Školy na rozdíl od jara již vesměs vědí, jak využívat distanční výuku, je přesvědčen učitel a expert na on-line vzdělávání Tomáš Hamberger. Problémy ale stále jsou, počítá k nim i malou motivaci některých učitelů on-line nástroje používat a rozvíjet. Ekonom Daniel Münich ale vnímá celou distanční výuku vesměs negativně a obává se, že řadu dětí dlouhý výpadek prezence ve škole výrazně poškodí. Experti debatovali o distanční výuce v Událostech, komentářích.
Většina škol už ví jak na to, hodnotí expert na on-line výuku distanční podzim. Rozdíly jsou ale velké, kontruje ekonom
Události, komentáře: Školy pokračují v distanční výuce, první žáci se vrátí do lavic ve středu (zdroj: ČT24)
Podle ekonoma think-tanku IDEA CERGE-EI Daniela Münicha je hlavním nedostatkem distanční výuky, že jsou mimořádně velké rozdíly v její kvalitě. „Strašně závisí (…), kdo je na druhé straně – jestli dobrý učitel, který to zvládne, a kdo stojí k dětem zády. Rozdíly jsou obrovské a problémy jsou zdaleka největší na prvním stupni,“ uvedl.
Expert na on-line výuku Tomáš Hamberger se ale domnívá, že nyní na podzim již funguje distanční výuka lépe, než fungovala na jaře, kdy byly školy bez předchozího varování uvrženy do vod nikoli jen neprozkoumaných, ale spíše takových, o nichž ani nevěděly, že existují.
„Oproti jarní fázi pandemie je podzimní fáze trochu přehlednější. Školy mají z jara zkušenost, kdy si vlastně vybíraly a přemýšlely, jakou formou výuku na dálku zajistí, jestli on-line, off-line či jinou. Na podzim vidíme, že už vědí, kam sáhnout, jakou moderní digitální platformu využít,“ srovnal Hamberger.
Připustil však, že to neplatí absolutně. Některé školy se i na podzim aktivní on-line výuce vyhýbají. Podle Tomáše Hambergera přitom není klíčové hardwarové vybavení škol i rodin žáků. „Hlavní věc, která neumožňuje efektivně na dálku vzdělávat, je – musíme si to bohužel přiznat – nízká digitální gramotnost jak u učitelů, tak u žáků,“ míní.
Zároveň někteří učitelé podle něj ztrácejí důvěru k digitálním technologiím, protože s nimi měli špatnou zkušenost. „Můžeme zmínit kybernetické útoky vůči učitelům. To si myslím, že se podcenilo, že se hodně tlačilo na školy, na učitele: vyučujte on-line, používejte technologie. Ale neřekli jsme jim, jaká to má rizika,“ připustil.
Ekonom Münich se však obává, aby nakonec zvýšení digitální gramotnosti nebylo to jediné, co se během distanční výuky u žáků zlepší. „Tak dlouhá, opakovaná výluka, tam děti mají obrovský problém navazovat. Stačí jedna věc, kterou nepochopí, a už se ztratí. Ztratí zájem, ztratí kontakt, motivaci, nemají partnery jak na straně spolužáků, kteří jim třeba pomohou, tak na straně učitelů,“ poukázal.
Problém vidí hlavně na straně vlády, která s možností, že by se i na podzim musely zavřít školy, nepočítala, ale nestihla zastavit šíření nákazy dříve, než to bylo nutné. „Neměla v šuplíku připravené scénáře pro pesimistické výhledy a přicházela s opatřeními vždycky pozdě. Když je připravila, už se situace posunula dál,“ vyčetl Daniel Münich kabinetu.
Po svátečním úterý 17. listopadu se mají žáci do škol začít vracet, v lavicích nejprve usednou ti z prvních a druhých tříd základních škol a z těch speciálních. Podle Daniel Münicha je návrat nejmladších žáků nanejvýš žádoucí. První a druhé třídy považuje i z hlediska šíření nákazy za málo nebezpečné.
„Minulost ukázala, že intenzita šíření je tam zřejmě nejnižší ze všech věkových skupin kromě úplně nejmenších děti, které chodí do školky. Zároveň je tam největší potřeba, aby se děti co nejrychleji vrátily do společenského kolektivu, protože zahraniční studie z Belgie a Holandska ukazují, že tam jsou dopady zdaleka největší,“ poukázal.