Češi při nakupování na internetu čím dál více upřednostňují placení kartou před dobírkou. Tento trend posílila pandemie covidu-19. Na internetu lidé nakupují častěji, navíc i věci, které dříve nenakupovali. V obchodech začali upřednostňovat bezkontaktní placení. Někteří omezili výběry z bankomatů, protože se hotovosti báli či ji během pandemie nepotřebovali. Výsledky průzkumu zveřejnila Česká bankovní asociace.
Obecně nejoblíbenějším platebním prostředkem Čechů jsou platební karty. Zatímco debetní kartou v obchodě platí 77 procent a kreditní dvacet procent, hotovost používá 70 procent respondentů. Češi si také zvykají na moderní způsoby placení, když tím nejčastějším je bezkontaktní platba přiložením mobilního telefonu, případně hodinek. Hotovost je jedinou variantou placení už jen pro desetinu lidí, zejména staršího věku.
Platit bezkontaktně v posledních měsících začali i ti, kteří tuto možnost předtím příliš nevyužívali (35 procent). „Zejména na začátku pandemie nebyl zmapován způsob a intenzita přenosu viru, lidé se proto vyhýbali manipulaci s penězi a jakémukoliv kontaktu s cizím předmětem, tedy i platebními terminály. Některé země EU z tohoto důvodu zvýšily limit pro bezkontaktní placení kartou,“ uvedl poradce asociace pro platební styk Tomáš Hládek.
Na půdě asociace se o takové možnosti diskutovalo, nicméně nakonec se banky rozhodly k takovému kroku nepřistoupit. Současná hranice ve výši pět set korun podle průzkumu asociace vyhovuje téměř 60 procentům Čechů a více než pětina tuto hranici vůbec neřeší. Změny limitu by jednoznačně vyvolaly náklady jak na straně obchodníků, tak i bank, kterým by podle něj navíc přinesly i zvýšení rizika ztrát plynoucích ze zneužití bezkontaktních karet.
I přes nástup digitalizace se u Čechů nadále drží v oblibě i hotovost, kterou ještě v únoru využívalo k placení na 70 procent z nich. Pro její výběr využívají Češi bankomaty zpravidla jednou měsíčně (59 procent), 21 procent z nich pak jednou týdně a 17 procent hotovost nevybírá vůbec.
„Z dlouhodobého pohledu vybíráme v čím dál delších frekvencích, což je dáno především postupnou digitalizací společnosti. Dnes totiž platební kartou zaplatíme na více místech, než tomu bylo dříve,“ podotkla ředitelka výzkumu agentury SC&C Jana Hamanová.
Zrušení hotovosti by ale považovali lidé za omezení svobody
Případné zrušení hotovosti by čím dál více respondentů považovalo za omezení své svobody spíše než zjednodušení života. Čtvrtina Čechů přiznala, že během pandemie hotovost z bankomatů přestala úplně vybírat. Pouze pět procent z nich k tomu vedl strach z hotovosti, pětina uvedla, že v této době jednoduše hotovost nepotřebovali.
Průzkum se zaměřil i na otázku vkladomatů, které se zejména ve větších městech objevují čím dál častěji. Na 65 procent Čechů však vkladomat nepoužívá. „Nižší procento využívání vkladomatů je dáno zkrátka tím, že lidé nemají k využití takové služby důvod. Pokud nepodnikají třeba ve službách či v obchodě, přebytečnou hotovost, kterou by potřebovali uložit, prostě nemají jak získat,“ vysvětlil Hládek.
S ohledem na pandemii se ale změnilo i nákupní chování Čechů. Díky uzavření kamenných obchodů a omezení pohybu načerpali zkušenost s nákupem online i noví zákazníci (tři procenta). Pětina Čechů pak přiznala, že na internetu začala nakupovat častěji, a šest procent začalo na internetu nakupovat i věci, které předtím nekupovalo.
Možnost zaplatit zboží kartou on-line přitom lidé začínají upřednostňovat před dobírkou, koronavirová pandemie tento trend ještě umocnila.
„Otázkou je, zdali pouze dočasně. Mnoho e-shopů totiž zrušilo možnost dobírky s platbou při převzetí zásilky v hotovosti s ohledem na hygienická opatření a ochranu doručovatelů,“ uvedl Hládek. „Nicméně platba na dobírku má a bude mít stále své příznivce, což je opodstatněné především u dražšího zboží z obchodů, které nakupující nezná. Tento způsob platby až po doručení zboží je pro spotřebitele bezpečnější. Navíc ne vždy mají doručovatelé s sebou platební terminál,“ dodal.
- Letošní čísla v grafech v tomto článku vycházejí z průzkumu ČBA, kterého se zúčastnilo 1059 respondentů ve věku 18 až 79 let. Sběr dat probíhal metodou CAPRI (telefonická rekrutace a následný on-line dotazník) v lednu 2020. Doplňující průzkum týkající se vlivu koronaviru pak vznikal v květnu 2020, zahrnul 1100 respondentů starších 18 let. Sběr dat probíhal on-line.
