Rozhodnutí Britů opustit Unii si začíná vybírat svou daň. Podle agentury Reuters to ukázaly výsledky tří průzkumů. Spotřebitelská důvěra v Británii se v červnu propadla, podnikatelské vyhlídky se zhoršily nejvíce za poslední čtyři roky a ekonomická aktivita v Londýně se prudce snížila.
Méně restaurací a nových aut
Výdaje britských spotřebitelů se v červnu snížily o 0,5 procenta, a zaznamenaly tak druhý měsíční pokles za sebou, uvedl vydavatel platebních karet VISA. Lidé omezovali výdaje na zbytné zboží a služby, jako jsou služby hotelů a restauračních zařízení nebo nové automobily.
Celkové výdaje za tři měsíce do června byly tudíž jenom o 1,4 procenta vyšší než před rokem, což po očištění o inflaci představuje nejnižší nárůst od začátku roku 2014.
Ekonomické vyhlídky podniků jsou nejméně příznivé za poslední čtyři roky, sdělil pak dodavatel finančních informací a služeb Markit na základě odpovědí firem získaných od 13. do 29. června.
Mnoho oslovených firem kladlo složitější situaci za vinu právě červnovému britskému referendu. Většina odpovědí přitom přišla ještě před oznámením výsledku hlasování, což naznačuje možnost dalšího zhoršení.
Nejhorší hospodářský propad Londýna od začátku finanční krize
Průzkum regionální ekonomické aktivity, který každý měsíc uskutečňuje banka Lloyds Bank, navíc ukázal, že britská metropole utrpěla v červnu největší hospodářský propad od vrcholu finanční krize v dubnu 2009. Londýn tím stáhl dolů i celkové průměrné růstové tempo Anglie a Walesu.
Ratingová agentura Moody's Investors Service už snížila odhady růstu britské ekonomiky pro letošní i příští rok. Dlouhodobější hospodářský výhled země bude podle agentury záviset na podobě budoucích obchodních dohod s EU i dalšími zeměmi.
Británie je druhou největší ekonomikou v Evropské unii po Německu. Moody's nicméně předpokládá, že dopady brexitu na hospodářský růst v EU budou omezené.
Britská libra, akcie citlivé na vývoj britské ekonomiky a také bankovní tituly po vítězství brexitu výrazně klesly. Britská centrální banka již dříve oznámila, že je ochotna uvolnit měnovou politiku, aby podpořila ekonomiku.
Britský ministr financí George Osborne v dubnu varoval, že pokud Britové podpoří vystoupení země z EU, způsobí to britské ekonomice trvalou újmu. Podle něj to bude znamenat do roku 2030 pokles ekonomiky o šest procent ve srovnání s variantou setrvání v Unii.
Ztráty pro britskou ekonomiku by tak odpovídaly do roku 2030 zhruba 4300 liber (145 900 korun) na domácnost ročně. Březnová studie Londýnské ekonomické školy (LSE) ale mluvila o mnohem menších zásazích britských domácností. Průměrný příjem domácnosti by podle ní kvůli nižším příjmům ze zahraničního obchodu klesl nejméně o 850 liber (zhruba 29 tisíc korun) ročně.
Stoupenci odchodu ale tvrdí, že brexit nakonec přinese Britům větší bohatství a více pracovních míst. Třeba šéf euroskeptické strany UKIP Nigel Farage tvrdí, že v případě brexitu by britské firmy platily nižší poplatky, než kolik odevzdávají v současné době Bruselu.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pozastaví do září zveřejňování pravidelné měsíční zprávy o ekonomickém výhledu. Důvodem je nejistota vytvořená rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii, kvůli které by mohly být tyto údaje nepřesné nebo zavádějící.
OECD každý měsíc zveřejňuje souhrnný předstihový indikátor pro všechny své členské země. Ten má upozornit na počáteční signály obratu ekonomické aktivity. Nyní se však rozhodla, že tento ani příští měsíc tyto údaje nezveřejnění.
