Brusel/Praha - Členské státy Evropské unie by podle slov předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa měly vydat na podporu ekonomiky z peněz daňových poplatníků více, samozřejmě za předpokladu, že si to mohou dovolit. Podobná pomoc prý funguje velmi dobře, ale ne každý na ni má dostatek finančních prostředků. Barrosova tvrzení ostře kontrastují s posledními vyjádřeními například šéfa eurozóny Jean-Claude Junckera, že unie již žádné další záchranné plány nechystá. Slova předsedy komise přišla nedlouho před summitem EU, který bude zahájen ve čtvrtek pod vedením českého premiéra Mirka Topolánka jako zástupce předsedající země unie.
„Tohle (finanční injekce) bude fungovat a funguje to. Jestliže členské státy jsou v pozici, že mohou udělat víc, měly by to udělat,“ uvedl Barroso. Dodal, že unie sice již na záchranu ekonomiky podle politiků vydala až čtyři procenta hrubého domácího produktu (zhruba 500 miliard eur), do této sumy se ale počítá i sanace finančního sektoru.
Slova šéfa Evropské komise jsou nicméně v unii v současnosti poměrně velkou výjimkou. Politici se totiž v posledních týdnech vyjadřují, že EU již žádné další záchranné plány na pomoc skomírajícímu hospodářství nechystá. Evropští politici se začínají věnovat spíše nápravě rozpočtových schodků. Stále více také kladou důraz na konkurenceschopnost a respektování pravidel hospodářské soutěže.
USA: Globálnímu hospodářství by pomohlo zvýšení výdajů i v Evropě
Odklon unie od finančních stimulů je jasně patrný na chladné reakci evropských lídrů na počínání amerického prezidenta Baracka Obamy, jehož vláda chystá rekordní pomoc tamní ekonomice, s čímž také souvisí prohloubení deficitu rozpočtu USA na 1,75 bilionu dolarů, což je 12 procent amerického HDP. Podobného schodku přitom v unii dosahuje jen Irsko, které ale také bývá označováno za jednu z největších obětí současné krize v Evropské unii.
Šéf eurozóny Jean-Claude Juncker:
„Ministři se shodli, že současné americké výzvy Evropanům, aby přišli s dalšími rozpočtovými výdaji, v nás nevzbudily zájem.“
Plán obnovy a snižování schodků
Unii v současnosti podle politiků čekají dvě zásadní výzvy. První z nich je sledování dopadů, které bude mít takzvaný plán obnovy, který počítá s napumpováním zhruba 200 miliard eur do chřadnoucí ekonomiky. Tato částka přitom představuje zhruba 1,5 procenta unijního HDP.
Druhou a daleko složitější výzvou, která EU čeká, je náprava rozpočtových schodků, jež se během hospodářského útlumu a nákladného boje s projevy krize prohloubily. Průměrná výše rozpočtového schodku v unii by měla letos přesáhnout čtyři procenta HDP, a měla by tak být nejvyšší za posledních 15 let.
