Brusel - Evropská komise vyzvala členské státy unie, aby si před zimou zabezpečily vyšší zásoby plynu. Brusel má totiž ještě v živé paměti plynovou krizi, kterou začátkem roku rozpoutaly spory mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně tranzitu přes ukrajinské území a při níž se některé státy uprostřed zimy na dva týdny ocitly zcela bez dodávek plynu. Svou energetickou bezpečnost teď řeší celá EU, Českou republiku nevyjímaje.
„Ve světle nejisté situace ohledně zásob plynu na Ukrajině komise doporučila členským státům, aby byly lépe připraveny na nadcházející zimu a aby naplnily své zásobníky plynu ze všech dostupných zdrojů,“ píše se v dnešním tiskovém prohlášení výkonného orgánu unie.
Rusko v poslední době opakovaně Evropu varovalo před novými výpadky dodávek. Ukrajina od něj v současnosti nakupuje plyn, který bude do zimy skladován v ukrajinských zásobnících. Na jeho zaplacení nicméně potřebuje půjčit peníze. Nemá zatím ani na zaplacení červnové splátky ve výši asi 300 milionů dolarů (5,5 miliardy korun). O případné půjčce Brusel s Kyjevem jednají prozatím bez výsledku.
Stále nejisté Nabucco
I v případě, že se financování dodávek na Ukrajinu pro letošek podaří vyřešit, bude se zřejmě jednat jen o řešení dočasné a problém se bude opakovat. Evropa proto nyní mluví o diverzifikaci dodávek zemního plynu. O tu se má postarat především nový plynovod Nabucco, který má dovádět plyn z Kavkazu přes Turecko na Balkán a odsud dále do Maďarska a Rakouska.
Mezivládní dohoda o plynovodu Nabucco bude podepsána 13. července v Turecku. První zásilky plynu by pak podle předpokladu měly Nabuccem protéct v roce 2014. Realizaci projektu ale provází řada problémů. Stále není například jasné, které země budou plyn dodávat. Turecko navíc podpis mezivládní dohody o plynovodu oddalovalo tím, že požadovalo 15 procent kapacity Nabucca pro svou vlastní potřebu a vývoz.
Norský plyn pomohl i Česku
Kromě Nabucca by měla Evropě pomáhat také větší orientace na dodávky norského plynu. Ty při lednové krizi pomohly i České republice. Česko z nich obvykle kryje zhruba 20 procent vlastní spotřeby. V případě krize je možné objem norských dodávek zvýšit. „Určitě by to šlo v řádu desítek procent,“ míní obchodní ředitel Pražské plynárenské Eduard Pálka.
Zřejmě poslední možností pro zabezpečení dodávek plynu jsou podzemní plynové zásobníky. I ty se při poslední krizi osvědčily. V Česku se v současnosti uvažuje o jejich rozšíření. RWE i Pražská plynárenská už svůj záměr na vybudování nových zásobníků avizovaly. „Je tady několik míst, která připadají v úvahu pro vybudování úložiště zemního plynu,“ připouští Pálka, zdůrazňuje však, že se jedná o velmi nákladnou záležitost. Právě vysoká cena by přitom v době hospodářské krize mohla být překážkou.
