Zpěvák, herec, aktivista. Každý je „expert“ na covid, jejich názory ale tříští společnost

Ve snaze ozvláštnit zpravodajství o koronaviru sahají česká média v posledních dnech i po respondentech, jejichž názory jsou mnohdy až extrémní, případně postrádají kvalifikaci pro komentování pandemie. Dramaturgové a editoři tak proti sobě staví odpůrce roušek zubaře Romana Šmuclera a biologa varujícího před katastrofou Jaroslava Flegra a vedle toho zmiňují klipy celebrit jako Janka Ledeckého, Lucie Bílé nebo Báry Basikové, které koronavirus zlehčují. Komu dát prostor a komu už ne? Jaký názor je ještě „zdravý“ a jaký už je na hraně dezinformace? Tyto a další otázky pokládal pořad Newsroom ČT24.

Zpěvačka Bára Basiková hlásá, že se chce nakazit covidem-19. Lucie Bílá, která nemoc prodělala, ji nazývá „blbou chřipkou“. A Janek Ledecký celou situaci označil za „chytrou kampaň“. Pokaždé to celebrity uvedly pouze v postech na sociálních sítích, vzhledem k jejich vlivu a dosahu se ale sdělení dostala do bulváru i serióznějších médií.

„Statusy Ledeckého a Bílé jsou za posledních třicet dní v patnácti nejsdílenějších a nejúspěšnějších statusech českého Facebooku. Status Báry Basikové je zcela nejúspěšnější. Sdílení jede pořád jako lavina. Samozřejmě, jaký konkrétní dopad to má, je asi těžko doložitelné,“ říká Jan Tvrdoň z Deníku N s tím, že zanedbatelný dopad zřejmě mít nebudou.

„Ukazuje se, že lidé méně věří tradičním médiím a snaží se dohledávat alternativní zdroje informací. Často to jsou zdroje na internetu, hlavně sociální sítě. A bohužel jsou tito lidé náchylnější k dezinformacím, protože nejsou schopni konfrontovat to, co najdou na sociálních sítích, s tím, co referují novináři nebo mainstreamová média,“ popisuje případné nebezpečí Alena Macková z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity, která se věnuje sociálním médiím.

Pět minut pro roušky, pět minut proti rouškám

Podobné hlasy jsou navíc v poslední době zajímavé i pro některá seriózní média. „Musíte přinést něco nového a pokud možno jiného. Vždycky bude v médiích tendence zvát někoho, kdo má nějaký nový pohled nebo se dlouho nikde neobjevil. Tihle lidé dál rozšiřují debatu. A za těchto okolností je pochopitelné, že titulek ‚koronavirus je jenom chřipečka, do zimy zmizí‘ bude na zpravodajském serveru prodávat líp, byť vědecký konsenzus je malinko jiný,“ vysvětluje šéf oboru Nová média na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Josef Šlerka.

Pro zpravodajská média je to svízelná situace; označit něčí názor za lež totiž není jednoduché. Navíc nesmí porušit pravidlo dvou stran, tedy mít k názoru také názor opačný. „Vyrovnanost ale neznamená pět minut pro roušky a pět minut proti rouškám. Znamená to přinést argumenty, které jsou, a nabídnout nějaké vodítko pro kritické zhodnocení. A mám pocit, že často se to omezuje na situaci ‚teď dáme Flegra a proti němu Šmuclera, a tím to budeme mít vyvážené‘,“ doplňuje Josef Šlerka.

Například podle novináře Tvrdoně by byla chyba, kdyby se názory jako ty Janka Ledeckého nebo Báry Basikové nepublikovaly. „Nemá úplně smysl zas dělat, že tady ty informace nejsou. Spíš se na ně snažit poukázat a říct, proč jsou problematické. Tím spíš, když se šíří tak masově, jak jsme si řekli na příkladu některých celebrit.“

Rozkol ve společnosti

Podle výzkumnice Aleny Mackové za tuto situaci nemůžou novináři ani čtenáři či diváci. „Ve chvíli, kdy média zpravují o výzkumech a říkají, že tenhle epidemiolog říká tohle a jiný říká vlastně něco úplně jiného, není divu, že lidé zpochybňují vědecké výzkumy a zpochybňují autoritu. A když politici nedokážou výsledky nějak interpretovat a zakládat na nich přesvědčivé argumenty a politická řešení, tak sama média nejsou v pozici, aby říkala, tohle je pravdivé a tohle je nepravdivé,“ domnívá se Macková.

Proti sobě tak teď stojí dvě skupiny lidí – odmítači roušek, kteří koronavirus zlehčují, a lidé, kteří opatření přijímají a berou na vědomí možná rizika s koronavirem spojená. Tyto skupiny jsou mezi experty, mezi influencery, mezi novináři a logicky i mezi jejich čtenáři.

Tématem a dezinformacemi, které se teď kolem koronaviru točí, se bude zabývat pořad Newsroom ČT24. Začíná v neděli ve 22:10.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 4 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.