Nošení roušek uvnitř bude možná v některých oblastech Česka volnější nebo přísnější podle epidemiologické situace. Řekl to epidemiolog Rastislav Maďar s tím, že se rozhodne v červnu. Od pondělí 25. května končí povinnost nosit roušky venku, pokud lidé dodrží dvoumetrové rozestupy. V budovách nebo MHD zůstává zakrývání dýchacích cest povinné. Výjimky mají děti ve školách či školkách nebo některé profese, například lidé v kancelářích.
V některých regionech se budou možná roušky nosit déle. Na podzim se k nim lidé vrátí dobrovolně, míní epidemiolog
„Nošení roušek ve veřejných vnitřních prostorách zůstane zřejmě ještě delší dobu. Vývoj situace v červnu nám ukáže, jaká strategie bude do budoucna možná bez toho, abychom riskovali zhoršení epidemiologické situace,“ uvedl Maďar, který je koordinátorem pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro uvolňování protipandemických opatření.
Budoucí opatření v souvislosti s koronavirem mají být podle epidemiologa co nejvíce cílená. To znamená, že kdyby se v jednom regionu situace výrazně zhoršila, bylo by možné nošení roušek lokálně zpřísnit.
Zvykneme si na roušky jako lidé v Asii?
Podle Maďara je velmi pravděpodobné, že na podzim a v zimním období se budou roušky opět používat častěji bez ohledu na to, jestli bude povinnost nosit roušky zpřísněná, či nikoliv. „Lidé se k nim budou vracet sami dobrovolně,“ očekává.
Dobrovolně nosí roušky v době podzimních a zimních infekcí dýchacích cest například lidé v Asii. I v Česku se odborníci chřipkového období obávají, protože lidé s vážným průběhem chřipky potřebují lůžka intenzivní péče, případně plicní ventilátory, stejně jako vážně nemocní lidé s covidem-19.
Roušky existovaly už ve středověku
Zakrývání úst má podle vedoucího Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Karla Černého dlouhou tradici i v Evropě. „Již od antiky panovala představa, že nakažlivé choroby jsou způsobovány znečištěním vzduchu,“ uvedl. I lidé ve středověku a raném novověku měli, když vycházeli z domu v době epidemie, nosit šátek napuštěný vonnými látkami.
„Skutečnou rouškou, tedy zakrytím obličeje, byly nejprve asi ony slavné masky morových lékařů z pozdního středověku, které připomínají zobáky ptáků,“ řekl Černý. Tyto masky byly vyrobené z kůže a byly vycpané vonnými látkami, přes které lékaři dýchali.
Maska, kterou nosili moroví lékaři
„Z Čech máme doklady o tom, že zdravotnický personál a lékaři na přelomu 17. a 18. století nosili i celý ochranný oděv, který byl ze silného plátna nebo kůže. Ihned po návratu z obchůzky pacientů si jej měl lékař sundat, pověsit ho k ohni nebo si jej přežehlit horkou cihlou či kusem železa,“ doplnil Černý.
Prát nebo vyvařovat a také žehlit by se měly i látkové roušky, které nosí velká část Čechů. Odborníci upozorňují, že pokud je rouška vlhká od dýchání, přestane působit, proto by se měla pravidelně vyměňovat.
Roušky jsou povinné už dva měsíce
Zákaz pohybu na veřejnosti bez ochranných prostředků dýchacích cest začal platit v Česku od 19. března. Zpočátku jich byl velký nedostatek a chyběly i lékařům. Lidé si je tak začali šít sami, později se začaly dovážet ze zahraničí miliony ústenek, respirátorů či ochranných obleků.
Od začátku ale lékaři upozorňují, že nakažení koronavirem taková ochrana nemusí zabránit, k tomu jsou třeba respirátory, které filtrují vdechovaný vzduch. Roušky naopak brání vydechování viru do okolí.
