Válek chce přesvědčit nemocnice k energeticky úsporným rekonstrukcím

7 minut
Události: Renovace Nemocnice Na Homolce
Zdroj: ČT24

Energetickými úsporami v nemocnicích by mohlo veřejné zdravotní pojištění ušetřit tři až čtyři procenta nákladů, řekl na představení úsporného projektu pražské Nemocnice Na Homolce za 1,1 miliardy korun ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Chce proto vytvořit pracovní skupinu, kde ředitele dalších přímo řízených zařízení seznámí s projekty rekonstrukcí s garantovanou úsporou. Stát v renovacích budov značně zaostává.

Například Homolka díky tomu sníží spotřebu energií o čtyřicet procent a ušetří asi třicet milionů korun za rok. Projekt má například podobu nových účinnějších kotlů na zemní plyn, které nahradí původní z roku 1987. Vyměněná je také vzduchotechnika a technologie zpětného získávání tepla. „Měli jsme tady spoustu havárií, prasklé trubky a tak dále. Byly osazeny v podstatě nové armatury, nové prvky řízení, měření a regulace,“ řekl vedoucí provozu Nemocnice Na Homolce Petr Šanda.

Elektřinu nově dodává i 660 panelů na střeše. Dispečink bude dále nepřetržitě regulovat teplotu ve více než jedenácti stech místnostech. Podle projektového manažera ČEZ ESCO Víta Procházky bude v době, kdy místnost v nemocnici není využívaná, nastavena útlumová teplota. Ta je o tři až čtyři stupně nižší.

Ten největší přínos má mít výměna deseti a půl tisíce světel. „Byli jsme z toho překvapení, v podstatě se jedná minimálně o pětinu z celkových úspor v rámci úsporných opatření,“ prohlásil Šanda.

Renovace v Česku

Takto komplexní opravy přitom v Česku stále nejsou běžné. Rezervy má hlavně sám stát. Tři čtvrtiny jeho budov nevyhovují požadavkům na energetickou náročnost, typicky úřady, nemocnice nebo věznice. Nároky na jejich úpravy přitom jen porostou.

Neobvyklá je také zvolená metoda: nemocnice zvolila EPC projekt. Dodavatel v něm ručí za dosažení úspor a z nich se splácí vlastní investice. Stát je zatím většinou nevyužíval, protože se účetně vykazují jako dluh. Místo toho realizoval spíš dílčí úspory.

„Za mě EPC projekty mají tu výhodu, že umožňují financování z evropských peněz, ze státního rozpočtu. Ale hlavně je tady garance, pokud kalkulace a návrhy těch firem, které to realizují, neklapnou, tak nesou odpovědnost za to, že to musí zaplatit. To znamená, že riziko pro realizátora tam prakticky není,“ prohlásil Válek.

EPC projekty si už vyzkoušely například i pražská Thomayerova nemocnice a statistický úřad. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by podobně mohly šetřit i další státní orgány a instituce, v plánu jsou například věznice.

Zapojit by se měly podle Válka například fakultní nemocnice v Ostravě, Hradci Králové, Brně nebo pražském Motole. „Chtěl bych, abychom něco realizovali v tomto nebo v příštím roce, ale abychom měli strategii i na další období,“ řekl.

Spotřeba energií

Čistá spotřeba elektřiny byla loni oproti předešlému roku nižší ve všech dosud vykázaných měsících. Nejvýraznější propad zaznamenali energetici v lednu. Spotřeba proudu tehdy meziročně klesla o sedm procent. Kromě útlumu ekonomiky a snah domácností šetřit za to mohlo i teplé počasí.

I proto se propadala spotřeba zemního plynu. Nejvíce klesla v lednu a v září, tedy v měsících, které byly teplotně nadprůměrné. Dodávky byly zhruba o dvacet procent nižší než rok předtím.

Energeticky nejnáročnější je průmysl. Ten spotřebuje čtyřicet procent veškeré elektřiny. Domácnosti necelou čtvrtinu. Skoro stejně proudu využije školství, zdravotnictví, služby a obchod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...