Vláda schválila 3,8 miliardy korun v národních dotacích pro zemědělce, tedy stejně jako letos. Ministři ale naopak přerušili jednání o novele, jejímž cílem je zkrátit ze současných až 13 let zhruba o třetinu přípravu velkých dopravních staveb.
Zemědělci získají od státu příští rok 3,8 miliardy korun. Dotace míří i na lepší podmínky v chovech
Nejvíce peněz v národní dotaci pro zemědělce, přes miliardu korun, by mělo jít podle rozhodnutí vlády na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat.
„Dotační programy jsou nastavené tak, aby pomohly zabránit nepříznivému vývoji v některých odvětvích živočišné výroby. Protože právě ta jsou nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově. Přitom v současnosti ztrácí pozice, přestože v České republice existují předpoklady pro konkurenceschopnou produkci,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle něj jde především o chovy prasat a drůbeže.
Do celého odvětví živočišné výroby by mělo směřovat 2,7 miliardy korun, do odvětví rostlinné výroby 351 milionů, do potravinářství 578 milionů a na ostatní aktivity 193 milionů.
V nákazovém fondu bude 763 milionů korun, na poradenství a vzdělávání plánuje stát přerozdělit 141 milionů, například na podporu potravinových bank 63 milionů korun či na podporu producentů kvalitního mléka 400 milionů korun. Stát také plánuje přerozdělit tři miliony korun na podporu obcím, aby měly peníze na pečování o zvířata, která jsou odebraná původním majitelům například kvůli týrání.
Vláda přerušila jednání o novele takzvaného liniového zákona
Novela zákona, jejímž cílem je zkrátit ze současných až 13 let zhruba o třetinu přípravu velkých dopravních staveb, se naopak ve vládě zadrhla. Legislativa má zjednodušovat povolovací procesy, které často brání včasnému zahájení staveb. Letos by se mělo otevřít 26 kilometrů nových dálnic, loni to byly čtyři.
„Bylo to odloženo proto, že je třeba projednat ještě s jednotlivými resorty detaily návrhu,“ uvedl po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Další zkrácení přípravy by novela měla zajistit zrychlením vyvlastňování pozemků. Úřady by nově měly mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s majiteli, po kterém bude následovat 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.
Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se takzvaná fikce souhlasu.
Novela by také umožnila vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty. Využitelné budou až tři roky. Novinky by měly nastat také v rámci územního plánování.
Návrh novely zákona navazuje na loňské úpravy zákona, které zavedly například takzvané mezitimní rozhodnutí. To umožňuje státu u vymezených projektů zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Tento nástroj by se nyní měl rozšířit i na vodní a energetické stavby.
V současnosti stát staví celkem 257 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Nových dálnic takzvaně na zelené louce je z toho 138 kilometrů, zbytek tvoří modernizace D1 a silnice první třídy.
Vláda také v pondělí rozhodla, že zaměstnanci ve veřejné sféře dostanou od 1. ledna příštího roku o 1500 korun měsíčně víc, vláda schválila i zrušení nejnižší tarifní tabulky.