Byty a domy stály v prosinci více než o rok dříve, i když se prodávaly mnohem hůře

Ceny bytů loni příliš neklesaly. Koncem roku byly naopak stále vyšší než na konci roku 2021, i když alespoň ceny starších bytů již klesly oproti vrcholu, který nastal loni v létě. Jen malé změny v cenách kontrastují s výrazným propadem poptávky – aktivita na realitním trhu se loni snížila o polovinu. Nových bytů se prodalo o 57 procent méně než v předchozím roce, starých bytů o 51 procent méně a rodinných domů o 49 procent méně, uvedla Česká bankovní asociace.

Podle Milana Ročka ze společnosti Dataligence, která průzkum realitního trhu provedla společně s bankovní asociací, byl na počátku roku 2022 realitní trh po vysoké poptávce z předchozího roku ještě vyprodaný. Dopad začátku války na Ukrajině začal být patrný v závěru prvního čtvrtletí.

„Počátek energetické krize, vyšší ceny energií, prudký nárůst inflace, to vše změnilo náladu lidí. Trvalo to po celé druhé čtvrtletí a bylo to umocněno růstem úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Kvůli tomu ve druhé polovině roku 2022 realitní trh prakticky zamrzl,“ uvedl.

Bytů se loni prodalo o polovinu méně než předloni. U starších bytů byl propad 51procentní z 10 066 na 4899, u nových 57procentní z 3526 na 1509.  Naopak se výrazně zvýšil počet volných nových bytů, na konci minulého roku jich bylo o 76 procent více než na konci roku 2021. Rodinných domů se loni prodalo o 49 procent méně.

I když je zájem menší, ceny meziročně stouply

Neznamená to ovšem, že by bylo pořízení vlastního bydlení výrazně levnější, než bývalo. Zejména nové byty zdražovaly, i když růst cen byl poněkud menší než v minulosti. Meziročně stouply jejich ceny o 11 procent. Starší byty byly na konci roku 2022 o tři procenta dražší než na konci roku předchozího, i když od letního vrcholu do konce roku klesly jejich ceny o čtyři procenta. To je ovšem celorepublikový průměr.

V Praze byl pokles od vrcholu výrazně menší, jen jednoprocentní. V některých regionech naopak spadly ceny dramatičtěji, nejvíce v Libereckém kraji, kde bylo koncem roku o 15 procent levněji než na vrcholu.

Celorepubliková průměrná cena starých bytů byla na konci minulého roku 61 518 korun za metr čtvereční, přičemž v Praze se za metr průměrně platilo 117 643 korun. V nových bytech se platilo 119 263 korun v republikovém průměru, respektive 151 643 v pražském.

Rodinné domy meziročně zdražily o pět procent, ovšem i ony v druhé polovině roku poněkud klesaly. I u rodinných domů byl výrazný rozdíl ve vývoji cen v Praze a zbytku republiky. V hlavním městě spadla cena meziročně o patnáct procent, přičemž mezi čvrtletími se snižovala od začátku roku až do září, ale v posledním kvartále se poněkud zvýšila. Cena rodinného domu v Česku koncem roku v průměru činila 5 455 798 korun, v Praze 15 998 943, přičemž předloni se v metropoli vyšplhal průměr až nad 19 milionů.

Ceny nemovitostí v Česku rostou nejrychleji z celé EU

Z analýzy vyplývá, že Česko mělo v posledních deseti letech jeden z nejrychlejších růstů cen nemovitostí z Evropské unie. Za poslední tři roky ceny stouply v Česku o 54 procent, zatímco v celé Unii o 24 procent. „Může za to i předešlé období nízkých úrokových sazeb, ze kterých se stal nástroj, jak spořit s vyšším výnosem. V ČR je nedostatek nabídky bytů a každým rokem se zvyšuje. Třetí faktor je konzervatismus domácností, které považují nemovitost za uložení úspor,“ řekl Roček.

Růst cen nemovitostí navíc odskočil od vývoje růstu příjmů domácnosti. Mzdy od covidu vzrostly o necelých 20 procent, zatímco ceny rodinných domů a starších bytů o 60 procent, řekl Roček. Podle srovnání Mezinárodního měnového fondu a jeho dat se od roku 2015 do konce roku 2021 příjmový nesoulad v Česku zvýšil nejvýrazněji z 58 sledovaných zemí.

Letos očekávají experti, že bude realitní trh stagnovat. Podle Ročka je prostor pro pokles cen u starších bytů, novostavby vzhledem k vysokým nákladům ale zlevňovat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 2 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 2 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 8 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...