Odhadované měsíční propady tržeb automobilek v Česku přesahují kvůli odstávkám výroby v době koronavirové epidemie padesát miliard korun. U dodavatelů se odhaduje pokles o 45 procent, tedy více než 17 miliard korun za měsíc, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu. Výroba osobních aut v Česku v prvním čtvrtletí klesla o 11 procent na 322 908 vozů. Hospodářská komora uvedla, že vládní harmonogram uvolňování opatření proti novému koronaviru může být diskriminační pro velkou část podnikatelů. Pivovary budou moci žádat o vrácení spotřební daně za pivo, které nedokázaly prodat z distribučních center kvůli zavřeným hospodám a restauracím.
Už v březnu bylo zhruba 15 procent firem v automobilovém průmyslu přinuceno propouštět a v průběhu dubna tuto otázku řeší dalších 42 procent firem. Všechny tři tuzemské automobilky v polovině března odstavily výrobu. Znovu vyrábí jen nošovický Hyundai, který rozjel linky 14. dubna, Škoda chystá spuštění výroby 27. dubna a TPCA 4. května.
Celkově lze kvůli odstávkám v březnu a dubnu očekávat propad výroby v Česku až o 170 tisíc motorových vozidel. Jde zhruba o 12 procent celkové roční produkce, toto číslo bude podle SAP navíc v průběhu roku dál narůstat.
„Nelze očekávat návrat k normálnímu chodu, aniž by byla přijata rychlá a robustní opatření. Proto bychom v jednáních měli pokročit od opatření podporujících zastavený průmysl směrem k opatřením, která podpoří obnovení výroby a prodeje. Nelze přitom usuzovat, že obnovením produkce finálních výrobců vozidel automaticky dochází k plnohodnotnému obnovení výroby celého automobilového řetězce,“ uvedl prezident sdružení Bohdan Wojnar.
Výroba osobních aut v Česku klesla v 1. čtvrtletí o 11 procent na 322 908 vozů. Podle SAP v březnu po propuknutí koronavirové epidemie klesla o 47 452 aut, tedy o více než 36 procent. Škoda Auto vyrobila od ledna do března 213 575 vozů, což znamená pokles o 7,7 procenta, v TPCA klesla produkce o 9,4 procenta na 53 233 vozů a v Hyundai se snížila o 23 procent na 56 100 vozů.
Zásadní je prodloužit program Antivirus, žádá sdružení
Sdružení automobilového průmyslu považuje za zásadní zejména prodloužení platnosti programu Antivirus, spuštění programu záruk za komerční úvěry pro velké podniky či úpravy DPH. Dále navrhuje nastavit funkční pravidla pro přeshraniční pohyb specializovaných expertů, pravidelně dojíždějících zaměstnanců a řídících pracovníků, nutné služební cesty bez povinné karantény a přijetí opatření pro restart trhu s vozidly.
Automobilky připomněly, že při silně proexportním zaměření české ekonomiky, kdy jen roční vývoz automobilového průmyslu přesahuje 920 miliard korun, je klíčová aktivní role zástupců Česka při jednáních v EU. Musí to vést ke koordinovanému a bezpečnému znovuobnovení výroby a k cílené strategické podpoře obnovy tržního a regulatorního prostředí.
Vzhledem k často mohutnější pomoci firmám a opatřením na rozjezd trhu v okolních zemích se může podle SAP rovněž zhoršovat konkurenceschopnost firem českého automobilového průmyslu. Stejně tak se může snižovat bezpečnost a zvyšovat emise vozového parku v Česku, uvedlo sdružení.
Sněmovna schválila osvobození vylitého piva od spotřební daně
Pivovary budou moci žádat o vrácení spotřební daně za pivo, které nedokázaly prodat z distribučních center kvůli zavřeným hospodám a restauracím. V úterý to schválila sněmovna v novele zákona o spotřebních daních, která upravuje stahování cigaret se starým kolkem z trhu. Novelu nyní dostane k projednání Senát. O úlevu žádal Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého by placení daně za vylité pivo bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální.
Na pozměňovacím návrhu se podílelo ministerstvo financí. Do novely ho poslanci vložili na návrh sněmovního rozpočtového výboru.
Pivo se podle svazu vrací kvůli zavřeným hospodám z prodejní sítě zpět do pivovarů. „Není možné ho jednoduše znovu naplnit do lahví nebo plechovek a prodat jako balené. Vrácené pivo tak nelze využít pro výrobu nového piva ani ho přebalit, aby mohlo být prodáno v maloobchodních prodejnách. Nezbývá než toto pivo zlikvidovat,“ uvedl už dříve svaz.
Vládní harmonogram uvolňování může být diskriminační, varuje Dlouhý
Vládní harmonogram uvolňování opatření proti novému koronaviru může být diskriminační pro velkou část podnikatelů, uvolňování by mělo být rychlejší, uvedl prezident Hospodářské komory (HK) Vladimír Dlouhý. Podpora, zejména program Antivirus, by měla platit déle.
Epidemiologové radí ale počkat s uvolňováním týden, až se plně projeví výsledky šíření koronaviru po Velikonocích. „Epidemiologové vnímají naši pozici,“ řekl Dlouhý. Jsou připraveni vést diskuse o urychlení obnovy provozů i otevření hranic, dodal. Obě strany se budou pravidelně setkávat.
Otevření gastronomických zařízení na konci května nebo začátkem června by mohlo být likvidační pro mnoho z nich. V případě příznivé epidemiologické situace by podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka by se mohly zahrádky otevřít už na konci dubna. Vládní harmonogram s tím počítá od 25. května. „Druhá fáze upraveného režimu by měla být ukončena nejpozději do srpna. A v této fázi už by neměla vláda omezovat otevírací dobu provozoven,“ řekl Stárek.
Otevřít by se podle Stárka měla také otázka zprovoznění ubytovacích služeb. Fungovat by mohla začít v květnu alespoň malá ubytovací zařízení, uvedl.
Vládní harmonogram by mohl fatálně zasáhnout podle předsedy českého výboru Asociace nákupních center Jana Kubíčka asi třetinu obchodů. Velmi poškozeni budou především prodejci oblečení a obuvi, které opatření připraví o prodej jarních kolekcí. Současný plán by mohl také výrazně poškodit knižní trh.
Rozvojová banka Rady Evropy schválila pro Česko úvěr
Půjčku ve výši 300 milionů eur (8,2 miliardy korun) pro Českou republiku schválila Rozvojová banka Rady Evropy (CEB). Půjčka má sloužit k financování zdravotnických výdajů v boji proti pandemii nemoci COVID-19. Banka také upozornila, že Česko podniklo rychlé kroky na ochranu před touto nemocí ještě před potvrzením prvního případu v zemi.
„Půjčka od CEB podpoří českou vládu v její snaze o zmírnění šíření a dopadů nemoci COVID-19 pokrytím 90 procent celkových nákladů, které budou v nejbližší době potřeba,“ uvedla banka. „Umožní nákup lékařského materiálu a zařízení, včetně testů, ventilátorů a respirátorů i ochranných pomůcek pro personál v první linii,“ dodala.
Půjčka by podle banky mohla financovat rovněž úpravy, které by přizpůsobily nemocnice, lékařské jednotky a různé prostory současným nouzovým potřebám.
Vládní podporu považuje za dostatečnou pětina firem
Nadpoloviční většina firem (54 procent) považuje vládní podpůrný plán podniků postižených opatřeními proti šíření koronaviru za nedostatečný. Pětina podniků si naopak myslí, že opatření jsou dostačující. Vyplývá to z průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, který se konal před 14 dny.
„V průzkumu se hodnotí jen přijatá opatření, ale už se nehodnotí, jakým způsobem se tato opatření realizují. Od mnoha našich členů dostáváme zpětnou vazbu, která je vesměs stejná. Státu se nedaří rychle vyplácet peníze a některé firmy byly buď bez odůvodnění odmítnuty, nebo stále nemají reakci na své žádosti o podporu. Nemluvě o mizivém procentu firem, které reálnou pomoc dostaly, i když pozdě,“ komentoval výsledky průzkumu předseda konfederace Jan Wiesner.
Malé a střední podniky očekávají v důsledku karanténních opatření snížení produkce až o 40 procent. Nejohroženější jsou hotely, restaurace a související služby. U malých podniků se až 47 procent majitelů obává, že se ocitnou v druhotné platební neschopnosti. Již více než polovina (54 procent) firem zaznamenává podle průzkumu zpoždění plateb u odběratelů, případně jim lhůty splatnosti musí prodlužovat (12 procent).
„V současnosti platí, že čím menší je podnik, tím větší jsou u majitelů obavy do budoucna. U velkých podniků je situace v rámci produkce takřka opačná. Firmy nad 250 zaměstnanců většinou disponují dostatečnými finančními rezervami a některé dokonce hledají nové zaměstnance. Vůbec nejméně ohrožené se cítí státní podniky nebo společnosti se státní účastí,“ uvedl Wiesner.
Vládní podpora ekonomiky je nižší než jinde v EU, míní Koro-NERV-20
Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU, uvedli ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Česká vláda přitom podle nich může být díky nízkému zadlužení daleko aktivnější. Proto vyzvali vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.
KoroNERV-20 upozornil, že většina zemí Evropy zvolila pro záchranu ekonomiky přímou pomoc státu především tím, že jako okamžitou pomoc odkládá platbu daní zpravidla na tři měsíce. Další forma pomoci jsou přímé úvěry firmám nebo garance za úvěry u komerčních bank.
Ekonomové upozornili, že Německo, Francie, Velké Británie, Nizozemsko, Maďarsko a Polsko investují do záchrany ekonomiky výrazně větší částky, než zatím schválila česká vláda. „Ta má přitom k přímé pomoci výrazně větší prostor než všechny citované země, protože má čtvrté nejnižší zadlužení z EU. Může si tedy dovolit nejvyšší přímou pomoc,“ shodli se členové KoroNERV-20.
Dále upozornili, že v ČR je přímá pomoc 0,7 procenta hrubého domácího produktu. Například v Německu je to 6,9 procenta HDP, v Řecku i Španělsku 1,1 procenta HDP, ve Velké Británii 4,5 procenta a v USA 5,5 procenta. Naopak méně v podobě přímé pomoci poskytlo Maďarsko. V případě odkladů má pak Česko z vybraných zemí nejmenší podíl na HDP, a to 0,3 procenta HDP. Naopak v případě státních garancí je pak státem přislíbený podíl po Německu druhý nejvyšší, 16 procent HDP.
KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie COVID-19 na českou ekonomiku, mezi členy patří mimo jiné bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček nebo šéf státní Státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka. Jde o jinou skupinu odborníků než tým Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Svělo na konci tunelu? Důvěra investorů v německou ekonomiku prudce vzrostla
Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v dubnu výrazně zvýšila, obavy z hospodářských dopadů šíření koronaviru zřejmě polevily. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil institut ZEW.
Index důvěry na duben vzrostl na 28,2 bodu z minus 49,5 bodu v předchozím měsíci. Růst tak výrazně překonal očekávání ekonomů, kteří dubnovou hodnotu indexu v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na minus 42,3 bodu.
Výrazné zhoršení nicméně vykázal dílčí index, který hodnotí současnou ekonomickou situaci. Ten se propadl na minus 91,5 bodu z březnových minus 43,1 bodu.
„Experti na finanční trh začínají vidět světlo na konci velmi dlouhého tunelu,“ řekl prezident institutu ZEW Achim Wambach. „Experti neočekávají kladný hospodářský růst dříve než ve třetím čtvrtletí roku 2020. Návrat výkonu ekonomiky na úroveň před koronavirovou krizí se neočekává před rokem 2022,“ dodal. Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden předpověděl, že německá ekonomika letos klesne o sedm procent. V příštím roce počítá fond s růstem o 5,2 procenta.
Senát USA se dohodl na novém záchranném finančním balíku
Američtí demokraté a republikáni se dohodli na záchranné pomoci malým podnikům a nemocnicím. Oznámil to šéf demokratů v Senátu amerického Kongresu Chuck Schumer. Dohody s Bílým domem bylo podle něj dosaženo i ve sporné otázce testování. Senát by o finanční pomoci mohl hlasovat v úterý ve 22:00 SELČ, Sněmovna reprezentantů později v tomto týdnu.
Schumer řekl televizi CNN, že v plánu je rozdělení finanční pomoci ve výši 125 miliard dolarů (3,2 bilionu korun) pro drobné podnikatele. Nemocnice, které zápasí se zvládáním epidemie COVID-19, dostanou podle Schumera 75 miliard dolarů. Pomoc je pokračováním tří masivních finančních injekcí do americké ekonomiky, které Kongres schválil už dříve.
Vnitrostátní letecká doprava klesla ve světě o 70 procent, tvrdí sdružení
Objem vnitrostátní letecké dopravy ve světě klesl kvůli koronaviru o 70 procent. Její oživení v následujících šesti měsících bude patrně jen pomalé, a to kvůli negativním dopadům, které krize způsobená pandemií zanechala na ekonomických podmínkách a na spotřebitelích. Uvedlo to v úterý Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA).
Vnitrostátní letecká doprava se sice začne znovu otevírat dříve než lety mezinárodní, důvěra spotřebitelů negativně zasažená pandemií ale rychlé oživení znemožní, řekl novinářům hlavní ekonom IATA Brian Pearce.
„Ekonomické prostředí, které očekáváme v následujících šesti měsících, nepovede k podstatnému obnovení letecké dopravy. Oživení ve třetím čtvrtletí tedy čekáme jen relativně mírné,“ dodal.
