Možná i díky vejcím, které se údajně přidávaly do malty, vydržel Karlův most bezmála 660 let. I když ničivou povodeň v roce 1890 ustál jen taktak. Jakými proměnami za oněch šest století prošel, ukazuje naše historická fotogalerie.
První dřevěný most vedl přes Vltavu už v 10. stoletím. Předchůdce Karlova mostu nesl jméno po Juditě, manželce českého krále Vladislava I., která se o výstavbu zasloužila. Stavba prvního kamenného mostu začala léta Páně 1158, délkou přes 500 metrů byl tehdy nejdelší ve střední Evropě. Za své vzal při velké povodni roku 1342, jeho pozůstatky jsou ale dodnes viditelné.
Základní kámen k novému mostu položil Karel IV. Při výběru data se prý řídil doporučením astrologů – ti doporučili most založit 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut. Prvním stavitelem byl stavební mistr Otto, po jeho smrti v roce 1357 stavbu převzal Petr Parléř. Oproti Juditinu mostu byl ten Karlův zvýšen o 4 až 5 metrů.
Most nebyl jen funkční. Působil také na lidi, kteří ho přecházeli, umělecky a duchovně – díky celkem třiceti sochám a sousoším, jež jsou na něm umístěny. Jako první byla v roce 1683 vztyčena socha Jana Nepomuckého, tehdy ještě ne svatořečeného. Mostní galerii uzavřeli v roce 1938 sv. Cyril a Metoděj.
Karlův most nebyl vždycky Karlův. Říkalo se mu Kamenný či Pražský, o název spojený s Karlem se zasloužil jiný Karel – Havlíček Borovský. Vžívat se začal od roku 1870.
