Výsledkem stavitelské činnosti Karla IV. byl Karlův most i hrad Kašperk, jiné středověké pevnosti naopak nesou chmurnější stopu. Na Křivoklátě nuceně strávil část útlého dětství, když ho zde jeho otec z obavy o svou vládu držel v domácím vězení. Studio ČT24 připravilo na každý den několik krátkých videí provázejících místy, která se k Otci vlasti pojí.
Kamenný most nese tíhu staletí i královo jméno
Karlův dvorní architekt Petr Parléř překlenul Vltavu šestnácti oblouky. Půl kilometru dlouhý a deset metrů široký kamenný most, který dnes nese panovníkovo jméno, nahradil nižší a užší most Juditin, jenž stál prakticky na stejném místě až do roku 1342, kdy ho strhla povodeň. Malé Straně a Starému Městu tak chybělo strategické spojení. Podle pověsti se se stavbou začalo 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut, a to kvůli harmonickému pořadu čísel 135797531.
Na Křivolátě strávil Karel IV. tři roky domácího vězení
Na hradě Křivoklátě v berounských lesích strávil Karel IV. část svého dětství. Otec Jan Lucemburský, nepopulární u českého panstva, se totiž obával, že by se s narozením následníka mohla Karlova matka Eliška Přemyslovna pokusit o mocenský puč za podpory šlechty – a malého kralevice proto nechal na Křivoklátě internovat. Ve zdejším domácím vězení byl od tří do šesti let, poté ho otec vyslal na výchovu do Francie. Do Čech se Karel IV. vrátil až v roce 1333.
V Lucemburku našel Karlův otec místo posledního odpočinku
Za své vlády nad Svatou říší římskou povýšil Karel IV. rodové Lucembursko z hrabství na vévodství. Záhy po zvolení římským králem zde také pohřbil svého otce Jana, který za slavných slov „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“ zemřel 26. srpna 1346 v anglicko-francouzské bitvě u Kresčaku. Místo posledního odpočinku nalezl v metropolitní katedrále Panny Marie a v zemi je dodnes mnohem známější a populárnější než jeho český syn.
Ve stínu kostela sv. Štěpána odpočívali zesnulí poutníci
Religiózně založený král koncipoval vznikající Nové Město jako nový Jeruzalém a tomu odpovídala i váha, kterou přikládal zdejším kostelům. Jedním z nově vzniklých svatostánků byl i ten zasvěcený svatému Štěpánovi. A protože Praha za vlády Karla IV. platila za centrum poutníků (král vždy po Velikonocích vystavoval na Karlově náměstí svaté ostatky a korunovační klenoty), fungoval při svatoštěpánském kostele také poutnický hřbitov.
Kašperk střežil česko-bavorskou hranici i obchodní cestu
Hrad Kašperk nechal Karel IV. postavit v roce 1356 na ochranu nově vybudované obchodní trasy, která spojila bavorský Pasov s Kašperskými horami a tím i českými zeměmi. Monumentální pevnost v šumavských hvozdech byla na svou dobu nezvykle honosná; v oknech hradního paláce stavitelé použili sklo, které se jindy dalo najít jen u velkých královských sídel. Karel IV. přitom Kašperk neobýval, ale pronajímal zástavním držitelům střežícím česko-bavorské pomezí, a není ani známo, že by hrad kdy navštívil.
