Za chyby v dotacích včetně Babišova střetu zájmů má Česko zaplatit 85 milionů

Evropská komise uložila Česku pokutu více než 85 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Za toto konkrétní pochybení má Česká republika zaplatit zhruba 1,1 milionu korun. Informoval o tom server iRozhlas. Holding Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů, je přesvědčen o tom, že postupoval v souladu s pravidly Česka a EU.

Podle dokumentu, který minulý pátek zveřejnila Evropská komise a na nějž upozornil server iRozhlas, vystavil Brusel Česku pokutu zhruba 3,3 milionu eur, tedy více než 85 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Že je součástí této sumy také sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše, potvrdil také Státní zemědělský investiční fond (SZIF). 

„Mohu potvrdit, že bylo zveřejněno prováděcí rozhodnutí komise k auditnímu šetření, které probíhalo od roku 2019. Prováděcí rozhodnutí informuje o vyloučení některých výdajů. Součástí vyloučených výdajů je poskytnutá dotace na projekt šetřený z důvodu střetu zájmů,“ sdělila serveru vedoucí tiskového SZIF Luďka Raimondová.

Andrej Babiš se k věci odmítl vyjádřit. „Neznám detaily, ani nemám informace, že se dokument jakkoliv vztahuje k mé osobě. Tudíž se k němu nemohu vyjádřit. Obecně platí, že jsem nikdy žádný střet zájmů neměl a v České republice k tomu existuje pravomocné rozhodnutí. Nikdy jsem ani nebyl součástí auditů ohledně střetu zájmů a evropští auditoři se na mne nikdy neobrátili,“ uvedl.

Jde o audit Česka, ne Agrofertu, tvrdí společnost

Česko může rozhodnutí do dvou měsíců zažalovat u Soudního dvora EU. Například ministerstvo zemědělství letos takto postupovalo v případě pokuty 1,15 miliardy korun, kterou Komise uložila za téměř pět let staré chyby v rozdělování dotací. „Fond zpracoval varianty dalšího možného postupu. Nyní očekává schválení konkrétní varianty, podle které bude dále postupovat,“ uvedla k nové sankci Raimondová.

Audit k Babišově střetu zájmů se v Česku uskutečnil na začátku roku 2019. Bývalý premiér dlouhodobě pochybení odmítá. Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů, oznámil, že s touto společností žádné řízení vedeno nebylo. „Jedná se o audit České republiky, ne společnosti Agrofert. Proto jsme ani žádné rozhodnutí neobdrželi a informace máme pouze z médií,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

SZFI kvůli auditu pozastavil projekty dceřiných společností Agrofertu za zhruba půl miliardy korun. Evropské dotace měly pokrýt asi dvě pětiny nákladů. Pro vracení dotací nevidí společnost důvod. „Musíme se ostře ohradit proti tomu, že by daná sankce byla způsobena jednáním našich společností a věříme, že se bude Česká republika proti tomuto rozhodnutí bránit soudní cestou. Jak již dříve SZIF oznámil, zastavil proplácení dotací společnostem skupiny Agrofert, není nám tedy jasné, jak by daná sankce mohla být udělena za projekty, které byly pozastaveny,“ dodal Heřmanský.

Další řízení Evropské komise

Evropská komise už vedla s Českem několik řízení. V dubnu 2007 například udělila Česku sankci 12,3 milionu eur (tehdy asi 350 milionů korun) za údajně nadměrné předvstupní zásoby některých zemědělských a potravinářských výrobků.

V červnu 2013 Soud Evropské unie udělil České republice pokutu 250 tisíc eur (necelých 6,5 milionu korun) za to, že pozdě převedla do svého práva směrnici EU o penzijním pojištění zaměstnanců. Generální advokát soudu Niilo Jääskinen původně navrhoval až milionovou pokutu, Evropská komise požadovala dokonce penalizaci 3,4 milionu eur.

Naopak v srpnu 2018 Evropská komise rozhodla, že Česká republika kvůli možnému střetu zájmů v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) poslance Jaroslava Faltýnka (ANO) a bývalých poslanců Ladislava Velebného (ČSSD) a Petra Kudely (KDU-ČSL) nebude platit pokutu. Původně hrozilo vracení zhruba 22 milionů korun, které Komise po Česku chtěla.

V září téhož roku Česká republika uspěla v řízení před Soudním dvorem EU ve sporu o zhruba 55 milionů korun. Soud zrušil rozhodnutí Evropské komise z roku 2015, podle kterého muselo Česko vrátit dotaci 2 123 199 eur (55 milionů Kč). Důvodem vrácení dotace bylo údajně chybné vyplacení peněz ze zemědělských fondů vinařům na ochranu vinic před zvěří a ptactvem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
10:05Aktualizovánopřed 39 mminutami

Sněmovna podpořila spoření na penzi u části náročných profesí

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila předlohu, podle níž by zaměstnavatelé museli přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Opoziční hnutí ANO a SPD hned v úvodu jednání zablokovala rychlé schválení tohoto bodu. Vládní tábor patrně nechá zkrátit lhůty pro projednání předlohy ve výborech. Poslanci dále například podpořili novelu, podle níž by Česká pošta i jiný držitel poštovní licence mohli získat od státu za základní služby až dvě miliardy korun, tedy o půl miliardy více než dosud.
09:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
07:46Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ústavní soud zamítl Babišovu stížnost kvůli omluvě Kalouskovi

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše proti rozsudku Nejvyššího soudu (NS), na jehož základě se musel omluvit bývalému politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Důvodem byl Babišův výrok, že Kalousek ještě jako ministerský náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Z nálezu plyne, že i pro politiky ve sněmovně platí určité limity svobody projevu. Vyhlášení nálezu se nikdo z aktérů sporu neúčastnil.
09:52Aktualizovánopřed 42 mminutami

Zástupci koalice a Pirátů se shodli na posilování evropského pilíře NATO

Účastníci čtvrteční schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády a postupného navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast opoziční ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou. Z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů.
19:37Aktualizovánopřed 43 mminutami

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
11:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 9 hhodinami

Z pandemie jsme udělali záležitost léčení a zapomněli na prevenci, říká Smejkal

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.
před 11 hhodinami
Načítání...