Výroky předsedy SPD a místopředsedy sněmovny Tomia Okamury a jeho stranického kolegy a poslance Miloslava Roznera o romském táboře v Letech u Písku nejsou podle policie trestným činem. Všechna podaná trestní oznámení, včetně toho od pozůstalých obětí tábora, policie odložila. České televizi to potvrdila státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Blanka Valsamisová.
Výroky Okamury a Roznera o táboře v Letech nejsou trestným činem. Policie případ odložila
„Policie věc usnesením odložila. Státní zastupitelství teď má třicetidenní lhůtu na přezkum tohoto usnesení,“ řekla ČT obvodní státní zástupkyně pro Prahu 4 Blanka Valsamisová.
Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat.
Podle Okamury jde o kampaň proti SPD
Obvinění z popírání holocaustu Okamura označil za kampaň proti straně Svoboda a přímá demokracie. Řekl, že nezpochybňuje útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa.
Vyjádření Okamury kritizovala mimo jiné pražská židovská obec, Muzeum romské kultury nebo vedení Památníku Lidice, podle kterých se jedná o popírání holocaustu. Trestní oznámení na Okamuru podalo začátkem února česko-romské sdružení Konexe a předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.
Ten podal trestní oznámení i na jeho stranického kolegu Roznera, který při kritice odkupu vepřína nedaleko pietního místa použil slova „neexistující pseudokoncentrák“. Trestní oznámení na něj podali i Mladí sociální demokraté, aktivista Martin Uhlíř z občanského hnutí Politika a svědomí nebo senátor Tomáš Czernin (TOP 09).
Znepokojení nad Okamurovými výroky na začátku letošního roku vyjádřil i bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Lidovečtí poslanci chtěli hlasovat o odvolání šéfa SPD z funkce místopředsedy sněmovny. Dolní komora o tom nakonec nehlasovala, protože poslanci program mimořádné schůze svolané kvůli tomuto bodu neschválili.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech