Zemědělci získají od státu příští rok 3,8 miliardy korun. Dotace míří i na lepší podmínky v chovech

Vláda schválila 3,8 miliardy korun v národních dotacích pro zemědělce, tedy stejně jako letos.  Ministři ale naopak přerušili jednání o novele, jejímž cílem je zkrátit ze současných až 13 let zhruba o třetinu přípravu velkých dopravních staveb.

Nejvíce peněz v národní dotaci pro zemědělce, přes miliardu korun, by mělo jít podle rozhodnutí vlády na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat.

„Dotační programy jsou nastavené tak, aby pomohly zabránit nepříznivému vývoji v některých odvětvích živočišné výroby. Protože právě ta jsou nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově. Přitom v současnosti ztrácí pozice, přestože v České republice existují předpoklady pro konkurenceschopnou produkci,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle něj jde především o chovy prasat a drůbeže.

Do celého odvětví živočišné výroby by mělo směřovat 2,7 miliardy korun, do odvětví rostlinné výroby 351 milionů, do potravinářství 578 milionů a na ostatní aktivity 193 milionů.

V nákazovém fondu bude 763 milionů korun, na poradenství a vzdělávání plánuje stát přerozdělit 141 milionů, například na podporu potravinových bank 63 milionů korun či na podporu producentů kvalitního mléka 400 milionů korun. Stát také plánuje přerozdělit tři miliony korun na podporu obcím, aby měly peníze na pečování o zvířata, která jsou odebraná původním majitelům například kvůli týrání.

Vláda přerušila jednání o novele takzvaného liniového zákona

Novela zákona, jejímž cílem je zkrátit ze současných až 13 let zhruba o třetinu přípravu velkých dopravních staveb, se naopak ve vládě zadrhla. Legislativa má zjednodušovat povolovací procesy, které často brání včasnému zahájení staveb. Letos by se mělo otevřít 26 kilometrů nových dálnic, loni to byly čtyři.

„Bylo to odloženo proto, že je třeba projednat ještě s  jednotlivými resorty detaily návrhu,“ uvedl po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Další zkrácení přípravy by novela měla zajistit zrychlením vyvlastňování pozemků. Úřady by nově měly mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s majiteli, po kterém bude následovat 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.

Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se takzvaná fikce souhlasu.

Novela by také umožnila vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty. Využitelné budou až tři roky. Novinky by měly nastat také v rámci územního plánování.

Návrh novely zákona navazuje na loňské úpravy zákona, které zavedly například takzvané mezitimní rozhodnutí. To umožňuje státu u vymezených projektů zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Tento nástroj by se nyní měl rozšířit i na vodní a energetické stavby.

V současnosti stát staví celkem 257 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Nových dálnic  takzvaně na zelené louce je z toho 138 kilometrů, zbytek tvoří modernizace D1 a silnice první třídy.

Vláda také v pondělí rozhodla, že zaměstnanci ve veřejné sféře dostanou od 1. ledna příštího roku o 1500 korun měsíčně víc, vláda schválila i zrušení nejnižší tarifní tabulky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...