Byty a domy stály v prosinci více než o rok dříve, i když se prodávaly mnohem hůře

Ceny bytů loni příliš neklesaly. Koncem roku byly naopak stále vyšší než na konci roku 2021, i když alespoň ceny starších bytů již klesly oproti vrcholu, který nastal loni v létě. Jen malé změny v cenách kontrastují s výrazným propadem poptávky – aktivita na realitním trhu se loni snížila o polovinu. Nových bytů se prodalo o 57 procent méně než v předchozím roce, starých bytů o 51 procent méně a rodinných domů o 49 procent méně, uvedla Česká bankovní asociace.

Podle Milana Ročka ze společnosti Dataligence, která průzkum realitního trhu provedla společně s bankovní asociací, byl na počátku roku 2022 realitní trh po vysoké poptávce z předchozího roku ještě vyprodaný. Dopad začátku války na Ukrajině začal být patrný v závěru prvního čtvrtletí.

„Počátek energetické krize, vyšší ceny energií, prudký nárůst inflace, to vše změnilo náladu lidí. Trvalo to po celé druhé čtvrtletí a bylo to umocněno růstem úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Kvůli tomu ve druhé polovině roku 2022 realitní trh prakticky zamrzl,“ uvedl.

Bytů se loni prodalo o polovinu méně než předloni. U starších bytů byl propad 51procentní z 10 066 na 4899, u nových 57procentní z 3526 na 1509.  Naopak se výrazně zvýšil počet volných nových bytů, na konci minulého roku jich bylo o 76 procent více než na konci roku 2021. Rodinných domů se loni prodalo o 49 procent méně.

I když je zájem menší, ceny meziročně stouply

Neznamená to ovšem, že by bylo pořízení vlastního bydlení výrazně levnější, než bývalo. Zejména nové byty zdražovaly, i když růst cen byl poněkud menší než v minulosti. Meziročně stouply jejich ceny o 11 procent. Starší byty byly na konci roku 2022 o tři procenta dražší než na konci roku předchozího, i když od letního vrcholu do konce roku klesly jejich ceny o čtyři procenta. To je ovšem celorepublikový průměr.

V Praze byl pokles od vrcholu výrazně menší, jen jednoprocentní. V některých regionech naopak spadly ceny dramatičtěji, nejvíce v Libereckém kraji, kde bylo koncem roku o 15 procent levněji než na vrcholu.

Celorepubliková průměrná cena starých bytů byla na konci minulého roku 61 518 korun za metr čtvereční, přičemž v Praze se za metr průměrně platilo 117 643 korun. V nových bytech se platilo 119 263 korun v republikovém průměru, respektive 151 643 v pražském.

Rodinné domy meziročně zdražily o pět procent, ovšem i ony v druhé polovině roku poněkud klesaly. I u rodinných domů byl výrazný rozdíl ve vývoji cen v Praze a zbytku republiky. V hlavním městě spadla cena meziročně o patnáct procent, přičemž mezi čvrtletími se snižovala od začátku roku až do září, ale v posledním kvartále se poněkud zvýšila. Cena rodinného domu v Česku koncem roku v průměru činila 5 455 798 korun, v Praze 15 998 943, přičemž předloni se v metropoli vyšplhal průměr až nad 19 milionů.

Ceny nemovitostí v Česku rostou nejrychleji z celé EU

Z analýzy vyplývá, že Česko mělo v posledních deseti letech jeden z nejrychlejších růstů cen nemovitostí z Evropské unie. Za poslední tři roky ceny stouply v Česku o 54 procent, zatímco v celé Unii o 24 procent. „Může za to i předešlé období nízkých úrokových sazeb, ze kterých se stal nástroj, jak spořit s vyšším výnosem. V ČR je nedostatek nabídky bytů a každým rokem se zvyšuje. Třetí faktor je konzervatismus domácností, které považují nemovitost za uložení úspor,“ řekl Roček.

Růst cen nemovitostí navíc odskočil od vývoje růstu příjmů domácnosti. Mzdy od covidu vzrostly o necelých 20 procent, zatímco ceny rodinných domů a starších bytů o 60 procent, řekl Roček. Podle srovnání Mezinárodního měnového fondu a jeho dat se od roku 2015 do konce roku 2021 příjmový nesoulad v Česku zvýšil nejvýrazněji z 58 sledovaných zemí.

Letos očekávají experti, že bude realitní trh stagnovat. Podle Ročka je prostor pro pokles cen u starších bytů, novostavby vzhledem k vysokým nákladům ale zlevňovat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...