Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci pololetí 2,23 bilionu korun, což je meziroční růst o 8,5 procenta. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 9,2 procenta na 36,9 miliardy korun. Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se snížil o 5 tisíc a počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu o více než 20 tisíc.
Objem dlouhodobého dluhu dosáhl koncem pololetí 1,8 bilionu korun, což je o 8,5 procenta více než v předchozím období. Stejně tak rostl i objem krátkodobého dluhu, který se meziročně zvýšil o 8,4 procenta na 456,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
„Zatímco celkový objem dlouhodobého i krátkodobého dluhu roste, počet klientů zůstává na stejné úrovni jako před rokem. Každý z nich tedy dluží v průměru vyšší částku. U dlouhodobého dluhu je to průměrně 1,58 milionu korun na klienta, u krátkodobého dluhu 190 tisíc korun,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Dvě třetiny dluhů jsou hypotéky
Na celkovém dluhu se hypoteční úvěry podílejí ze 65 procent a jejich objem meziročně vzrostl o téměř 115 miliard korun, respektive o 8,7 procenta.
„Hypotéky v uplynulých letech zažívaly velký boom, ten ale nepřinesl nárůst celkového počtu klientů, který se stále pohybuje kolem 1,11 až 1,12 milionu lidí,“ dodala Novotná.
Podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala se lidé nejspíš pokusili před zpřísněním pravidel pro získávání hypotečních úvěru „předzásobit“.
Průměrná nesplácená částka je nižší
Celkový objem ohroženého krátkodobého dluhu se meziročně snížil o 5,5 procenta na 25,9 miliardy korun. Klesal i počet klientů, kteří měli ve druhém čtvrtletí tohoto roku problémy se splácením svých krátkodobých závazků, a to o 20 tisíc na 276 tisíc lidí.
Proti předešlým letům se začala mírně zvyšovat průměrná dlužná částka, kterou lidé nesplácejí. U úvěrů na bydlení o téměř 5 tisíc korun na 483 tisíc a u úvěrů na spotřebu o 1375 korun na téměř 94 tisíc Kč.
„Na jedné straně zůstává v problémech stále méně lidí, na druhé straně vidíme, že ti, kterým se nadále nedaří svým závazkům dostát, nesplácí stále vyšší částky,“ upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Objem ohroženého dlouhodobého dluhu se meziročně snížil o 16,9 procenta na 10,9 miliardy korun. Počet klientů s dlouhodobým ohroženým dluhem se snížil o 17,7 procenta na 4880.
Podle ředitele poradny Šmejkala stojí za snížením ohrožených dluhů dobrý stav české ekonomiky. „Ta s sebou nese velké množství pracovních nabídek a mzdy také rostou. Je vidět, že klienti, kteří mají zájem, se se svými závazky dokáží vyrovnat mnohem lépe než před čtyřmi, pěti lety. Pokud bude ekonomika růst i nadále, pak se počet nespacených úvěrů i jejich objem bude dále snižovat,“ doufá Šmejkal.
