Akcie na moskevské burze po částečném obnovení obchodování posilují

Moskevská burza ve čtvrtek po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi, většina titulů po zahájení výrazně zpevnila. Počáteční růst hlavního indexu o více než deset procent se ale později zmírnil, odpoledne už byly zisky zhruba poloviční. S dalším rozšířením obchodování burza počítá v pátek. Pravidla obchodování jsou nyní omezena a některé transakce zatím nelze provádět. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února, kdy trh zažil strmý pád.

Hlavní akciový index MOEX v úvodu vykazoval růst o více než deset procent. Zkrácené obchodování ale uzavřel vyšší o 4,37 procenta na hodnotě 2578,51 bodu. Index RTS, v němž jsou zastoupeny stejné tituly, jen se jejich ceny vyjadřují v dolarech, vzhledem k předchozímu propadu rublu odepsal přesně devět procent na 852,64 bodu. Ranní ztráty se pohybovaly kolem čtyř procent.

Provozovatel burzy už před zahájením seance avizoval, že obchodování bude časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling. Ve čtvrtek se obchodovalo s 33 tituly z celkových 50, které jsou do indexu zařazeny.

Výrazné zisky si hned v úvodu obchodování připisovaly energetické tituly, které těžily z růstu ceny ropy. Plynárenský gigant Gazprom přidával zhruba 20 procent, dvouciferné zisky měly také akcie firem Lukoil a Rosněfť. Část zisků ale později odevzdaly.

Ruská centrální banka po skončení prvního dne obnoveného obchodování oznámila, že s akciemi se bude obchodovat i v pátek a že obchodování v omezeném rozsahu rozšíří o tituly, které nejsou zařazeny v hlavním indexu. Obchodovat se bude i s dalšími podnikovými dluhopisy a s eurobondy.

Ruská vláda 1. března oznámila, že použije až jeden bilion rublů (230 miliard korun) ze svého státního investičního fondu na nákup ruských akcií. Není ale jasné, zda vláda už tyto peníze využila, poznamenala agentura Reuters. Ministerstvo financí se k tomu blíže nevyjádřilo.

„Hned od začátku obchodování jsme viděli velkou poptávku po ruských akciích,“ uvedli analytici makléřské společnosti BCS. „Celkovou náladu podpořila důvěra v to, že akcie bude nakupovat ministerstvo financí.“

Posílil rubl i akcie těžební společnosti

Dál zpevňuje i ruský rubl, který už ve středu posílilo oznámení prezidenta Vladimira Putina, že Moskva napříště za dodávky plynu do Evropy nebude přijímat platby v eurech ani dolarech, ale v ruské měně.

Dolar krátce po 13:00 SEČ přidával asi 2,6 procenta na 97,75 rublu. Zůstává tak výrazně dražší než v čase před takzvanou zvláštní vojenskou operací, jak Rusko nazývá vojenský útok na Ukrajinu zahájený 24. února. Před tímto datem stál dolar i méně než 80 rublů, krátce po invazi ale stál i více než 130 rublů.

Nárůst o více než 20 procent vykazovaly zpočátku rovněž akcie společnosti Norilsk Nickel, která se zabývá těžbou niklu a palladia. Navzdory západním sankcím zaměřeným na ruské banky nejprve posílily také akcie VTB a Sberbank, zisky ale až do konce neudržely. Vzhledem k tomu, že většina evropského vzdušného prostoru je pro ruská letadla stále uzavřena, prudce klesly akcie ruského leteckého dopravce Aeroflot. Odepsaly více než 16 procent.

Obchodování na burze bylo v únoru zastaveno, protože ceny akcií v reakci na invazi spadly o 50 procent i více. Tento týden se částečně obnovilo obchodování s dluhopisy, centrální banka ale na trhu intervenovala, aby zabránila cenovému kolapsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...