Provozovatelé vleků a lanovek budou mít za nucené uzavření nárok na kompenzaci 210 až 530 korun za den. Podpora ve formě dotace na provozní náklady se bude počítat podle míst a typu přepravních zařízení. Příspěvek bude podnikatelům náležet za období od 27. prosince do 22. ledna. Příjem žádostí do programu COVID sport III Lyžařská střediska, který v pondělí schválila vláda, by měl začít v lednu. Program připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Pro provozovatele vleků a lanovek je vyčleněna jedna miliarda korun. Na základní vleky budou moci podnikatelé na jedno místo čerpat 210 korun, na neodpojitelné lanové dráhy připadne 340 korun a pro odpojitelné lanové dráhy 530 korun za den provozu.
„Nejvyšší možná denní podpora je dále určena částkou vypočtenou jako 50 procent běžného průměrného denního nákladu provozu střediska za uplynulé tři sezony. Příjemci pak za den náleží nižší z takto vypočtených částek,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
MPO začalo program připravovat ve čtvrtek, kdy vláda rozhodla o prodloužení stávajících protiepidemických opatření, tedy i trvání uzavření skiareálů, do 22. ledna. Ministerstvo na nastavení parametrů dotačního titulu spolupracovalo s oborovými svazy a podnikatelskými asociacemi.
„Struktura částek určených na jedno místo přepravního zařízení vychází z modelových příkladů tří konkrétních středisek různých velikostí a struktur technického i technologického vybavení, a navržená kompenzace tak odpovídá všem druhům středisek s ohledem na jejich velikost a technické možnosti,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.
Dotace z tohoto programu budou poskytovány na provozní náklady, jako jsou energie, nájmy, odpisy provozovaných zařízení či režijní náklady. Vztahovat se na něj bude takzvaný dočasný rámec Evropské komise, tedy maximální sumy na jednoho žadatele, kterou může získat z veřejné podpory. Činí 800 tisíc eur, což dělá asi 21 milionů korun.
Nové kompenzace pro vlekaře kvituje i předseda Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý. „Máme covid nájemné, covid provozovny, covid vleky, tak to nevím, jestli je systémově dobře, ale vůbec nechci zpochybňovat to, co vláda rozhodla. Zaplať pánbůh za to,“ uvedl v Interview ČT24.
Kompenzační systém by měl podle něj být v jednodušší podobě připraven i na budoucí situace. „My jsme udělali návrh, že by to mohlo být z poklesu výnosů z podnikání, srovnali bychom příjmy ve třetím čtvrletí roku 2019 a roku 2020 a dvacet procent z poklesu by byla kompenzace,“ popsal již dříve uvedený systém Dlouhý.
Sám přitom tvorbu kompenzací vládě nezávidí, jen upozorňuje, že tato „salámová metoda“, může mít do budoucna určitá rizika. „Pokud by nějaká forma lockdownu pokračovala až do druhé poloviny tohoto roku, tak to bude velmi problematické,“ říká Dlouhý. O zjednodušení kompenzačního systému chce jednat i s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
Skiareály otevřou mezi prvními
Ministr Havlíček na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že bude-li epidemická situace lepší, lyžařská střediska budou určitě jedním z prvních oborů, které budou uvolněny. Už se podle něj prokázalo, že režim je možný řídit, lyžaři jsou dobře chráněni sami o sobě, a Česká republika by tak mohla následovat Rakousko v používání respirátorů typu FFP2.
Upozornil na to, že podpora pro toto odvětví není levná. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nechtěl o možném termínu otevření skiareálů spekulovat. Nutné je podle něj brát v potaz kapacitu nemocnic.
V nové zimní sezoně mohla lyžařská střediska fungovat zatím jen mezi 18. a 26. prosincem. V Česku je podle Havlíčka 450 skiareálů, jejichž činnost do státního rozpočtu ročně přináší 13 miliard korun. Zaměstnávají 45 tisíc převážně místních obyvatel. Ztráta kvůli uzavření činí do 10. ledna podle Asociace horských středisek jednu až 1,2 miliardy korun.
MPO do budoucna plánuje všem sportovním areálům nabídnout širší podporu. Sportoviště by tak měla snadněji dosáhnout na provozní záruky na úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Epidemická situace a omezení
V pátem stupni musejí být nyní vleky, sjezdové tratě a další sportoviště zcela uzavřené. Výjimku ale mají lanovky, které dopravují lidi na výlety do přírody. Dá se jít na pěší procházku, na běžky nebo na ski-alpy. Smí se také bobovat, ale ne na sjezdovkách.
Ve čtvrtém stupni pak nadále zůstane zavřené ubytování v hotelech a penzionech. Lyžařské areály otevřít můžou, pomocí koridorů ale musí organizovat fronty tak, aby byly dodrženy rozestupy. Kabiny lanovek mají povinně otevřená okna.
Bez omezení fungují střediska až v prvním stupni. I v něm ale návštěvníci musejí dodržovat rozestupy a zakrývat si nos a ústa. Aktuálně se nelyžuje ani ve většině okolních zemí. Možné je to v Rakousku, vzhledem k cestovním restrikcím to ale platí prakticky jen pro místní. Do Švýcarska, kde jsou areály také otevřené, se smí bez omezení.
Hory zaplavené odpadky
České hory znovu zaplavují odpadky. Tvoří je plastové lahve, kelímky, rozbité saně nebo boby. Strážci přírodních parků to zažili už loni v létě, kdy do přírody vyrazily davy turistů. Teď v zimě odhazují nejvíc věcí v okolí uzavřených lyžařských areálů.
Pro strážce jednoho z největších národních parků v Evropě jsou teď problémem přeplněné odpadkové koše nebo plasty přímo na sjezdovkách a turistických stezkách. „Velké množství lidí znamená větší počet přestupků a taky vyšší množství odpadků, které po sobě v přírodě zanechávají,“ přibližuje mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
V uzavřených lyžařských areálech lidé často nemohou využít toalety. Papírové ubrousky plní okolní lesy, a někde už proto alespoň provizorně umístili mobilní záchody. „Ski-areálům se to koordinuje velmi těžko, protože jsou zavřené, takže jsou zaměstnanci doma,“ vysvětluje ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.
Hotely ve Špindlerově Mlýně nově kvůli nepořádku okolo parkovišť tato místa lidem, kteří do hor vyrazili s karavanem, pronajímají a poskytují jim základní služby. „Nabízejí stání karavanům před jejich objektem, umožní jim vylití výlevky, umožní jim připojení elektřiny,“ popisuje Martin Jandura z infocentra ve Špindlerově Mlýně.
Pro zimní aktivity jsou momentálně totiž dobré podmínky. Česko zažilo zatím nejchladnější noc letošní zimy, v mrazových údolích na Šumavě klesla teplota pod minus 25 stupňů. Vůbec nejmíň naměřili na stanici Perla u Kvildy.
