Zdravotnictví dostane příští rok o 4,9 miliardy korun víc. Babiš to oznámil po jednání s Filipem

Nahrávám video
Události: Zdravotní pojišťovny mají příští rok vydat dalších téměř 5 miliard korun
Zdroj: ČT24

Premiér Andrej Babiš (ANO) se s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem se domluvil na tom, že do zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky půjde dalších 4,9 miliard korun. Babiš dosud úhradovou vyhlášku otevírat odmítal, v pátek ale změny připustil. Platí i původní závazek rozdělit z rezerv pojišťoven dalších šest miliard, takže v rozpočtu přibude zhruba 10,8 miliardy korun. Více peněz od zdravotních pojišťoven požadoval takzvaný krizový štáb zdravotníků.

Podle původního znění vyhlášky má být příští rok na zdravotní péči k dispozici 334 miliard korun. „Když vezmeme ty rezervy a k tomu 4,9 miliardy, tak se bavíme přibližně o 10,8 miliardy korun. Myslím, že to je blízko představám zástupců KSČM,“ uvedl po jednání Babiš.

Filip dodal, že skrze vyhlášku se rozdělí i šest miliard korun, které původně plánovalo ministerstvo distribuovat nad její rámec. „V podstatě se otevře úhradová vyhláška a prostřednictvím vyhlášky se celkový ten objem prostředků zvýší o 10,8 miliardy, což považuji za dobrý kompromis v řešení krize ve zdravotnictví,“ řekl. Podle premiéra by definitivní dohoda ohledně vyhlášky měla vzniknout do příštího pátku.

Babiš dosud úpravy vyhlášky odmítal. Před začátkem páteční schůzky s předsedou KSČM ale premiér změny připustil kvůli schválenému zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře. „Je tady problém s plošným navýšením 1500 korun pro všechny zaměstnance. Musíme se nad tím zamyslet a neopakovat chybu z loňského roku, kdy byla nejdřív vyhláška, a v ní to nebylo zohledněno,“ řekl před schůzkou premiér.

Zejména menší městské a krajské nemocnice si stěžovaly, že peníze na letošní navýšení platů nemají. Situaci řešila s ministrem zdravotnictví a premiérem i Asociace krajů ČR. Podle premiéra některé kraje nemocnice dotují stovkami milionů korun ročně, jiné nedávají peníze nad rámec plateb od pojišťoven. Proto je úroveň různá a měla by se podle něj sjednotit, aby nemocnice byly buď státní nebo krajské. Městům totiž kraje přispívat na chod nemocnic nemohou. 

Z pátečních jednání s poskytovateli péče vyplynulo, že peníze přidané do úhradové vyhlášky budou kompenzovat zvýšení platů a navýší se o 300 milionů rozpočet na domácí péči.

Komunisté teď nejspíš podpoří v prvním čtení návrh rozpočtu

Předseda KSČM po schůzce s Babišem řekl, že komunisté na základě páteční dohody pravděpodobně podpoří vládní návrh rozpočtu v prvním čtení sněmovny, které začne 23. října. Koaliční ANO a ČSSD, jejichž vládní projekt komunisté tolerují, by se pravděpodobně bez hlasů KSČM neobešli. Filip v pátek vyloučil, že by si KSČM kladla i podmínky, které s rozpočtem nesouvisí.

Filip šel na jednání s premiérem s tím, že chce najít kompromis, jenž povede alespoň ke splnění požadavků takzvaného krizového štábu. Ten tvoří odbory a další organizace. Štáb volal po přidání dalších 13 miliard korun z rezerv pojišťoven; podle Babiše je páteční dohoda s celkem 10,8 miliardami korun nad rámec dříve uzavřené vyhlášky kompromisem. 

Komunisté nenavrhují, aby do systému zdravotnictví šlo více peněz. Říkají: rozdělte peníze, které už v systému jsou, tak, aby nezůstalo nic v rezervách. Ale rezervy se tvořily několik let a jsou od toho, aby mohl systém dál růst i v době krize, kdy budou odvody menší.
Tomáš Cikrt

„Jsme přesvědčeni, že je možné z prostředků, které si lidé zaplatili a jsou na účtech zdravotních pojišťoven, vyplatit více. Aniž by se nějak dramaticky snížily rezervy,“ řekl Filip při příchodu na jednání ve Strakově akademii. Šéf komunistů trval při jednání s premiérem také na tom, aby se peníze navíc rozdělovaly rovněž přes vyhlášku: to se mu podařilo prosadit.

Znovuotevření úhradové vyhlášky premiér probíral dopoledne i na schůzce s poskytovateli zdravotní péče, tedy zástupci nemocnic, ale také ambulantních lékařů. Zástupci krizového štábu si na Facebooku stěžovali, že na jednání nebyli vpuštěni, přestože dostali pozvánku. Podle Babiše ale pozváni nebyli.

Babiš odmítá o zdravotnictví mluvit s koaliční ČSSD

Vládní ČSSD v pátek uvedla, že do lůžkové a domácí péče by mělo jít v příštím roce o sedm miliard korun víc, než navrhuje ministerstvo. Strana také podporuje požadavky krizového štábu a označila za nepřijatelné rozdělování peněz nad rámec vyhlášky.

Premiér ovšem nechce se svým koaličním partnerem o zdravotnictví jednat: socialistům vyčítá jejich výsledky z předchozí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, kdy ministerstvo zdravotnictví ČSSD ovládala. „Jsem dojat, že má ČSSD nějaké návrhy. Měli čtyři roky resort a neudělali vůbec nic,“ prohlásil premiér.

Ministerstvo zdravotnictví v návrhu úhradové vyhlášky počítá s tím, že meziročně půjde na zdravotní péči o 26 miliard korun víc. Tyto peníze rozdělí úhradová vyhláška. Do nemocnic půjde 14 miliard korun navíc, do domácí péče o 340 milionů víc než letos.

Do nemocnic jde více než polovina částky, která se z veřejného zdravotního pojištění vydá na péči. Podle krizového štábu českého zdravotnictví tvořeného odbory, zástupci nemocnic, lékařů, pacientů a zdravotně postižených, jsou ale zejména ty, které nespadají přímo pod ministerstvo zdravotnictví, podfinancované a chybí jim personál, což vede k zavírání oddělení a dlouhým čekacím dobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 9 hhodinami

Vláda stupeň ohrožení terorismem kvůli dění v Íránu nezvýšila

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Policie odložila část bitcoinové kauzy týkající se vrácení techniky Jiřikovskému

Kriminalisté odložili podezření, že došlo k pochybení při vrácení zabavené výpočetní techniky Tomáši Jiřikovskému, který je stíhán v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Právě kvůli navrácení elektroniky mohl Jiřikovský bitcoiny později darovat ministerstvu spravedlnosti. Případ byl dosud prověřován pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, podle policie nejde o trestný čin, uvedlo v pondělí na webu Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Dozor nad kauzou darovaných bitcoinů přebírá Městské státní zastupitelství v Praze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rozpočet měl na konci února schodek 16,9 miliardy korun. Ovlivnilo ho provizorium

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.
před 15 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Nevíme, jak se vrátíme,“ říká turistka uvázlá v Ománu. Repatriační jsou jen některé lety

Na Blízkém východě uvázly kvůli zrušeným spojům tisíce Čechů. Potíže se týkají jak cestujících, kteří se nacházejí přímo v oblasti, ale i těch, kteří tam měli přestupný let. Turistka Nina Hradečná se vracela ze Zanzibaru a její spoj přistál v Ománu. „Nejprve jsme měli velkou radost, když byly oznámeny repatriační lety. Později po ověření u dopravce Smartwings jsme však zjistili, že se to týká pouze cestujících, kteří jsou vypravováni z Ománu cestovní kanceláří. (...) Nemáme tak stále představu, jak a kdy se vrátíme do Čech,“ řekla ve vysílání ČT Hradečná. Repatriační lety zatím vláda vysílá jen do Egypta a Jordánska. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka, zda má Hradečná nějaké informace o možném vývoji situace, odpověděla, že zatím nedostala žádné informace od svého dopravce FlyDubai a ani od českých úřadů, přestože je registrovaná v systému DROZD. „Informace získáváme z médií,“ dodala.
před 16 hhodinami
Načítání...