Nákup letounů F-35 se Česku stoprocentně vyplatí, zdůraznil premiér Fiala

Nahrávám video

Pořízení amerických letounů F-35 se Česku stoprocentně vyplatí. Při návštěvě čáslavské letecké základny to řekl premiér Petr Fiala (ODS), jenž na místo zamířil při příležitosti 25. výročí vstupu ČR do NATO. Severoatlantická aliance je podle premiéra zárukou bezpečnosti a svobody Česka, které není v NATO černým pasažérem a modernizuje svou armádu. Nákup letounů považuje za odvážné a správné rozhodnutí. Na tiskové konferenci mimo jiné podotkl, že Česko nepořizuje jen letouny, ale celý moderní obranný systém na příští desetiletí. Celkové náklady jsou podle něj odhadovány na 320 miliard korun, jde o náklady až do roku 2069.

První letouny F-35 by do Česka měly přiletět v roce 2031, všech čtyřiadvacet zde bude do roku 2035. Nákup za 150 miliard korun vláda schválila loni v září a potvrdila podpisem smlouvy na konci ledna. Fiala připomněl, že jde o nejdražší nákup v historii české armády. „Jsou to velké náklady a velké investice, které do pořízení těchto letadel dáváme, ale jsou to peníze, které se stoprocentně vyplatí,“ zmínil premiér.

Součástí tohoto kroku je i průmyslová spolupráce, do níž se zapojí české firmy a univerzity zhruba v objemu 15 miliard korun. Třináct podniků a univerzit se bude podílet na výrobě komponent, výzkumu, vývoji, pilotním výcviku, údržbě a servisu, což je podle premiéra pro zemi také důležité. V Čáslavi se v letech 2028 až 2031 postaví nový objekt pro letouny F-35. Projekt je zatím ve fázi přípravy na zadávání projektové dokumentace.

Česko si nyní pronajímá čtrnáct švédských letounů JAS-39 Gripen zhruba za 1,7 miliardy korun ročně, pronájem končí v roce 2027. Česká vláda chce se Švédskem jednat o jeho prodloužení do roku 2035, kdy gripeny nahradí zmíněných čtyřiadvacet letounů F-35.

Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů FSV UK ve vysílání ČT24 podotkl, že „míru dosáhneme pouze odstrašením“. „Jsem přesvědčen o tom, že Česká republika nemůže odstrašovat kvantitativní cestou, protože na to nemá dostatek prostředků, zdrojů i lidí. Musí se proto vydat kvalitativní cestou, kterou jednoznačně tato platforma představuje. Nejsou to jen stíhačky, je to bojová platforma, která nám zajistí bojeschopnost minimálně do roku 2070,“ řekl.

Pořízení letounů F-35 ale například podle lídra eurokandidátky sociálních demokratů (SOCDEM) Lubomíra Zaorálka zpomaluje modernizaci pozemního vojska v době, kdy je třeba připravovat se na případný vojenský konflikt.

Fiala při návštěvě čáslavské základny nahlédl do kokpitu gripenu a vyzkoušel si, jak se sedí v kabině L-159. Na briefingu po skončení prohlídky připomněl, že na úterý připadá výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance. „Jsem hrdý na to, že Česká republika i díky naší armádě není v NATO jen tím, kdo se veze, nějakým černým pasažérem, ale že opravdu aktivně přispíváme ke kolektivní obraně,“ podotkl.

Zároveň připomněl, že Česko dává na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, a to od letošního roku. Původně to mělo být o rok později. Tento závazek navíc budou muset podle něj naplňovat i všechny další vlády.

Čáslavská 21. základna taktického letectva je jednou z hlavních bojových složek vzdušných sil české armády. Jejím stěžejním úkolem je zabezpečit obranu a suverenitu vzdušného prostoru České republiky. Vyzbrojena je gripeny a bitevníky L-159.

Nad Prahou proletí šest letounů

A právě i piloti z čáslavské 21. základny taktického letectva proletí nad Prahou v úterý, kdy symbolicky připomenou 25 let od vstupu ČR do NATO. Ve dvou formacích přeletí nad hlavním městem tři stíhací letouny JAS-39 Gripen se dvěma Eurofightery Typhoon a dopravním letounem Airbus A-400MS Atlas z Německa.

Průlet s mezinárodní účastí má podle armády symbolicky připomenout české členství v NATO a také čtvrtstoletí spolupráce mezi českým a německým letectvem. „Každý stát je odpovědný za střežení svého vzdušného prostoru, ale v rámci Aliance tuto odpovědnost sdílíme. Často si vzájemně vypomáháme, a někdy dokonce tuto schopnost zastupujeme,“ podotkl velitel vzdušných sil české armády Petr Čepelka.

Letouny se podle armády nejprve setkají v jižních Čechách, kde utvoří formace. Následně budou pokračovat podél toku Vltavy, nad Prahou by měly ve výšce přibližně 200 metrů nad zemí přeletět v 10:30. Formaci povede pilot Ondřej Španko z čáslavské základny. Posléze se letouny vrátí na domovské základny, německý Airbus pak přistane na Letišti Václava Havla.

„Pro stanovení výšky pro průlet nad Prahou jsme museli vzít v potaz terénní členitost Prahy a rovněž hlukovou zátěž. Proto nevyužíváme minimální povolenou výšku, ale volíme takovou, aby byl průlet bezpečný, ale zároveň atraktivní,“ sdělil v tiskové zprávě Michal Daněk z velitelství vzdušných sil, který má na starosti navigační přípravu průletu a koordinaci s německými piloty.

Výročí 25 let od vstupu Česka do NATO v úterý připomene také konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Konferenci pořádá spolek Jagello 2000, ve Španělském sále na ní promluví bývalý americký prezident Bill Clinton, nejvyšší čeští ústavní činitelé nebo bývalý generální tajemník NATO George Robertson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 6 mminutami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 22 mminutami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 7 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 11 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 22 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánovčera v 17:49

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.