Češi začínají šetřit. Omezují nákupy, někteří zvažují půjčky i levnější bydlení

Nahrávám video
Téma Událostí: Lidé začínají šetřit
Zdroj: ČT24

Každá čtvrtá domácnost v Česku zvažuje, že kvůli své současné ekonomické situaci začne šetřit. Většinou omezují to, co běžně nakupují. Deset procent rodin ale uvažuje i o tom, že si bude muset půjčit nebo si najít levnější bydlení, vyplývá z projektu Život během pandemie, který průběžně sleduje ekonomické dopady spojené s bojem proti koronaviru.

Omezovat výdaje už začalo patnáct procent rodin. Nejčastěji právě na spotřebních věcech a potravinách. Ještě v březnu přitom úspory zvažoval téměř dvojnásobný počet lidí. Zhruba šestnáct procent domácností si teď odpustí také návštěvy restaurací a kulturních akcí.

„Museli jsme zrušit plánovanou rekonstrukci na chalupě, to nebyla úplně nezbytná položka. A dovolenou jsme zrušili,“ konstatuje Jakub Charvát, který pracuje jako obchodní zástupce a dodává techniku do zdravotnických zařízení. Finanční situace jeho rodiny se v posledních měsících sice nezměnila, i tak se ale rozhodl šetřit.

„Peníze asi jsou, ale hodně hraje roli faktor strachu, takže pokud to není nezbytně nutná věc, tak si to člověk může odepřít,“ dodal.

Nejvíc šetří ti, kdo kvůli současné krizi přišli o práci a těch je podle průzkumu asi dvě stě tisíc. Zdaleka ne všichni se už přitom registrovali na úřadech práce.

„Zatím platí některá dočasná opatření jako například moratorium na odklad splátek, to ale vyprší v říjnu, koncem roku ochrana nájemného, takže tyhle věci se scházejí a budou situaci zhoršovat. Do toho pravděpodobně bude v příštích měsících docházet k růstu nezaměstnanosti a více lidí se ocitne bez příjmu, takže to hlavní nás asi ještě bohužel čeká,“ upozorňuje analytik společnosti Člověk v tísni David Borges.

Už teď se ale zájem o pomoc neziskových organizací zvyšuje. Třeba ve Člověku v tísni rozšířili služby dluhové help linky. Nově mohou lidé volat každý všední den.

Zásadní problémy má každý dvacátý

Zásadní finanční problémy má teď asi pět procent Čechů, čili asi čtyři sta tisíc lidí. Jde hlavně o dvě skupiny – zaměstnanci a podnikatelé z přímo zasažených odvětví jako je turistický ruch a ti, kdo měli finanční problémy už před epidemií.

Třeba Josef Pašek z Chebu měl tu smůlu, že spadá do obou zmíněných rizikových kategorií. Jako masér se živí už patnáct let. Kvůli zdravotním problémům se ale před rokem a půl ocitl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Už tak složitou situaci mu navíc zkomplikovaly ještě dluhy, o kterých původně ani nevěděl, šlo o inslolvenci jeho předchozí přítelkyně.

Po odečtení dluhů měsíčně dostával sedm tisíc korun. Z těch ale musel platit nájem i elektřinu. Na živobytí mu zbylo zhruba 750 korun měsíčně. Našetřeno v tu chvíli už neměl nic. Těsně před ukončením neschopnosti doufal, že se opět vrátí do práce. Právě v té době ale přišla pandemie.

Na příspěvek od státu neměl nárok a pomoci se nedočkal ani ze strany úřadů. Pomohli až přátelé a charita. „Pomohli i díky sbírce zaplatit dluh na nájmu, abych se nemusel vystěhovat,“ upřesnil Pešek, který věří, že se ke své práci opět brzy vrátí.

Potíže mají také lidé nad šedesát let a podnikatelé

Zvýšil se také ale počet těch, co obtížněji vycházejí s rodinným rozpočtem. Hlavně mezi lidmi nad šedesát let. U nich ale není na vině ekonomický propad, ale spíš rostoucí ceny potravin a obecně obavy z budoucnosti.

„Je zajímavé, že Češi zatím pesimističtí nejsou, není to pro nás úplně typické, že nepropadli depresi, že žijí pořád v očekávání, že to nejhorší máme za sebou, ale že důsledky nebudou tak zlé, jak ukazují makroekonomické scénáře,“ zamýšlí se ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika Mojmír Hampl.

Potíže má ale řada podnikatelů a živnostníků. Například kvůli zavřeným restauracím se propadly tržby i jejich dodavatelům. Třeba obchod s italskými lahůdkami a s vlastní výrobou mozzarely kvůli pandemii coronaviru přišel hlavně o zakázky z restaurací; obrat se mu propadl asi o dvacet procent.

Na druhou stranu, v obchodě mu zavřené restaurace překvapivě spíš pomohly. „Lidé začali víc vařit doma. Na jedné straně ztrácíme, na druhé straně získáváme. To je život,“ vysvětluje spolumajitel firmy Mozzarellart Marco D´Amelj Melodia. „Koupíme trošičku míň, ale kupujeme pořád,“ říká jedna ze zákaznic.

Pro podobnou krizovou situaci měla navíc firma připravené úspory. Ani propad příjmů ji tak teď aktuálně neohrožuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...