci mu navíc zkomplikovaly ještě dluhy, o kterých původně ani nevěděl, šlo o inslolvenci jeho předchozí přítelkyně.

Po odečtení dluhů měsíčně dostával sedm tisíc korun. Z těch ale musel platit nájem i elektřinu. Na živobytí mu zbylo zhruba 750 korun měsíčně. Našetřeno v tu chvíli už neměl nic. Těsně před ukončením neschopnosti doufal, že se opět vrátí do práce. Právě v té době ale přišla pandemie.

Na příspěvek od státu neměl nárok a pomoci se nedočkal ani ze strany úřadů. Pomohli až přátelé a charita. „Pomohli i díky sbírce zaplatit dluh na nájmu, abych se nemusel vystěhovat,“ upřesnil Pešek, který věří, že se ke své práci opět brzy vrátí.

Potíže mají také lidé nad šedesát let a podnikatelé

Zvýšil se také ale počet těch, co obtížněji vycházejí s rodinným rozpočtem. Hlavně mezi lidmi nad šedesát let. U nich ale není na vině ekonomický propad, ale spíš rostoucí ceny potravin a obecně obavy z budoucnosti.

„Je zajímavé, že Češi zatím pesimističtí nejsou, není to pro nás úplně typické, že nepropadli depresi, že žijí pořád v očekávání, že to nejhorší máme za sebou, ale že důsledky nebudou tak zlé, jak ukazují makroekonomické scénáře,“ zamýšlí se ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika Mojmír Hampl.

Potíže má ale řada podnikatelů a živnostníků. Například kvůli zavřeným restauracím se propadly tržby i jejich dodavatelům. Třeba obchod s italskými lahůdkami a s vlastní výrobou mozzarely kvůli pandemii coronaviru přišel hlavně o zakázky z restaurací; obrat se mu propadl asi o dvacet procent.

Na druhou stranu, v obchodě mu zavřené restaurace překvapivě spíš pomohly. „Lidé začali víc vařit doma. Na jedné straně ztrácíme, na druhé straně získáváme. To je život,“ vysvětluje spolumajitel firmy Mozzarellart Marco D´Amelj Melodia. „Koupíme trošičku míň, ale kupujeme pořád,“ říká jedna ze zákaznic.

Pro podobnou krizovou situaci měla navíc firma připravené úspory. Ani propad příjmů ji tak teď aktuálně neohrožuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 15 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...