Po dvanácti letech levicové a protekcionistické vlády se argentinský kabinet rozhodl požádat Mezinárodní měnový fond o půjčku, aby uzdravil veřejné finance. Země, která je třetí největší ekonomikou Latinské Ameriky, tím zažívá určité déjà vu, na MMF se totiž neobrací poprvé. Na počátku roku 2002 však ekonomická krize vyústila ve státní bankrot.
„Rozhodl jsem se obrátit na Mezinárodní měnový fond, aby nám poskytl finanční pomoc,“ oznámil argentinský prezident Mauricio Macri. „Umožní nám to posílit program růstu a rozvoje,“ uvedl.
Finanční injekce má zajistit lepší budoucnost, mnoho Argentinců tomu ale nevěří. Rostou daně i ceny základního zboží a půjčka podle mnohých jen situaci zhorší. „To, že sem přitečou peníze ze zahraničí, nám problémy nevyřeší. Naopak to náš dluh bude nabalovat, až ho vůbec nebudeme schopni splácet,“ upozorňuje tamní levicový aktivista Alejandro Bodart.
Mezinárodní měnový fond nemá pro spoustu Argentinců stále dobrou pověst, protože ho viní z ekonomického kolapsu země už na počátku tisíciletí. Po dlouhých půjčkách tehdy stát vyhlásil bankrot. Fond dal od Argentiny ruce pryč. Do chudoby se tehdy propadly miliony lidí střední třídy.
Půjčka může ovlivnit Macriho případné šance na znovuzvolení
Kolik si chce stát půjčit tentokrát, vláda zatím nezveřejnila. Tamní média mluví o 30 miliardách dolarů. Podle prezidenta je to nutnost.
Zahraniční investoři se dlouhodobě drží zkrátka. Odrazuje je obří inflace – hned po Venezuele nejvyšší v Latinské Americe. V březnu dosahovala 25 procent. Centrální banka už navýšila úrokovou sazbu na 40 procent. Také peso oproti dolaru kleslo na historické minimum.
- Argentinské peso za poslední rok ztratilo zhruba čtvrtinu své hodnoty.
Rozhodnutím obrátit se na měnový fond možná argentinský prezident na čas zklidnil trhy, z politického hlediska to však může být velmi riskantní krok. „Mezinárodní měnový fond bude požadovat nějaké reformy, které patrně narazí na silnou opozici v argentinském kongresu. Zároveň Mauricia Macriho za rok a půl čekají prezidentské volby, pokud se bude ucházet o znovuzvolení. Musí přemýšlet o dopadu případných reforem na své voliče,“ uvedl Jan Němec z katedry politologie na VŠE v Praze.
Vláda tvrdí, že požadavky ze strany mezinárodního fondu nepadly. Zatím. Ten výměnou za půjčky vyžaduje po svých dlužnících mimo jiné i strukturální reformy – třeba v podobě jednodušších daní nebo škrtů ve výdajích. Vyjednávání o podmínkách může trvat až šest týdnů.
