Akcie na moskevské burze po částečném obnovení obchodování posilují

Moskevská burza ve čtvrtek po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi, většina titulů po zahájení výrazně zpevnila. Počáteční růst hlavního indexu o více než deset procent se ale později zmírnil, odpoledne už byly zisky zhruba poloviční. S dalším rozšířením obchodování burza počítá v pátek. Pravidla obchodování jsou nyní omezena a některé transakce zatím nelze provádět. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února, kdy trh zažil strmý pád.

Hlavní akciový index MOEX v úvodu vykazoval růst o více než deset procent. Zkrácené obchodování ale uzavřel vyšší o 4,37 procenta na hodnotě 2578,51 bodu. Index RTS, v němž jsou zastoupeny stejné tituly, jen se jejich ceny vyjadřují v dolarech, vzhledem k předchozímu propadu rublu odepsal přesně devět procent na 852,64 bodu. Ranní ztráty se pohybovaly kolem čtyř procent.

Provozovatel burzy už před zahájením seance avizoval, že obchodování bude časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling. Ve čtvrtek se obchodovalo s 33 tituly z celkových 50, které jsou do indexu zařazeny.

Výrazné zisky si hned v úvodu obchodování připisovaly energetické tituly, které těžily z růstu ceny ropy. Plynárenský gigant Gazprom přidával zhruba 20 procent, dvouciferné zisky měly také akcie firem Lukoil a Rosněfť. Část zisků ale později odevzdaly.

Ruská centrální banka po skončení prvního dne obnoveného obchodování oznámila, že s akciemi se bude obchodovat i v pátek a že obchodování v omezeném rozsahu rozšíří o tituly, které nejsou zařazeny v hlavním indexu. Obchodovat se bude i s dalšími podnikovými dluhopisy a s eurobondy.

Ruská vláda 1. března oznámila, že použije až jeden bilion rublů (230 miliard korun) ze svého státního investičního fondu na nákup ruských akcií. Není ale jasné, zda vláda už tyto peníze využila, poznamenala agentura Reuters. Ministerstvo financí se k tomu blíže nevyjádřilo.

„Hned od začátku obchodování jsme viděli velkou poptávku po ruských akciích,“ uvedli analytici makléřské společnosti BCS. „Celkovou náladu podpořila důvěra v to, že akcie bude nakupovat ministerstvo financí.“

Posílil rubl i akcie těžební společnosti

Dál zpevňuje i ruský rubl, který už ve středu posílilo oznámení prezidenta Vladimira Putina, že Moskva napříště za dodávky plynu do Evropy nebude přijímat platby v eurech ani dolarech, ale v ruské měně.

Dolar krátce po 13:00 SEČ přidával asi 2,6 procenta na 97,75 rublu. Zůstává tak výrazně dražší než v čase před takzvanou zvláštní vojenskou operací, jak Rusko nazývá vojenský útok na Ukrajinu zahájený 24. února. Před tímto datem stál dolar i méně než 80 rublů, krátce po invazi ale stál i více než 130 rublů.

Nárůst o více než 20 procent vykazovaly zpočátku rovněž akcie společnosti Norilsk Nickel, která se zabývá těžbou niklu a palladia. Navzdory západním sankcím zaměřeným na ruské banky nejprve posílily také akcie VTB a Sberbank, zisky ale až do konce neudržely. Vzhledem k tomu, že většina evropského vzdušného prostoru je pro ruská letadla stále uzavřena, prudce klesly akcie ruského leteckého dopravce Aeroflot. Odepsaly více než 16 procent.

Obchodování na burze bylo v únoru zastaveno, protože ceny akcií v reakci na invazi spadly o 50 procent i více. Tento týden se částečně obnovilo obchodování s dluhopisy, centrální banka ale na trhu intervenovala, aby zabránila cenovému kolapsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...