V České republice v listopadu 2017 proběhl pokus o mikrosyntézu nervově-paralytické látky A230. V pořadu 90' ČT24 to potvrdila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová s tím, že výsledek nemusel být úspěšný. Otázku údajné výroby jedu novičok v České republice, o které s odkazem na tajnou službu a ředitele Výzkumného ústavu v Brně hovořil prezident Miloš Zeman, považuje Drábová za „pseudokauzu“ a důsledek dezinformační strategie Ruska.
Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jsou stanoviska některých českých politiků i institucí výsledkem velmi úspěšné dezinformační strategie Ruska, které chce odvést či alespoň rozředit pozornost od kauzy otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Proti nim byla v britské Salisbury použita látka A 234 z rodiny novičoků.
Drábová připomněla, že na začátku „české větve“ kauzy bylo březnové prohlášení Kremlu, že je nesmyslné, když Británie prohlašuje, že pouze Rusko mohlo novičok k otravě Skripalových využít, protože existuje skupina čtyř zemí včetně České republiky, kde se vědci novičokem rovněž zabývali.
„Stejné schopnosti má nejméně třicet zemí světa. Logická otázka zněla, proč si představitelé Ruské federace berou do úst zrovna Českou republiku?“ zauvažovala Drábová s tím, že na svou otázku však odpověď nemá.
Že se v České republice novičok v malém množství vyráběl a testoval, následně k libosti Ruska, které informaci chápe jako důkaz lži Velké Británie, potvrdil prezident Miloš Zeman.
Nejprve se Zeman odkázal na vojenskou tajnou službu, naposledy také na Bohuslava Šafáře, ředitele Vojenského výzkumného ústavu, kde se měl jed údajně zkoumat.
„Otravné látky se v České republice vyrábějí výhradně pro laboratorní účely kvůli otestování jejich vlastností,“ řekl Šafář médiím. „Mluví o otravných látkách jako takových, a to je bezesporu pravda. A mluví-li pak někde o novičoku, nikde jsem to nenašla,“ podotkla k tomu Drábová a dodala, že je sporné, zda se v České republice za posledních 30 let syntetizovala libovolná látka z rodiny novičoků.
Neúspěšný pokus o A230?
- SÚJB vykonává státní správu při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní.
- Zdroj: SÚJB
Zeman ovšem nehovořil o látce A234, kterou byli Skripalovi otráveni, ale A230. Ta měla být mikrosyntetizována ve Vojenském výzkumném ústavu v Brně během listopadu. Poslední inspekce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost tam proběhla na konci října 2017. Nic nenaznačovalo, že se v ústavu provádělo cokoliv, co by spadalo do laboratorního výzkumu rodiny novičoků, zdůraznila Drábová.
Mikrosyntézy však nikdo nemusí hlásit dopředu, úřad se proto po propuknutí kauzy dotázal, zda v ústavu k mikrosyntéze nervově-paralytického jedu A230 došlo. Vojenský výzkumný ústav sdělil, že k pokusu došlo, nepotvrdil však, s jakým výsledkem.
Podle Drábové některé informace naznačují, že na konci pokusu nemusela nutně být látka A 230, o níž hovořil Miloš Zeman, tedy že pokus byl neúspěšný. „V každém případě Vojenský výzkumný ústav v Brně tento pokus o mikrosyntézu učinil,“ uvedla šéfka dozorového úřadu.
Drábová vysvětlila, že i kdyby byl pokus úspěšný, výsledkem by byly mikrogramy látky, jež by byly okamžitě zničeny. K otravě je zapotřebí zhruba tisíckrát větší množství, řádově miligramy. Výrobou, o níž Zeman hovořil, se pak míní řádově kilogramy látky.
