Ceny zlata a palladia míří po útocích na základny v Iráku vzhůru

Cena zlata téměř po sedmi letech překročila hranici 1600 dolarů (36 200 korun) za troyskou unci (31,1 gramu) a palladium stouplo na nový rekord nad dva tisíce dolarů. Důvodem je fakt, že investoři obrátili svůj zájem k bezpečným investicím, tedy i drahým kovům, poté co Írán zahájil odvetné raketové útoky na americké vojenské síly v Iráku. A vzhůru zpočátku mířila i cena ropy, postupně ale prudce oslabila.

Cena zlata při středečním obchodování v Asii vystoupila až na 1610,90 dolaru za unci, což je nejvyšší hodnota od března 2013, napsala agentura Reuters. Cena palladia pak vzrostla až nad 2056 dolarů za unci a stoupla tak na nový rekord kvůli pokračujícímu deficitu tohoto kovu používaného při výrobě katalyzátorů aut na trhu.

V obou případech žene ceny vzhůru útok Íránu na síly pod vedením USA v Iráku, ke kterému došlo v noci na středu.  Podle americké armády Teherán odpálil více než tucet balistických střel z íránského území.

Útoky se uskutečnily několik hodin po skončení pohřbu íránského generála Kásima Solejmáního, který byl zabit při pátečním americkém útoku poblíž bagdádského letiště. Akce vyvolala obavy z širší války na Blízkém východě.

„Obavy z nejistoty a další eskalace tohoto vojenského konfliktu táhnou ceny zlata vzhůru,“ uvedla analytička CMC Markets Margaret Yang Yanová. „Toto (íránský útok) rozhodně podněcuje poptávku po bezpečných investicích, nejen po zlatu, ale také jenu, zatímco akcie se masivně prodávají,“ dodala.

Podle ní by se cena zlata mohla snížit, pokud by se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo vyřešit problém diplomaticky, bez rozpoutání války. Zlato je považováno za bezpečnou investici v době politického napětí a nejistého ekonomického vývoje.

Ropa prudce zlevňuje, i díky růstu amerických zásob

Ceny ropy ve středu po počátečním silném růstu prudce oslabily. Nejprve reagovaly na zprávu, že íránské jednotky zaútočily na základny v Iráku, na nichž jsou američtí vojáci a další příslušníci západní vojenské koalice. Posléze ale klesly o více než tři procenta po zprávě o nečekaném růstu amerických ropných zásob a poté, co vyšlo najevo, že íránský útok si nevyžádal žádné oběti na životech a zřejmě nepoškodil iráckou ropnou infrastrukturu.

Severomořská ropa Brent krátce před 18:00 SEČ ztrácela 3,5 procenta na 65,88 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o čtyři procenta na 60,19 dolaru za barel.

Brent v první reakci vystoupil až na 71,75 dolaru za barel, což byla nejvyšší hodnota od poloviny loňského září. Ropa WTI se obchodovala až za 65,85 dolaru za barel, nejvýše od loňského dubna.

Původně přitom ceny ropy zamířily vzhůru. Nicméně počáteční silný růst se později zmírnil, podle analytiků mimo jiné proto, že se útoky dosud vyhnuly ropné infrastruktuře. Svou roli sehrál i fakt, že těžba ropy ve Spojených státech se za posledních deset let výrazně zvýšila, takže případný výpadek v dodávkách suroviny by nezpůsobil takový problém jako dříve.

„Ropná zařízení v Iráku jsou nadále mimo nebezpečí, produkce ropy v podstatě pokračuje,“ uvedl ve středu na konferenci v Abú Zabí generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Mohammad Barkindo. Irák je druhým největším producentem v rámci OPEC.

„Nečekáme žádný nedostatek v dodávkách, pokud nenastane katastrofální eskalace, s níž nepočítáme,“ uvedl na téže konferenci ministr energetiky Spojených arabských emirátů Suhajl Mazrúí. Provoz v Hormuzském průlivu, který je pro přepravu ropy po moři klíčový, podle něj ohrožen není.

Analytici: Pokud Írán zablokuje Hormuz, ropa zdraží nad 100 dolarů

Pokud by ovšem Írán zcela zablokoval pro námořní přepravu ropy klíčový Hormuzský průliv, cena barelu ropy by podle energetických analytiků přesáhla 100 dolarů. 

„Blokáda Hormuzského průlivu pošle ropu nad 100 dolarů,“ řekl zpravodajskému serveru CNBC investiční analytik společnosti Tribeca Investment Partners James Eginton. „Pokud budeme v příštích několika dnech svědky toho, že se Íránci začnou pokoušet zablokovat Hormuzský průliv, měli bychom se připravit na mnohem vyšší ceny ropy,“ dodal.

Také podle analytika Francisca Blancha z oddělení pro výzkum surovin a derivátů v bance Bank of America by uzavření Hormuzského průlivu pravděpodobně poslalo cenu ropy na trojmístné číslo. Ve své úterní zprávě ale Blanch takový vývoj označuje za málo pravděpodobný a svůj odhad odůvodňuje obavami Íránu ze silné vojenské odpovědi na tento krok ze strany Spojených států.

Rovněž analytik Pavel Ryba ze společnosti Golden Gate očekává, že by cena ropy v případě vyhrocení krize dál výrazně vzrostla. „Kdyby konflikt mezi Íránem a Spojenými státy výrazně eskaloval, mohla by cena ropy vystřelit o deset až dvacet dolarů za barel. Ale nebylo by to udržitelné,“ dodal.

Hormuzský průliv leží mezi Íránem a Ománem. Je to úzká, ale strategicky důležitá vodní cesta, která propojuje blízkovýchodní producenty s klíčovými trhy po celém světě. V roce 2018 se průlivem – který je v nejužším bodě široký jen kolem 40 kilometrů – denně přepravovalo v průměru 21 milionů barelů ropy. To odpovídá zhruba 21 procentům celosvětové spotřeby této suroviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 23 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...